Jak půda vzniká

Z ničeho nic nevzejde. Půda se neobjeví jen tak. Může trvat stovky let, než dojde k vytvoření tenké vrstvičky půdy. Vše začíná při styku horniny s atmosférou. Nebohá hornina je tak vystavena činnosti deště, větru, mrazu, slunečnímu záření a mnoha dalším vlivům. Dochází ke zvětrávání hornin a obnažených skal. Zvětrávání rozdělujeme na mechanické a chemické. Při fyzikálním zvětrávání dochází k rozpadu horniny na menší kousky, které mají stejné chemické vlastnosti jako původní hornina. Děje se tak pomocí změn teploty. Hornina je ohřívána slunečním zářením. Změna teploty zároveň způsobuje změny objemu v hornině. Tyto změny však nejsou v celé hornině stejné a tak dochází ke vzniku tlaků a pnutí, které způsobují vznik prasklin. Hornina je nakonec roztrhána na menší kousky. Ty jsou unášeny větrem anebo vodou, otírají se o sebe a dále se rozrušují. V našich podmínkách navíc působí i zvětšování objemu vody v puklinách při zamrznutí. To opět vyvolá vnitřní pnutí a tlaky a nakonec vede k rozpadu horniny.

Fyzikální zvětrávání připravuje vhodné podmínky pro procesy chemického zvětrávání. Rozpadlá hornina má totiž mnohem větší plochu než původní, kompaktní hornina. Volné prostory mezi částicemi umožňují vnikání vody a vzduchu a díky tomu se mohou uplatnit procesy a faktory chemického zvětrávání. To se od fyzikálního liší tím, že substrát vzniklý tímto chemickým zvětráváním má jiné chemické a mineralogické složení než původní hornina. Z nejvýznamnějších změn, ke kterým dochází v důsledku chemického zvětrávání, jmenujme alespoň tři nejdůležitější. Jsou to přeměna primární minerálů do sekundárních minerálů, vznik jílových minerálů a uvolňování iontů z krystalových mřížek. Jílové minerály jsou velmi malé částice, které mají velký měrný povrch a jsou schopny na sebe vázat živiny a to je podstatné pro schopnost půdy podporovat růst rostlin.

Substrát vytvořený zvětráváním však ještě nemůžeme nazývat půdou. Půda vzniká teprve působením půdotvorných procesů na půdotvorný substrát. Tedy právě na materiál vytvořený zvětráváním. Teprve půdotvorné procesy dávají vzniknout půdě. Jedná se o soubor procesů fyzikální, chemické a biologické povahy, které určují výsledné vlastnosti půdy a její složení. Tyto procesy nejsou všude stejné, ale liší se dle místa a to v závislosti na půdotvorných faktorech a podmínkách. Mezi faktory patří mateční hornina, klima, biologický faktor podzemní voda a činnost člověka. Jako půdotvorné podmínky označujeme reliéf terénu a stáří půd. Působení půdotvorných procesů, které jsou podmíněné těmito faktory a podmínkami označujeme jako pedogenezi. Tedy vznik půdy. V dávné geologické minulosti jistě muselo předcházet zvětrávání půdotvorným procesům. Nevznikne-li zvětráváním půdotvorný substrát, nebude možné, aby se uplatnily i půdotvorné procesy. V plně vyvinuté půdě však dochází současně jak ke zvětrávání, tak se uplatňují půdotvorné procesy.