Pobytové znaky zvěře - základy stopařství

Z těchto značek lze vyčíst mnoho informací, nejen jejich původce, ale také informace o chování zvěře. Mezi pobytové znaky zvěře patří: stopy, vychozené stezky, úkryty, zbytky potravy, trus, vajíčka, zbytky srsti, parohy a další.

Výskyt jednotlivých stop můžou provázet zbytky potravy, trus, chlupy, parohy. Soustavné sledování pobytových znaků zvěře se nazývá stopařství. Všechny druhy zvěře v přírodě tyto znaky zanechávají.

V létě lze stopy najít v měkké půdě bez vegetace, na březích potoků či vysychajících kaluží. Vhodné plochy na pozorování lze i uměle připravit, například nasypáním písku ke krmelci nebo k vodě. Stopování v zimě (na sněhu) bývá jednodušší. Zejména při oteplení, když staré stopy odtékají a nové jsou velmi dobře čitelné.

Na stopě se sleduje velikost, počet a postavení prstů, výskyt paspárků, forma polštářků, otisky peří či srsti na okrajích stop atd. Při nalezení stopy je důležité posoudit stav podkladu, do něhož je stopa vytlačena. Poté posoudíme stopní dráhu, to znamená vzájemné postavení jednotlivých stop. Ze stopní dráhy můžeme mnoho vyčíst např. běh, klus, cval, úprk...

Ke stopařství také patří dokumentace stop. Ta se provádí změřením stop, slovním popisem, nákresem, fotografováním, ale zejména odléváním do sádry.

Při odlévání se řídíme některými zásadami, jako je například výběr kvalitního otisku, jeho citlivé očištění tj. zbavení stopy písku, chlupů, zeminy. Pro dobrý otisk si musíme připravit sádru odpovídající hustoty, ani příliš řídkou ani hustou. Zalitím stopy získáme negativní formu otisku. Teprve opětovným zalitím formy vzniká pozitivní - pravý odlitek.