Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   —   originální samolepky na stěnu Pieris.cz   —   efektní sdílení PDF souborů DraGIF.cz

Proč letos nerostly? Ještě jednou a trošku s humorem

autor: Mgr. Jana Hájková
Vypadá to, že odborníci stále neví proč letos tolik nerostly. Já na to přišla.


Houby mají strach

Houby se prostě zalekly, že jejich sběr bude českou vládou zdaněn. Ironicky míněný článek bloggera Ondry Kňavy, který chtěl jen poukázat na to, co všechno může být ještě absurdně zdaněno, se rychle šířil po Internetu. A vezmeme-li si reklamu od Vodafonu, kde si houby „volají“, tak proč by nemohli mít i přístup k Internetu za rozumnou cenu?

A právě na Internetu se každá houba dočetla, že každý úlovek houbaře vycházejícího z lesa bude zvážen obecním vážičem hub, který ovšem bude pracovat jen ve všedních dnech. Proto se ani nesnažily vyrůst a zůstaly zahrabány pod zemí. „Co se budu namáhat. Eště aby ze mě sebrali 20 procent do státní kasy,“ svěřila se mi kačenka česká. „Máš recht, Káčo, vykašlem se na to a budem radši v teple schovaní,“ potvrdil její slova opodál se ukrývající hřib kovář.

Je to stejně ale s Fukušimou paradox, že houby nerostou

V roce 1986 vybuchla jaderná elektrárna na Ukrajině, Černobyl. V několika následujících se letech se obecně tvrdilo, že roste v našich lesích více hub. Vezmeme-li si letošní výbuch jaderné elektrárny Fukušima I. na japonském souostroví, pak se dalo již na začátku léta předpokládat, že letošní houbařská sezóna bude stát za to. Radioaktivní materiál se podle meteorologů dostal i nad naše území. Naštěstí už ale v mnohem menší koncentraci. Proč ale houby tedy nerostly? Byla tím vyvrácena teorie prostých občanů, kteří tvrdili, že houby rostly v 90. letech ve značné míře právě díky Černobylu?

Navíc opět spolehlivě zafungoval Internet, kdy se přes e-maily doneslo až k samotným kačenkám, hřibům, bedlám a jim podobným, že je lidé stejnak sbírat nebudou, jelikož prý obsahují zmiňované radioaktivní částice.

Pokud ale nechcete čekat na jedlé houby až do příštího roku, zkuste si doma „zasadit“ hlívu ústřičnou

Z hlívy ústřičné se dá připravit v kuchyni dršťková polévka, výtečný salát nebo ji můžete přidávat do těstovinových pokrmů.

Co k pěstování budete potřebovat? Je to velmi jednoduché. Především pokud máte doma kojence či batole. Nevíte kam s použitými plenami? Přidejte je prostě do substrátu, na kterém budete hlívu ústřičnou pěstovat. Hlíva je dřevokazná houba, která rozkládá celulózu.

Takže maminky, které neustále řeší kam s plenami a nejlépe tak, aby to zavánělo ekologií, kupte obyčejný substrát. Naočkujte ho hlívou ústřičnou. Do něj namíchejte na kusy roztrhané pleny. Nějaký ten bobánek Vaší ratolesti bude sloužit jako účinné hnojivo. Substrát umístěte spíše do chladnějšího vlhčího prostředí. Třeba na balkón nebo do garáže. A za několik týdnů se můžete těšit na první sklizeň hlívy ústřičné. Mexičtí vědci sice doporučují využití hlívy ústřičné na skládkách jako rozkladaček látkových plen, ale ze skládky bych si hlívu fakt raději nedávala.

No nic, byl to jen pokus o nadhození tří teorií, které doufám Vám alespoň trochu v tomhle pochmurném počasí vykouzlily úsměv na rtech. Berte z nich vážně jen to, co uznáte za vhodné. A lidičky, prosím Vás, už nerozesílejte žádné varovné e-maily, nepiště žádné houby omezující články. Protože v tom případě by se nám mohlo stát, že si jako vášnivý národ houbařů budeme muset najít jiné hobby i příští rok.

Zdroje informací:
1) http://knava.blog.idnes.czknava.blog.idnes.cz
2) http://hobby.idnes.cz hobby.idnes.cz





autor:
Mgr. Jana Hájková

datum vydání:
7. listopadu 2011


 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.






Debata k článku Proč letos nerostly? Ještě jednou a trošku s humorem


Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.

© 2004 - 2020 PŘÍRODA.cz
ISSN 1801-2787

Magazín PŘÍRODA.cz je soukromý projekt, provozováný už od svého začátku v roce 2004 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.

 



Naše další projekty: