Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   —   originální samolepky na stěnu Pieris.cz   —   efektní sdílení PDF souborů DraGIF.cz

Na Sokolovsku vzniká v bývalém povrchovém dole nové jezero

autor: Mgr. Jana Hájková
Právě vznikající jezero Medard na Sokolovsku je důkazem, že obnova krajinné sféry po intenzívní povrchové těžbě hnědého uhlí je možná. Toto jezero se bude napouštět dva až tři roky. Některý z letních dnů si tak můžete zpestřit například cyklovýletem v jeho blízkosti.


Poloha jezera

Toto jezero se nachází v Karlovarském kraji, v okrese Sokolov. Leží „v těsné blízkosti obcí Bukovany, Svatava, Citice a měst Habartov a Sokolov.“ (zdroj: 1)

Projekt rekultivace a revitalizace po těžbě hnědého uhlí

Jezero Medard zatím postupně vzniká v oblasti bývalých lomů, která se jmenuje Medard - Libík. „Projekt nabízí hospodářské oživení a ekonomické zhodnocení území zbytkových jam bývalých lomů Medard – Libík, Lítov – Boden a Gustav v rozsahu dosud ojedinělém.“ (zdroj: 1)

„Těžba v dole Libík začala v roce 1872, na sousedním Medardu pak v roce 1920. V dobách největší výkonnosti, v 80. letech minulého století, doly vytěžily ročně téměř 11 milionů tun uhlí. Pro srovnání letos Sokolovská uhelná plánuje vytěžit jen asi 8,5 milionu tun.“ (zdroj: 3) Těžba ve spojeném dole Medard - Libík byla ukončena již v roce 2000. (zdroj: 1)

Základní informace (data převzata ze zdroje č. 1)

Samotné jezero Medard se rozléhá na zhruba 500 hektarech (přesněji 493,44 ha). Přičemž celková rozloha území je přes 4 tisíce hektarů (přesně 4 382 ha), což je způsobeno tím, že projekt Medard se netýká jen nově vznikajícího jezera.

Jezero se napouští od roků 2009 a 2010. Nejprve se musela jáma nechat bez napouštění, kdy se čekalo až srážky a důlní vody zaplní jeho dno do potřebné výšky. Teprve v červnu 2010 se mohlo začít aktivně napouštět vodu z řeky Ohře. Počáteční napouštění bylo pozvolné a to i z důvodu prací na zpevňování břehů jezera.

Napuštěné jezero by mělo mít délku kolem 4 kilometrů a šířku přibližně 1,5 kilometru. Nadmořská výška hladiny by měla ležet ve 400 metrech nad mořem a hloubka jezera by neměla přesáhnout 50 metrů. Objem vody v jezeře tedy bude 119 850 768 m3.

A proč se bude jezero napouštět po dobou dvou až tří let?

Důvod je následující: „Množství vody, které do Medardu z Ohře poteče, bude závislé na stavu vody v Ohři. Ačkoli nápusť má kapacitu asi sedm metrů krychlových za sekundu, v Ohři musí pod nápustí zůstat minimálně šest m3 vody, řekl ČTK ředitel Povodí Ohře Jiří Nedoma. Průměrný průtok v Ohři je přitom jen málo nad šesti m3 za sekundu.

"Když bude vody málo, čerpat nebudeme, když bude vody zase hodně, je většinou špinavá a takovou do Medardu také pouštět nechceme," doplnil Štěpánek“, generální ředitel společnosti Sokolovská uhelná. (zdroj: 3) „Napouštěcí objekt byl postaven poblíž obce Citice v nejužším místě mezi řekou Ohře a budoucím jezerem.“ (zdroj: 2)

Napouštění je tedy závislé na množství vody v řece Ohře a tím i na dešťových, příp. sněhových srážkách. Proto se nedá dopředu s přesností určit, kdy bude napouštění jezera úspěšně ukončeno. Předpokládaný termín konce napouštění je plánován na letošek nebo příští rok.

