Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   —   Obchod.Bejvávalo.cz   —   originální samolepky na stěnu Pieris.cz   —   efektní sdílení PDF souborů DraGIF.cz

Přírodní rezervace Stibůrkovská jezera

autor: Martina Kouřilová
V přírodě České republiky máme mnoho zajímavých míst. Některá jsou známá a hojně navštěvovaná, jiná jsou nenápadná a unikají naší pozornosti. Chci vás seznámit s jednou malou lokalitou, která si pozornost jistě zaslouží. Přijměte mé pozvání na procházku.

Vycházku začneme v obci Tvrdonice, odkud vede lesní cesta. Můžeme jít pěšky nebo jet na kole. Automobilům je vjezd zakázán. Hned na začátku lesa je umístěna značka DOLNÍ MORAVA biosférická rezervace. Toto území také patří do chráněné oblasti přirozené akumulace vod a je rovněž součástí evropsky významné lokality Natura 2000 Soutok - Podluží a ptačí oblasti Soutok - Tvrdonicko. Lužní les, kterým procházíme je též nadregionálním biokoridorem v rámci územního systému ekologické stability. Stibůrkovská jezera jsou přírodní rezervací od roku 1994, nachází se v nadmořské výšce okolo 155 m, mají rozlohu necelých 29 hektarů. Půdní pokryv zde tvoří fluvizem. Jezera vznikla regulací řeky Kyjovky. Na třech mapách z různých časových období je zřejmý zrod slepých ramen. První mapa pochází z druhé poloviny 18. století, na ní je patrna meandrující řeka. Druhá mapa pochází z první poloviny 19. století, meandry jsou již z části zaniklé. Jezera jsou stále napájena vodou tohoto toku. Poslední mapa je ze současnosti. Kyjovku znázorňuje přímá modrá linie a jezera jsou mimo hlavní tok. Další změna, které si můžeme povšimnout na obrázku, se týká prostoru mezi sídlem a lesem. V minulosti jej tvořily louky, nyní je zde orná půda. O problémech, které obdělávání zdejší půdy přináší, se dočtete dále. Dalším tokem, který byl regulován, je Morava, která se nachází o několik kilometrů dál. Tyto dvě řeky zde tvoří rozlehlou nivu, která je pokryta lužním lesem a protkána zavlačovacími járky.

Na hranici lužního lesa a orné půdy se nacházejí malé vodní plochy. Vzniká zde ekotonový efekt. (Ekoton je oblast na rozhraní dvou ekosystémů, ve které jsou zastoupeny organismy těchto ekosystémů i organismy ekotonu.) Vodní hladina je osídlena žebratkou bahenní (Hottonia palustris), okřehkem menším (Lemna minor) a naší nejmenší rostlinou drobničku bezkořennou (Wolffia arrhiza). Tu není snadné najít na rozdíl od leknínu bílého (Nymphaea alba) s nádhernými kalichy květů. Na březích jsou zastoupeny tyto druhy rákos obecný (Phragmites australis), orobinec úzkolistý (Typha angustifolia) i orobinec širolistý (Typha latifolia). Nivní louky pokrývají lipnice luční (Poa pratensis), kostřava žlábkatá (Festuca rupicola Heuffel), šišák hrálolistý (Scutellaria hastifolia), hrachor bahenní (Lathyrus palustris), konitrud lékařský (Gratiola officinalis). V letních měsících je zde hojná chrpa luční (Centaurea jacea). Na podzim je v lučním porostu zastoupen ocún jesenní (Colchicum autumnale). Poslední dva jmenované druhy nejsou nikterak vzácné. Ale jsou to právě růžové květy obou těchto rostlin, které dodávají místu charakteristický ráz.

Na krajinném rázu se také podílí bobr evropský (Castor fiber). O jeho přítomnosti svědčí uschlé stromy, na nichž sedávají volavky popelavé (Ardea cinerea). Labuť bílá (Cygnus olor) zde pravidelně hnízdí. Pohled na labutí rodinu jistě potěší každého návštěvníka. Ke zdejším ohroženým druhům ptáků patří moudivláček lužní (Remiz pendulinus), rákosník velký (Acrocephalus arundinaceus), moták pochop (Circus aeruginosus), slípka zelenonohá (Gallinula chloropus) a další. Z obojživelníků je zde skokan štíhlý (Rana dalmatina), skokan hnědozelený (Amolops liangshanensis), rosnička zelená (Hyla arborea), čolek obecný (Lissotriton vulgaris).

