Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   —   Obchod.Bejvávalo.cz   —   originální samolepky na stěnu Pieris.cz   —   efektní sdílení PDF souborů DraGIF.cz

Rozhlédni se, aneb podrobněji o Afghánistánu a o nás

autor: Alena Rulfová
Ve čtvrtek večer se v Radničním sklípku v Litvínově konala, na počest návštěvy ředitele afghánské společnosti VARA, beseda nebo spíše přednáška o Afghánistánu.

Účastnil se jí (kromě ředitele organizace VARA) samozřejmě také David Šifra jakožto hlavní přednášející a překladatel. V podkroví Radničního litvínovského sklípku se sešlo (dle mých odhadů) kolem 30 až 40 lidí, kteří projevili nemalý zájem o přiblížení života afghánských obyvatel. Nejvíce se mluvilo však asi o organizaci VARA.

Náš afghánský přítel, kterého jsme někteří měli možnost poznat již dříve, neb strávil v České republice několik týdnů a navštívil při svém pobytu zde některá města (v Českém Krumlově se dokonce seznámil s jednou rodinou a byl pozván na prohlídku domu a také Scholu Humanitas v Litvínově) je zakladatelem neziskové organizace VARA. Sám uprchl z Afghánistánu a v současné době žije v uprchlickém táboře.

Díky jeho poutavým slovům a výkladu Davida Šifry vám mohu lépe přiblížit život v Afghánistánu. Mé představy o tamním životě jsou však i nadále velmi zkreslené, a tak se považuji přirozeně v této problematice za laika.

VARA nyní pracuje zhruba na 37 projektech zaměřených na pomoc Afghánistánu. Jedním z těchto projektů je snaha zlepšit úroveň školství. Již byla vystavěna díky VARA jedna budova školy za pomoci mnoha dobrovolných pracovníků a rozdáno několik kufříků se školními pomůckami.

Vzdělanost v Afghánistánu

Na přednášce se věnovala tedy vysoká pozornost školství. David Šifra znovu upozornil na hlavní překážky, které současné afghánské školství a jeho rozvoj provázejí. Především je to ohromný zájem o vzdělanost, málo vhodného místa pro vyučování, nedostatek škol na úrovni a s tím související rovněž nízká vzdělanost vyučujících. V letošním roce bylo přijato do škol 4 a půl milionu nových studentů. Protože je nedostatek míst, které se dají využít jako učebny, 80% vyučování probíhá pod širým nebem.

Jedna školní třída má okolo 400 studentů. Rozdílný věk studujících není rozhodně v afghánských školách nic výjimečného, a tak v jedné třídě sedí kupříkladu 14 leté děti a 25 letí již poměrně dospělí jedinci. Všichni se chtějí učit. (Pětadvacetileté lidi je vskutku v Afghánistánu možno nebo spíše nutno považovat za dospělé, neb věk Afghánců se v průměru pohybuje kolem 18 až 19 let.)

Navštívil-li někdo z vás některou z výstav pořádaných Davidem Šifrou a českou pobočkou organizace VARA, nemohl jistě přehlédnout další velký problém školství v Afghánistánu.: Ve většině učebnic, které mají malé děti pomoci naučit psát a počítat, je využíváno názornosti zbraní. – 5 samopalů + 6 samopalů = 11 samopalů. Kolik je to mrtvých lidí zřejmě už musejí děti zjistit samy. Písmenko I se velmi podobá pušce s úzkou hlavní. Když vstoupí člověk na výstavu, kde jsou zobrazeny fotografie stránek z těchto učebnic, zpočátku si neuvědomí jejich hrůzostrašnost. Pro nás je totiž nemyslitelná přirozenost s jakou se afghánští obyvatelé již od útlého věku setkávají s násilím.

V minulém článku věnovaném Afghánistánu jsem napsala, že analfabetismus afghánských obyvatel činí 30%. Nyní bych se chci omluvit za tuto informaci. Zmýlila jsem se. Číslo vyjadřující analfabetismus obyvatel se totiž pohybuje okolo 60% a dokonce se blíží k 70 procentům. Důvodem jsou především četné válečné nepokoje, které způsobili nemožnost rozvoje země.

Organizace VARA pořádá v současné době veřejnou sbírku na nákup nových učebnic a jiných školních pomůcek pro děti v Afghánistánu. Jedno takové vybavení stojí v přepočtu na české koruny 130 Kč. Přispět můžete na četných akcích pořádaných organizací VARA, pomocí internetu, zasláním peněz z účtu aj.. Příspěvek je dobrovolný a nemusíte uvést žádný z údajů týkajících se vaší osoby, ovšem můžete. Některým dětem se již díky této sbírce potřebného školního vybavení dostalo, a jejich tváře protkala obrovská radost (soudě nejen podle slov Davida Šifry ale také dle videonahrávky.