Místní správa plánuje využít tuto lokalitu pro samofinancovatelné aktivity

Tím je například myšlena výstavba veřejného golfového hřiště. Na severním břehu jezera se předpokládá bytová výstavba. V blízkosti jezera by také měli vzniknout přístaviště, autokemping, restaurace. Možností je i vznik konferenčních center, vysokoškolských campusů nebo center sociáních služeb. Na západě by dokonce podle některých projektů mohl vzniknout celý vysokoškolský areál. V oblasti nebude chybět ani dostatek zeleně.

Veškeré podnikatelské záměry a aktivity jsou vítány. Tyto činnosti by tedy také měly vést ke snížení míry nezaměstnanosti.

Vliv jezera na mikroklima (data převzata ze zdroje č. 1)

„Nejprůkaznější změny klimatologických charakteristik nastanou na břehu antropogenního jezera v pásu do vzdálenosti přibližně 200 m od břežní linie. Ve větší vzdálenosti se budou vlivy vodní hladiny postupně zmenšovat, maximální vzdálenost na kterou lze očekávat ovlivnění mikroklimatu vodní plochou odhadujeme podle plochy jezera na cca 2 km. Vzhledem k rozmístění obcí kolem zátopového území a morfologii terénu v nejbližším okolí předpokládáme následující dopady změn mikroklimatu na životní prostředí obcí. Následující zpracované charakteristiky se vztahují k blízkému okolí jezera do vzdálenosti zhruba 200 m.“ (zdroj: 1)

Předpokládá se, že v nejbližším okolí se změní například teplotní poměry. V období od srpna do října by mělo dojít k nárůstu průměrných měsíčních teplot o zhruba 0,1 až 0,2 °C. Opačně tomu bude v jarních měsících březen, duben, kdy by teploty měly o 0,2 až 0,3 °C klesnout. „Do vzdálenosti cca 200 m budou tedy celkově teploty vyrovnanější, menší rozdíly mezi dnem a nocí a extrémy v létě a v zimě.“ (zdroj: 1)

Celkem výrazně se změní i cirkulační poměry dané oblasti. O 2-4% se zvýší také relativní vlhkost v nejbližším okolí, a to především v zimních měsících. „Maximální relativní vlhkost vzduchu dosáhne u všech měsíců 99-100 %, minimální vlhkost předpokládáme v jednotlivých měsících o 3-5 % vyšší.“ (zdroj: 1)

O 5-10 dní během celého roku by se ale mohl zvýšit i počet dní s mlhou. Pozitivní zprávou je, že „četnost inverzí, která byla zpracována pro okraj lomu se prakticky nezmění, protože se jednalo o inverze celodenní, které vznikaly z důvodu morfologie terénu celé pánve a měly vždy větší rozsah než plocha zátopového území. Nelze dokonce vyloučit nižší četnost radiačních inverzí v důsledku tepelné kapacity jezera a oteplení přilehlých svahů v ranních hodinách.“ (zdroj: 1)

Výsledkem tedy je, že žádné výraznější změny mikroklimatu v okolních obcích zatopením bývalého lomu nenastanou.

Dopravní dostupnost je zajištěna

„Východní a jihovýchodní část území leží blízko mezinárodní silnice I/6. Obslužnost severní a západní části zprostředkuje zejména tzv.“podkrušnohorská paralela“ – silnice II/181 a také silnice II/210. Spojení se zahraničím bude kromě přejezdu na R6 do Bavorské oblasti SRN (Pomezí nad Ohří/Schirnding (SRN – Bavorsko) zajištěno především do Saska po silnici I/21 (přejezd Vojtanov/Schönberg) a pro regionální a osobní automobilovou dopravu silnicemi II/210 (Sokolov – Kraslice/Klingenthal), případně II/181 a II/212 (Habartov – Luby/Mark Neukirchen).“ (zdroj: 1)

V okolí bude kromě rekreace možnost i cyklovýletů.

Zdroje informací:
1) www.medard-lake.eu
2) cs.wikipedia.org
3) www.enviweb.cz





autor:
Mgr. Jana Hájková

datum vydání:
28. července 2011


 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.






Debata k článku Na Sokolovsku vzniká v bývalém povrchovém dole nové jezero


Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.

© 2004 - 2020 PŘÍRODA.cz
ISSN 1801-2787

Magazín PŘÍRODA.cz je soukromý projekt, provozováný už od svého začátku v roce 2004 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.

 



Naše další projekty: