Jak půdotvorné faktory a podmínky ovlivňují vývoj půdy a výsledné vlastnosti?

Je nutno zdůraznit, že se jen velmi obtížně odděluje vliv jednoho faktoru od druhého. Navzájem se totiž ovlivňují a prolínají. Stejně tak je složité předjímat změny, ke kterým v půdě dojde, změní-li se vliv některého z faktorů či podmínek.

Mateční hornina

Mateční hornina představuje základ. Prostřednictvím zvětrávání je změněna na půdotvorný substrát a ten vlivem půdotvorných procesů na půdu. Mateční hornina dále určuje některé půdní vlastnosti. Zejména zrnitostní složení, obsah bazických kationtů a obsah rozpuštěných solí v půdě.

Klimatický faktor

Klimatický faktor působí přímo i nepřímo. Působí dlouhodobě a často jako převládající půdotvorný faktor. Jeho role je zejména v tom, že teplota a vlhkost ovlivňují množství rozpuštěných, vyluhovaných, chemicky rozložených půdních částic. Klima jako půdotvorný faktor způsobuje rozdílnost půd. V různých klimatických podmínkách se vyskytují různé půdy. Obsah chemických prvků, rozložitelnost organické hmoty, ale i život v půdě a na půdě je značně ovlivňován teplotou a vlhkostí. Skutečnosti, že půdy se vlivem klimatu mění, si poprvé všimli ruští badatelé, kde tento vliv byl zřejmý díky velikosti Ruska a bezpočtu klimatických pásem, které Rusko protíná. Ovšem není to tak jednoduché. Půdy, které zcela odpovídají klimatickým podmínkám daného regionu, se nazývají půdy zonální. Mimo ně však jsou i půdy, které sice odpovídají danému klimatickému regionu, významný vliv má však i mateční substrát. Takové půdy označujeme jako intrazonální. Dále pak rozlišujeme půdy azonální. To jsou půdy, kde převládá vliv místních podmínek a to zejména matečního substrátu.

Biologický faktor

Biologický faktor, tedy organizmy žijící na a v půdě je podmíněn klimatem a substrátem. To platí zejména pro vegetaci. Zde se však dostáváme do úzkých. Vegetace totiž může ovlivnit půdotvorný proces takovým směrem, že ve stejných klimatických podmínkách vznikne pod odlišným vegetačním krytem jiná půda. Ovšem jelikož vegetace je podmíněna klimatem, dostáváme se opět k určujícímu vlivu klimatického faktoru. Organizmy žijící v půdě pak hmotu půdy promíchávají i do velké hloubky, vrtají chodbičky, kterými může proudit vzduch, voda a organická hmota.

Podzemní voda

Podzemní voda zvyšuje vlhkost půdy. Vynáší látky z hlubších vrstev do vrstev výše položených. Při nadbytku podzemní vody, však dochází ke značnému omezení mikrobiální aktivity, nerozkládá se tedy odumřelá organická hmota, která se hromadí na povrchu. Tento proces může vést až ke tvorbě rašelin.

Činnost člověka

Činnost člověka se uplatňuje zejména změnou vegetačního krytu půd. Dodáváním hnojiv a dalších látek do půdy, které mění chemické složení půdy. Omezování činnosti mikroorganizmů. Vlivem kultivace člověk mění fyzikální, chemické i biologické vlastnosti půd. Bohužel lidské využívání dnes způsobuje zejména zhoršení vlastností půd a tedy následně menší produktivitu půdy. V řadě případů byla půda vlivem člověka již tak vážně poškozena, že přes veškerou snahu její náprava nebude možná.

Půdotvorné podmínky jako jsou reliéf terénu a stáří půd působí na tvorbu půd nepřímo. Reliéf, tedy konfigurace terénu se zejména uplatňuje prostřednictvím nadmořské výšky a povrchovým tvarem území. Tím samozřejmě nepřímo ovlivňuje půdotvorné faktory a to zejména biologický faktor. Stářím půd se rozumí čas, po který mohou nerušeně působit půdotvorné faktory (substrát, klima, vegetace, podzemní voda a člověk). Čím déle tyto faktory mohou nerušeně působit, tím výrazněji je půda vyvinuta.