My si jen s těží dovedeme byť jen v obrysech představit, jaké to je chodit do školy, kde není dostatečné vybavení, kde není téměř žádné vybavení. Poslali bychom do takových škol vůbec naše děti? Zřejmě ano ale jen v případě, že bychom neměli jinou lepší možnost. Afghánští obyvatelé nejen že nemají lepší možnost, oni nemají ani možnost jinou. Vzdělání je pro ně branou do světa. Bude však trvat mnoho let, než se jim tato brána otevře nebo jen zpřístupní.

Pitná voda

Dalším z projektů organizace VARA je zavedení vrtů několika studen na nezávadnou pitnou vodu. Podařilo se vykopat již četné množství těchto studen a tak je několika "málo" rodinám umožněn přístup k pitné vodě. Ostatní rodiny, lidé, přístup k pitné vodě nemají. Je to způsobeno velkým suchem, které v Afghánistánu zničilo tisíce životů. David Šifra říká: Voda v Afghánistánu je nakažena spoustou nemocí. Afghánci to vědí, ale mají žízeň, a tak ji pijí. Zemřít žízní nebo na nemoc? V případě, že v Afghánistánu onemocníte, existuje pouze mizivá šance, že dojdete uzdravení. Na žízeň se však umírá bez výjimek.

Politická situace

Politická situace Afghánistánu se prý velmi podobá politické situaci v Somálsku. Země je rozdělena do regionů, v nichž vládnou lidé - něco jako velitelé, kteří mají obrovskou moc. Slouží pod nimi tisíce dalších lidí. Dohromady utváří síť, která poskytuje pracovní místa, zbraně, a možnost přežít. Schválně píši přežít, protože žít se v této zemi skutečně dá jen hodně těžko, a tak lidé v Afghánistánu hlavně přežívají. V nedávné době byl jeden z těchto velitelů svržen.

Proběhly zde v minulém týdnu volby a lidmi byl masově "zvolen" nový prezident Afghánistánu. Protože však v Afghánistánu nikdy neproběhlo něco jako sčítání obyvatel, uskutečnily se volby poněkud neuspořádaným způsobem. David Šifra poznamenal jen cosi v tom smyslu, že každý, kdo se voleb účastnil, musel napsat své jméno na jakousi tabuli, z níž mohlo být však jméno smazáno a napsáno na ni později znovu. Systém těchto voleb jsem tak příliš nepochopila. Ač byl jakoby zvolen nový prezident, konečné rozhodnutí vyplývající z voleb bude však prý známo až mnohem později. Jisté je ale už nyní, že lidé svého nově zvoleného prezidenta ze srdce milují již proto, že jim umožnil tak trochu začít ŽÍT a doufat v lepší budoucnost.

Co se týče přítomnosti Američanů v Afghánistánu v těchto dnech, tak ta je prozatím nutná. Doufejme ale, že jednoho dne tomu tak nebude, protože Afghánistán se stane natolik silnou zemí, aby se bez "pomoci" Američanů obešel.

Je boj a BOJ

Jedním z projektů VARY je také odzbrojování některých obyvatel - hlavně mužů, kteří do nedávné doby sloužili jako vojenská síla pod některým z velitelů. Je pro ně složité začlenit se do společnosti. Nikdy neměli víc než něco málo válečného oblečení, plátěný přístřešek jen pro nejnutnější situace, trochu jídla a různé zbraně.VARA poskytuje zdarma těmto lidem příležitost žít jinak. Dostávají malý domek, normální oblečení a zvířata, o něž se mohou starat. Tento projekt vyžaduje značnou trpělivost, konečně jako všechny projekty zaměřené na obnovu Afghánistánu. VARA se často setkává s nepochopením z různých stran. Na čtvrteční přednášce položila jedna postarší paní Davidu Šifrovi otázku, jak to může všechno zvládat, co mu dává sílu. S úsměvem odpověděl, že mu velmi pomáhají právě lidé jako ona.

