Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   —   Obchod.Bejvávalo.cz   —   originální samolepky na stěnu Pieris.cz   —   efektní sdílení PDF souborů DraGIF.cz

Vrch svatého Vavřince – regionální biocentrum v západních Čechách

autor: Jiří Sladký
Zejména botanicky velmi zajímavá lokalita s pohnutou historií. Vrch svatého Vavřince, který dostal název podle zde stojícího stejnojmenného středověkého kostelíka, se nachází v okrese Domažlice mezi obcemi Tasnovice a Štítary, nad levým břehem toku Radbuzy.

listování v kapitolách článku 'Vrch svatého Vavřince – regionální biocentrum v...'
  1. Historie a současnosti
  2. Porost
  3. Budoucnost
  4. Kompletní fotogalerie k článku
další »


Historie

Lokalita byla odedávna osídlena a využívána lidmi a jejich domácími zvířaty. Pamatuje nejspíše už první zemědělce, kteří na Domažlicko přišli v době bronzové a po kterých se zachovala v krajině množství mohylových pohřebišť a pozůstatky hradišť. V mladší době železné vrch pravděpodobně obývali Keltové. Koncem 7. století se v Plzeňském kraji objevili první Slované, kteří postupovali zřejmě proti proudu řek, až v 10. století založili na vrchu svatého Vavřince hradiště.

Dnes je toto hradiště se svými třemi pásy mohutných valů největší v kraji. Slované chovali kromě skotu také stáda ovcí, která se pásla volně bez stájí a ohrad, hlídaná pouze psy proti útokům vlků a medvědů. Díky skalnatým svahům nevhodným pro zarůstání lesem a strategické pozici nad řekou Radbuzou, byl zmíněný vrch pro lidi velmi přitažlivý a tak byl kontinuálně zemědělsky obhospodařován a mohla se na něm vyvíjet rostlinná společenstva světlomilných druhů. Zásadní zlom nastal vysídlením místního obyvatelstva německé národnosti a násilnou kolektivizací zemědělství ve druhé polovině 20. století, která znamenala konec pastvy domácích zvířat a následné postupné zarůstání volných ploch křovinami. Kromě zarůstání trnkami a hlohy utrpěly trávníky světlomilných druhů rostlin také výsadbou trnovníků akátů na úpatí kopce. Akáty se následně postupně dostávaly stále výše do svahů a měnily půdní podmínky, především svým špatně rozkládajícím se toxickým opadem. Rovněž negativně působily na vegetaci obohacováním půdy o dusík pomocí hlízkových bakterií vázaných na jejich kořeny. Z původních druhově bohatých trávníků v akátinách tak nezbylo zhola nic.

Současný management

Koncem devadesátých let minulého století si vzala nad lokalitou „patronát“ Základní organizace Českého svazu ochránců přírody a uživatel pozemků Václav Pikhart, a za pomoci finančního příspěvku z  Programu péče o krajinu (dále jen PPK) začala s každoročním kácením souvislých porostů křovin a akátin na strmém skalnatém jižním svahu. Z vyřezaných křovin byl pod vrchem vytvořen val, který slouží k úkrytu a hnízdění ptáků. Na vyřezaných místech byla v roce 2000 zavedena pastva ovcí a koz o počtu do 35 ks na ploše 3 ha, aby se zabránilo dřevinám ve zmlazování a opětovnému zarůstání. Od roku 2003 je podporována finančními prostředky z PPK. Na výše položených plošinách hradiště lemovaných svahy s věnci křovin se v letech 2003 - 2004 páslo 4 až 8 kusů jalovic soukromého zemědělce, nyní zde na 8 ha rovněž probíhá pastva ovcí a koz občas vystřídaná pastvou 3 – 5 jaků. V kácení křovin se stále pokračuje. Pro celkovou vyváženost prostředí se jihovýchodní část ponechává s minimálními zásahy a stále ji pokrývá plášť křovin.

Za účelem zaznamenání vývoje vegetace pod probíhajícím způsobem obhospodařování jsme na studovaném území založili trvale monitorovací plochy (TMP): Sladký (od roku 2006) 6, Fulínová (od roku 2007) 15, z toho společných 5. Na plochách se každoročně provádí fytocenologické snímky a zjišťuje se kvantitativní i kvalitativní zastoupení jednotlivých taxonů uvnitř i v okolí plochy. Plochy se „snímkují“ jak v jarním, tak i v časně letním aspektu, kdy je zastoupení jednoděložných rostlin nejmarkantnější. Sledovány jsou zde biotopy jednak fytocenologicky zařaditelné (sv. Arrhenatherion elatioris, sv. Hyperico perforati-Scleranthion, sv. Koelerio-Phleion phleoidis), tak i biotopy v různém stupni sukcese v závislosti na probíhajícím managementu. Pro krátký časový interval sledování ploch lze zatím jen obecně konstatovat, že vyřezané křoviny z TMP nemizí, ale nerozšiřují se, kvůli své mezernatosti mají však stále větší druhové zastoupení cévnatých rostlin. Také lze zaznamenat závislost klíčení některých efemérních rostlin na větším přísunu srážek v jarním období. Větší pokryvnosti či přerušení absence na sledovaných plochách měli v roce 2009 např.: rozrazil jarní (Veronica verna), rozrazil rolní (V. arvensis), violka rolní (Viola arvensis), huseníček rolní (Arabidopsis thaliana), plevel okoličnatý (Holosteum umbellatum) a pomněnka drobnokvětá (Myosotis stricta).

listování v kapitolách článku 'Vrch svatého Vavřince – regionální biocentrum v...'
  1. Historie a současnosti
  2. Porost
  3. Budoucnost
  4. Kompletní fotogalerie k článku
další »




autor:
Jiří Sladký

datum vydání:
4. října 2011


 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.


Nákupem na Bejvávalo.cz
podpoříte chod našeho serveru




Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.

© 2004 - 2022 PŘÍRODA.cz
ISSN 1801-2787

Magazín PŘÍRODA.cz je soukromý projekt, provozováný už od svého začátku v roce 2004 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.