Lužní les v metropoli

Lobau se rozkládá na více než dvou tisících hektarech, přes polovinu přitom zabírá les. Od ukončení regulace Dunaje v druhé polovině 19. století a přesunutí jeho řečiště o jeden kilometr jižněji od původního toku se lužní lesy nacházejí výlučně na severním břehu řeky.

Existence lužních lesů závisí do značné míry na vodě. Lužní lesy rostou jen na místech s vysokou hladinou spodní vody, zároveň však vyžadují též dostatek povrchové vody, přicházející pravidelně v podobě záplav. Vegetační formu lužního lesa podporují kromě vody různé druhy půd a odpovídající klima. Luhy jsou velice blízké tropickým pralesům. Lužní les má pozitivní vliv nejen na udržení čistého vzduchu, ale slouží i jako domov pro nejrůznější druhy zvířat a rostlin.

Lobau a dunajské luhy, které na oblast navazují na východě, představují poslední celistvé říční luhy tohoto formátu v celé západní Evropě. Jsou životním prostorem pro četné ohrožené druhy rostlin i zvířat. Lužní vody nabízejí ideální životní podmínky pro mnoho ryb, žab a ropuch. Rostou tu vzácné druhy rostlin, jako například lekníny, kosatce a šípatky. V rákosí hnízdí kachny, slípky zelenonohé, chřástalové a mnoho zpěvných ptáků, například rákosník, strnad rákosní nebo cvrčilka slavíková. Na březích rybaří volavky a v jílovitých svazích si stavějí hnízda ledňáčci.

Na loukách, které bývají často zaplaveny, hledají mezi vzácnými vstavači svou potravu čápi. V bujných lesích měkkého luhu (na ostrově) a tvrdého luhu (na pevnině) žijí lužní jeleni. Útočiště i lovecký revír tu mají srnci, lišky, jezevci, tchoři a kuny. Bobři, vydry, kormoráni a mořští orli bohužel v Lobau vyhynuli. Bobrům se tu však nedávno podařilo znovu zdomácnět.

Lužní les Lobau je od roku 1977 zapsán na seznamu UNESCO jako Biosphere Reserve. Od poloviny devadesátých let je součástí národního parku Dunajské luhy (Donau-Auen).