Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   —   Obchod.Bejvávalo.cz   —   originální samolepky na stěnu Pieris.cz   —   efektní sdílení PDF souborů DraGIF.cz

Vychází prázdninové číslo Naší přírody

autor: ing. Jiří Darebník
Od 10. srpna můžete na stáncích zakoupit nové číslo časopisu Naše příroda, které se mimo jiné v článku M. Kulfana věnuje kamzíku horskému tatranskému, který se vyvinul jako poddruh ve Vysokých Tatrách na Slovensku. Setkat se s ním ale můžete i na hřebenu Nízkých Tater, kde byla před 40 lety vysazena náhradní populace. Do světa pavouků vás zavede Ľubor Čačko, prožijete také setkání s rysem a manželé Motyčkovi vám představí houby, které běžný houbař nesbírá. Na výlet vás pozveme do šumavských hvozdů, aniž jsme při přípravě článku tušili, že letošní prázdniny se o nich bude psát na titulních stranách všech novin…


Kamzík horský tatranský / Miroslav Kulfan, Marián Kulfan

„Kamzík horský se vyskytuje ve více pohořích střední a jihovýchodní Evropy a jeho areál zasahuje až do Malé Asie. Četnost kamzíka se odhaduje přibližně na půl milionu jedinců. Popsaných je 7 poddruhů, z nichž 5 žije v Evropě. Ze střední Evropy jsou známy dva poddruhy, a to kamzík horský alpský (Rupicapra rupicapra rupicapra) a kamzík horský tatranský (Rupicapra rupicapra tatrica). Kamzíka horského tatranského popsal v roce 1972 ing. M. Blahout jako tatranský endemitský poddruh. Morfologické rozdíly mezi jednotlivými poddruhy jsou na úrovni tvaru kostí, například v detailech je rozdílný tvar lebečních švů. Kamzík patří mezi glaciální relikty, o čemž svědčí nález lebky z jeskyně nacházející se na Muráni v Belianských Tatrách.“

Pohraničním hvozdem Trojmezné / Martin Janoška

„Vrchol Plechého, ozdobený žulovými skalními bloky, vás však asi nemile překvapí. Za hraniční linií se na druhé straně hory rozkládá měsíční krajina holosečí, po lese nikde ani památka. U rakouských sousedů zřejmě převládl jiný názor, jak se vypořádat s kůrovcem. Pokud se vydáte z Plechého vpravo na Třístoličník, naskytne se vám stejný obrázek i za Trojmezím, kde rakouské území vystřídá území německé. Přestože v Národním parku Bavorský les se kůrovcem napadené lesy léčí přirozenou obnovou, na Trojmezné (mimo území parku) pustili Němci na kůrovce motorové pily. Někdejší hraniční průsek už vlastně ani neexistuje – zbyl jen kamenitý chodníček lemovaný zleva pasekami a zprava českým uschlým pralesem. V konfrontaci s nekompromisně vytěženými lesy na rakouské i německé straně působí český trojmezenský prales tak trochu jako iluze a zbožné přání.“

Obsah čísla 04/2011:

Kobylka sága / Mladen Kaděra
Králíček obecný, malý král… / Michal Pešata
Kamzík horský tatranský / Miroslav Kulfan, Marián Kulfan
Sebevědomý rys / Ivan Kňaze
Pavouci – obávaní a obdivovaní živočichové / Ľubor Čačko
Hrdliččin zval ku lásce hlas / Jozef Májsky
Houby, které nikdo nesbírá / Hana a Vladimír Motyčkovi
Naše stromy – tis červený / Ivana Buttry
Do přírody s Janem Budařem / Tomáš Vynikal
Pohraničním hvozdem Trojmezné / Martin Janoška
Velký Kosíř – hanácká učebnice geologie i přírodopisu / V. Jašková, B. Veselá, E. Zatloukalová
Jedlé dary přírody – jitrocel kopinatý / Květa Šimková
Pozemkový spolek – moderní ochrana přírody / Jiří Antl




autor:
ing. Jiří Darebník

datum vydání:
16. srpna 2011


 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.


Nákupem na Pieris.cz
podpoříte chod našeho serveru




Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.

© 2004 - 2022 PŘÍRODA.cz
ISSN 1801-2787

Magazín PŘÍRODA.cz je soukromý projekt, provozováný už od svého začátku v roce 2004 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.