Mokřady, tůně, lužní les, jezera a orná půda. To je několik ekosystémů které tvoří tuto druhově rozmanitou lokalitu. Za potravou sem dochází obyvatelé lužního lesa zejména srny, jeleni a divoká prasata. Velké zastoupení tu má také hmyz a pavouci. Péče spočívá hlavně v šetrném kosení luk. Musí být prováděno, tak aby nenarušilo hnízdící ptáky. Problematické jsou splachy z orné půdy, které negativně ovlivňují zejména vodní společenstva. V tomto vegetačním období je zde zasazena kukuřice, jež má malý protierozní účinek. Součástí chráněné oblasti je také ostrov. Leží v nitru lužního lesa a je obklopen zavlažovacími járky. V tomto pralesovitém útvaru vytváří rozkládající se dřeviny vhodné podmínky pro chráněné druhy. Vegetace je zde zcela ponechána volnému vývoji. Zavlažovací járky zde mají hned několik důležitých úkolů. V prvé řadě je to úprava vodní hladiny pomocí soustavy stavidel. V období záplav je jimi voda alespoň částečně odváděna. Poslední záplava zde byla v roce 2006, ta měla za následek zvětšení plochy jezer. Některým druhům uškodila, pro jiné byla prospěšná. V období sucha naopak životodárnou a pro lužní les tolik potřebnou vodu přivádí. Dalším úkolem zavlažovacích járků je redukce stavu komárů. Těsně před vylíhnutím larev je voda vypuštěna a odtéká z území. O optimalizaci vodních poměrů v lese se stará Správa polesí Tvrdonice.

Pokud se vydáte na svou procházku na jaře, je třeba počítat s vyšším stavem vody, půda je podmáčená, někde může být dokonce zaplavená. Počítejte s blátem. V létě je po deštích půda rovněž rozbahněná, ale určitě stojí za to vidět rozkvetlé louky. Jinak je zde sucho. Vaši návštěvu ale budou znepříjemňovat komáři. Rozhodně si vezměte repelent. Na podzim bývá také po deštích mokro ale mohli byste se setkat s jeleny v říji v lesích s krásně zbarvenými listy stromů. V zimě není k vidění mnoho. Ovšem po zamrznutí jsou dostupná místa přes rok jinak podmáčená nebo zaplavená. Z vlastní zkušenosti mohu říct, že místo je přístupné i s kočárkem. Pokud není zrovna po vydatných deštích, cesta je přístupná bez potíží.

Jak se do přírodní rezervace lze dostat.

Jak se do přírodní rezervace lze dostat. Do Tvrdonic můžete přijet autem, autobusem nebo na kole. Občerstvit se můžete pouze v obci. Kousek od autobusové zastávky je pohostinství. Začátek trasy je na Náměstí Míru. Cesta vede z náměstí dolů z kopce kolem staré budovy hájenky, kde sídlí Správa polesí Tvrdonice. Na konci kopce je poslední možnost zaparkování vozidel. Dále už musíte pěšky nebo na kole. Lesní cesta vede přes most přes Kyjovku. Rozdvojuje se po zhruba 200 m. K jezerům vede cesta vpravo. Vede alejí stromů asi 300 m po hráz. Zde je nutné odbočit vpravo a jít podél hráze. Můžete jít i po hrázi, kde je také vyšlapaná cesta. Již nyní se nacházíte uvnitř přírodní rezervace. Tudy půjdete asi 200 m. Poté přejdete přes hráz doleva a dostanete se tak na druhý břeh járku. Zde se nachází informační tabule. Kousek za informační tabulí asi po 50 m se dostanete do otevřeného prostoru. Na pravé straně je první jezero. Další větší je na dohled.

Nástup na vycházku: Tvrdonice Náměstí Míru blízko autobusové zastávky
Konec vycházky: Tvrdonice Náměstí Míru blízko autobusové zastávky
Náročnost: Lehká dá se jít i s kočárkem
Převýšení: 30 m
Délka trasy: 4 km
Turistické známky: Ve Tvrdoních není známkové místo
Doprava: Autem, autobusem, na kole, pěšky Parkování na konci kopce

Zdroje:
Vojenská mapování
© Laboratoř geoinformatiky Univerzity J.E.Purkyně
© Ministerstvo životního prostředí České republiky
© Austrian State Archive/Military Archive, Vienna

Současná mapa – www.mapy.cz
Vědecké názvy - www.biolib.cz

fotografie: Martina Kouřilová





autor:
Martina Kouřilová

datum vydání:
20. července 2011


 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.





Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.

© 2004 - 2021 PŘÍRODA.cz
ISSN 1801-2787

Magazín PŘÍRODA.cz je soukromý projekt, provozováný už od svého začátku v roce 2004 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.