Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   •   obchod Bejvávalo.cz   •   magazín Příroda.cz   •   samolepky na stěnu Pieris.cz   •   plastikové modely Plastikáče.cz   •   převod PDF na GIF animace DraGIF.cz

 
 
 
 

Vrch svatého Vavřince – regionální biocentrum v západních Čechách

Zejména botanicky velmi zajímavá lokalita s pohnutou historií. Vrch svatého Vavřince, který dostal název podle zde stojícího stejnojmenného středověkého kostelíka, se nachází v okrese Domažlice mezi obcemi Tasnovice a Štítary, nad levým břehem toku Radbuzy.


Historie

Lokalita byla odedávna osídlena a využívána lidmi a jejich domácími zvířaty. Pamatuje nejspíše už první zemědělce, kteří na Domažlicko přišli v době bronzové a po kterých se zachovala v krajině množství mohylových pohřebišť a pozůstatky hradišť. V mladší době železné vrch pravděpodobně obývali Keltové. Koncem 7. století se v Plzeňském kraji objevili první Slované, kteří postupovali zřejmě proti proudu řek, až v 10. století založili na vrchu svatého Vavřince hradiště.

Stav lokality (jižní svahy nad vodním tokem Radbuza) před obnovou hospodaření - klikněte pro zobrazení detailuStav lokality (jižní svahy nad vodním tokem Radbuza) před obnovou hospodaření Dnes je toto hradiště se svými třemi pásy mohutných valů největší v kraji. Slované chovali kromě skotu také stáda ovcí, která se pásla volně bez stájí a ohrad, hlídaná pouze psy proti útokům vlků a medvědů. Díky skalnatým svahům nevhodným pro zarůstání lesem a strategické pozici nad řekou Radbuzou, byl zmíněný vrch pro lidi velmi přitažlivý a tak byl kontinuálně zemědělsky obhospodařován a mohla se na něm vyvíjet rostlinná společenstva světlomilných druhů. Zásadní zlom nastal vysídlením místního obyvatelstva německé národnosti a násilnou kolektivizací zemědělství ve druhé polovině 20. století, která znamenala konec pastvy domácích zvířat a následné postupné zarůstání volných ploch křovinami. Kromě zarůstání trnkami a hlohy utrpěly trávníky světlomilných druhů rostlin také výsadbou trnovníků akátů na úpatí kopce. Akáty se následně postupně dostávaly stále výše do svahů a měnily půdní podmínky, především svým špatně rozkládajícím se toxickým opadem. Rovněž negativně působily na vegetaci obohacováním půdy o dusík pomocí hlízkových bakterií vázaných na jejich kořeny. Z původních druhově bohatých trávníků v akátinách tak nezbylo zhola nic.

Současný management

Koncem devadesátých let minulého století si vzala nad lokalitou „patronát“ Základní organizace Českého svazu ochránců přírody a uživatel pozemků Václav Pikhart, a za pomoci finančního příspěvku z  Programu péče o krajinu (dále jen PPK) začala s každoročním kácením souvislých porostů křovin a akátin na strmém skalnatém jižním svahu. Z vyřezaných křovin byl pod vrchem vytvořen val, který slouží k úkrytu a hnízdění ptáků. Na vyřezaných místech byla v roce 2000 zavedena pastva ovcí a koz o počtu do 35 ks na ploše 3 ha, aby se zabránilo dřevinám ve zmlazování a opětovnému zarůstání. Od roku 2003 je podporována finančními prostředky z PPK. Na výše položených plošinách hradiště lemovaných svahy s věnci křovin se v letech 2003 - 2004 páslo 4 až 8 kusů jalovic soukromého zemědělce, nyní zde na 8 ha rovněž probíhá pastva ovcí a koz občas vystřídaná pastvou 3 – 5 jaků. V kácení křovin se stále pokračuje. Pro celkovou vyváženost prostředí se jihovýchodní část ponechává s minimálními zásahy a stále ji pokrývá plášť křovin.

Lokalizace trvalých ploch - klikněte pro zobrazení detailuLokalizace trvalých ploch
A (akátiny), H (stepní trávníky), O (porosty trnek), TMP 1 (mezofilní louka). TMP obou autorů – červené body se žlutým...
Za účelem zaznamenání vývoje vegetace pod probíhajícím způsobem obhospodařování jsme na studovaném území založili trvale monitorovací plochy (TMP): Sladký (od roku 2006) 6, Fulínová (od roku 2007) 15, z toho společných 5. Na plochách se každoročně provádí fytocenologické snímky a zjišťuje se kvantitativní i kvalitativní zastoupení jednotlivých taxonů uvnitř i v okolí plochy. Plochy se „snímkují“ jak v jarním, tak i v časně letním aspektu, kdy je zastoupení jednoděložných rostlin nejmarkantnější. Sledovány jsou zde biotopy jednak fytocenologicky zařaditelné (sv. Arrhenatherion elatioris, sv. Hyperico perforati-Scleranthion, sv. Koelerio-Phleion phleoidis), tak i biotopy v různém stupni sukcese v závislosti na probíhajícím managementu. Pro krátký časový interval sledování ploch lze zatím jen obecně konstatovat, že vyřezané křoviny z TMP nemizí, ale nerozšiřují se, kvůli své mezernatosti mají však stále větší druhové zastoupení cévnatých rostlin. Také lze zaznamenat závislost klíčení některých efemérních rostlin na větším přísunu srážek v jarním období. Větší pokryvnosti či přerušení absence na sledovaných plochách měli v roce 2009 např.: rozrazil jarní (Veronica verna), rozrazil rolní (V. arvensis), violka rolní (Viola arvensis), huseníček rolní (Arabidopsis thaliana), plevel okoličnatý (Holosteum umbellatum) a pomněnka drobnokvětá (Myosotis stricta).

Vývoj akátin pod současným způsobem ohospodařování

Pohled na svahy asanovaných akátin (levý břeh Radbuzy)  - klikněte pro zobrazení detailu

Článek 'Vrch svatého Vavřince – regionální biocentrum v západních Čechách' je rozdělen na více kapitol
  1. Historie a současnosti
  2. Porost
  3. Budoucnost
  4. Kompletní fotogalerie k článku
»





Debata k článku 'Vrch svatého Vavřince – regionální biocentrum v západních Čechách'

Reklama

Tapety na plochu


tapeta Zima

Vyhledávání


Reklama

Chcete nás podpořit?

Přidejte si na své stránky naši ikonu.
Příroda.cz - příroda, ekologie, životní prostředí, život
Návod naleznete zde.


© 2004 - 2019 PŘÍRODA.cz - registrace ISSN 1801-2787       další odkazy:
  • napište nám
  • vtipy o zvířatech
  • o nás

  • Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
    Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.   RSS kanál serveru www.Příroda.cz