Pranostiky vztahující se ke svatému Medardovi

autor: Mgr. Jana Hájková
V tomto článku přináším přehled dostupných pranostik, které se váží k dnešnímu dni. A co je na pranostikách vlastně pravdivého? Jak moc jejich „proroctví“ vychází? Věděli jste například, že některé z pranostik praví, že se díky dnešnímu deštivému dni nemáme těšit na slunné počasí v létě?


Pranostika

Pranostiky je z hlediska literatury žánr spadající pod lidovou slovesnost. „Jde o rčení, které se snaží dávat do souvislosti určité meteorologické jevy a roční dobu, založená na dlouhodobé lidské zkušenosti.“ (zdroj: 5) Původ tohoto slova najdeme v latinském výrazu „prognosis“, což znamená předpověď. Většina pranostik se váže k určitému měsíci. Některé se ale vztahují třeba i k ročnímu období nebo dokonce jen k jednomu jedinému dni, stejně tak jako pranostiky medardovské.

Pravdivost a přesnost pranostik

Tyto většinou veršované věty vytvořili obyčejní lidé během několika staletí. Za celou tu dobu odpozorovali, že se počasí podle určitých pravidel opakuje, mění nebo si zachovává svůj ráz. Jednotlivé pranostiky se předávaly ústní formou po několik generací než se našel nějaký obětavý člověk, který obcházel lidi a takovouto lidovou slovesnost sesbíral a sepsal. Právě proto, že pranostiky vycházejí z mnohaletých zkušeností především rolníků a dělníků, jsou tedy rok co rok ověřovány. Počasí a žádné meteorologické jevy ale nejsou z pohledu statistiky stoprocentní. Z tohoto důvodu nemohou ani pranostiky s jistotou tvrdit, jaké bude v danou dobu počasí. Navíc nejznámější medardovská pranostika tvrdí, že má pršet po dobu 40 dnů. Odborník Dr. Vladimír Vondráček potvrdil, že: „u nás nejdelší souvislé období, kdy každý den pršelo, nastalo v roce 1954. V tu dobu pršelo 22 dní. Podle Medardovské pranostiky by mělo, ale napršet čtyřicet dní, to se ale ještě nikdy v České republice nestalo.“ (zdroj: 1)

Letos se ale Medard trefil přesně.

Předpovědi proklamují, že po dnešních deštích by již od zítřka mělo přijít výraznější ochlazení. Meteoroložka Dagmar Honsová mluví o poklesu teplot až o deset stupňů. Přes celou střední Evropu bude přecházet vlnící se studená fronta. Vydatnější srážková činnost by ale v nejbližších dnes měla ustat. Takto přesně po vlně teplejších až tropických dnů přišel Medard v roce 2008. O rok později pak přišel Medard s pár denním zpožděním. Vloni se stejně jako letos pár dní před osmým červnem přiřítily bouřky a na Medarda také trochu zapršelo.

Medard

A kdo to vlastně byl Medard? Po kom je tato pranostika pojmenována? Svatý Medard byl zhruba v období poloviny prvního století franckým biskupem. „V křesťanském náboženství je považován za ochránce úrody a patrona sedláků, pastýřů, meteorologů, sládků a vinařů a proti bolesti zubů. Lidé se k němu modlili za suché počasí při senoseči, za úrodu polí a vinic, také proti horečce a choromyslnosti.“ (zdroj: 5) Potvrzuje to i článek paní Dagmar Honsové zde na serveru priroda.cz z června roku 2007. „Dodnes zemědělci prosí sv. Medarda za suché počasí při prvních sečích a to díky legendě, která vypráví o malém Medardovi, kterého zastihla bouře a prudký liják. Najednou se nad ním objevil orel a roztáhl svoje křídla, tím malého chlapce schoval.“ (zdroj: 7) Medarda sice dodnes v kalendáři najdeme právě pod 8. červnem, ale nositelů tohoto jména je poskrovnu. V České republice je Medardů, zdrobněle Medíků, Medků, Metodů, Medardků či Meddů jen necelé dvě desítky. Původ tohoto slova nalezneme v germánských jazycích. Odvozuje se ze slova „macht“ (moc) a „hardus“ (tvrdý).

Přehled pranostik týkajících se sv. Medarda.

Jaké počasí na Medarda bývá, šest neděl trvání mívá.
Jaké počasí o Medardu bývá, takové se v létě po něm ozývá.
Jaký čas bude na svatého Medarda, takový bude čtyřicet dní pořád.
Jaký den Medard zasvětí, také budou senoseči.
Jaký je počasí o svatém Medardu, takové je o žních.
Jasný den na Medarda tiší rolníkovo naříkání.
Kdo na Medarda len vysévá a zelí sází, jistě dostatek toho sklízí.
Kdo na Medarda zasívá, hojnost lnu i zelí mívá.
Když dne 8. června prší, tedy pršívá přes celý měsíc.
Když Medard se rozvodní, pršívá šest týdní.
Když na Medarda prší, ještě čtyřicet dní po sobě pršeti má.
Když na Medarda prší, nebudou toho roku houby růst.
Když na Medarda prší, těžko se seno suší.
Když na Medarda prší, voda břehy vrší.
Když prší na Medarda, namokne každá brázda.
Medard nedělá mrazů již více, by nepomrzly naše vinice.
Medard nemá mrazů více, by nezamrzly nám vinice.
Medardova kápě, 40 dní kape.
Medardovy mrazy vinné révy nepokazí.
Medardův déšť - čtyřicet dní pléšť.
Na jakou notu Medard zahraje, na tu se bude celý měsíc tancovat.
Nevyvezeš-li do Medarda hnůj, tož ti přes léto na dvoře hartá.
Pláče-li Medard, i ječmen zapláče.
Po Medardovi ostrá zima už nechodí, ani mráz vinici víc neuškodí.
Prší-li na Medarda, je malá naděje na slunečné léto.
Prší-li na Medarda, pohanka v zemi hartá.
Prší-li na svatého Medarda, budou žně deštivé.
Prší-li na svatého Medarda, prší ještě čtyřicet dní po sobě a zkazí se sena.
Svatý Medard nepřináší více žádný mráz, který by mohl uškodit vinnému keři.
Svatý Medard vždy jen dobré víno pije a vodu nechává, ať se, kam chce, lije.
Tak jak na svatého Medarda bouří, tak se celý měsíc po tom bouřky souží.

Vysvětlivky k pranostikám: hartá - leží, spí

Podle těchto pranostik se tedy nemáme těšit na to, že bychom se dočkaly slunečného léta nebo si jako milovníci hub pochutnaly na výtečné smaženici. Některé pranostiky se zabývají i mrazivou tematikou.

Zdroje:

1)www.meteopress.cz
2) aktualne.centrum.cz
3) pranostiky.wz.cz
4) www.pranostik.cz
5) cs.wikipedia.org
6) www.novinky.cz
7)www.priroda.cz



autor:
datum vydání:
8. června 2011


Diskuze k článku „Pranostiky vztahující se ke svatému Medardovi“



 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!