Původním porostem na hnědozemi byl listnatý les

Druhým nejrozšířenějším půdním typem na našem území je hnědozem. Jako půdní typ hnědozem je označováno asi 13 % zemědělského půdního fondu. Hnědozem patří do referenční třídy luvisoly. Do referenční třídy luvisoly patří půdy, které mají diagnostický horizont označovaný jako luvický. Ten vzniká tak, že ve svrchní části profilu dojde ke ztrátě karbonátů, poklesu pH a uvolní se tak organické látky, jílové minerály, železo a hliník. Vlivem zasakující vody jsou tyto látky posunuty do spodní části profilu. Obohacený horizont je pak označován jako iluviální horizont a horizont ochuzený o organické látky a jílové minerály je nazýván eluviální.

Hnědozemě se vyskytují převážně v nižší části pahorkatin a na okraji nížin a to od nadmořských výšek 150 až po 450 m n. m. Výjimečně se s nimi lze setkat i v nadmořských výškách do 700 m n. m. Jejich výskyt je vázán především na plošiny, případně jen mírně zvlněné pahorkatiny. Teplotní rozpětí, ve kterém je můžeme nalézt je od 7 do 9 °C. Původním porostem byl listnatý les a v současné době jsou téměř zcela zemědělsky využívány. Jedná se o velmi kvalitní zemědělské půdy, které jsou vhodné zejména pro velmi náročné plodiny, jako jsou ječmen, pšenice, cukrovka a vojtěška. Je však potřeba je pravidelně vápnit a dodávat kvalitní organické hnojení.