Půdní horizont - Výsledek půdotvorného procesu

Jak mile je odkrytá skála jen trochu narušena fyzikálním zvětráváním začne se vytvářet vrstva pórovitého substrátu. Právě póry umožňují pronikání vody a vzduchu. Vytváří se tak podmínky pro chemické zvětrávání. Substrát je navíc kolonizován rostlinami a mikroorganizmy. Rostliny odumírají a jejich zbytky rozkládají mikroorganizmy. Uvolněné živiny využívají pro svoji potřebu půdní živočichové a další generace rostlin. Během času také přibývá samotná hmota půdy. Buď je navátá větrem, nebo naplavena vodou anebo obojí. V této hmotě probíhá fyzikální i chemické zvětrávání, je oživena a postupně měněna na půdu. Tvoří se to, čemu půdoznalci říkají půdní profil.

Půdní profil není nic jiného než čtvercová díra vykopaná v zemi, ve které můžeme odlišit jednotlivé vrstvy – půdní horizonty. Tyto vrstvy jsou označované písmeny, kdy nejvyšší vrstva je A horizont, pod ním je B horizont a poté C horizont, který již je samotný mateční substrát. Tyto vrstvy – horizonty, jsou v různých půdách různě zbarvené, tlusté, mají jiné chemické i fyzikální vlastnosti a toho se využívá při určování půd.

Půdní profil. Pod travním porostem se nachází černý A horizont. V tomto horizontu jsou organické látky transformovány do látek humusových. Níže se nachází B horizont, ve kterém jsou zadržovány látky, které jsou vyluhovány a proplachovány z výše položeného A horizontu. Barva tohoto B horizontu je odvislá od povahy vyluhovaných látek z horizontu A. Pod B horizontem je horizont, který se označuje písmenem C. Jedná se o půdotvorný substrát, ze kterého následně vzniká půda. (Zdroj obrázku: Wikipedie, upravil Jan Hladký)

Zdroje:
J. Jandák, E. Pokorný, A. Prax: Půdoznalství
M. E. Sumner: Handbook of Soil Science
D .Hillel: Soil in the Environment