V příštím článku se dozvíte více o afghánské rodině. Zhruba za měsíc by se měl David Šifra objevit v naší škole znovu s dopisy od studentů ze školy v Kandaháru. Doufám, že vám poté budu schopna prozradit něco z běžného života mladých lidí žijících v Afghánistánu. Ač žijeme v jednom společném světě, naše životy jsou velice rozdílné. My zde v ČR máme obrovské štěstí, že jdeme-li po ulici, nemusíme se neustále obávat útoků na náš život, že otočíme-li vodovodním kohoutkem, poteče z něj čistá voda, že při nemoci zajdeme k doktorovi a potřebné věci pro běžný normální život si lze snadno zakoupit v obchodě. Pro běžnost těchto dogmat na ně často zapomínáme a považujeme je za samozřejmost. Ony však samozřejmostí být nemusí. V posledních dnech jsem nezažila hezčí pocit, než když při loučení s afghánským ředitelem organizace VARA (bohužel v pátek odletěl zpět do Afghánistánu) mi upřímně poděkoval a položil si ruku na srdce. Přitom jsem neudělala nic víc, než že jsem projevila zájem a přátelství. Přátelské vztahy jsou důležitou součástí života každého lidského tvora, na to je třeba pamatovat. projektů je snaha zlepšit úroveň školství. Již byla vystavěna díky VARA jedna budova školy za pomoci mnoha dobrovolných pracovníků a rozdáno několik kufříků se školními pomůckami.

Vzdělanost v Afghánistánu

Na přednášce se věnovala tedy vysoká pozornost školství. David Šifra znovu upozornil na hlavní překážky, které současné afghánské školství a jeho rozvoj provázejí. Především je to ohromný zájem o vzdělanost, málo vhodného místa pro vyučování, nedostatek škol na úrovni a s tím související rovněž nízká vzdělanost vyučujících. V letošním roce bylo přijato do škol 4 a půl milionu nových studentů. Protože je nedostatek míst, které se dají využít jako učebny, 80% vyučování probíhá pod širým nebem.

Jedna školní třída má okolo 400 studentů. Rozdílný věk studujících není rozhodně v afghánských školách nic výjimečného, a tak v jedné třídě sedí kupříkladu 14 leté děti a 25 letí již poměrně dospělí jedinci. Všichni se chtějí učit. (Pětadvacetileté lidi je vskutku v Afghánistánu možno nebo spíše nutno považovat za dospělé, neb věk Afghánců se v průměru pohybuje kolem 18 až 19 let.)

Navštívil-li někdo z vás některou z výstav pořádaných Davidem Šifrou a českou pobočkou organizace VARA, nemohl jistě přehlédnout další velký problém školství v Afghánistánu.: Ve většině učebnic, které mají malé děti pomoci naučit psát a počítat, je využíváno názornosti zbraní. - 5 samopalů + 6 samopalů = 11 samopalů. Kolik je to mrtvých lidí zřejmě už musejí děti zjistit samy. Písmenko I se velmi podobá pušce s úzkou hlavní. Když vstoupí člověk na výstavu, kde jsou zobrazeny fotografie stránek z těchto učebnic, zpočátku si neuvědomí jejich hrůzostrašnost. Pro nás je totiž nemyslitelná přirozenost s jakou se afghánští obyvatelé již od útlého věku setkávají s násilím.

V minulém článku věnovaném Afghánistánu jsem napsala, že analfabetismus afghánských obyvatel činí 30%. Nyní bych se chci omluvit za tuto informaci. Zmýlila jsem se. Číslo vyjadřující analfabetismus obyvatel se totiž pohybuje okolo 60% a dokonce se blíží k 70 procentům. Důvodem jsou především četné válečné nepokoje, které způsobili nemožnost rozvoje země.

Organizace VARA pořádá v současné době veřejnou sbírku na nákup nových učebnic a jiných školních pomůcek pro děti v Afghánistánu. Jedno takové vybavení stojí v přepočtu na české koruny 130 Kč. Přispět můžete na četných akcích pořádaných organizací VARA, pomocí internetu, zasláním peněz z účtu aj.. Příspěvek je dobrovolný a nemusíte uvést žádný z údajů týkajících se vaší osoby, ovšem můžete. Některým dětem se již díky této sbírce potřebného školního vybavení dostalo, a jejich tváře protkala obrovská radost (soudě nejen podle slov Davida Šifry ale také dle videonahrávky.

My si jen s těží dovedeme byť jen v obrysech představit, jaké to je chodit do školy, kde není dostatečné vybavení, kde není téměř žádné vybavení. Poslali bychom do takových škol vůbec naše děti? Zřejmě ano ale jen v případě, že bychom neměli jinou lepší možnost. Afghánští obyvatelé nejen že nemají lepší možnost, oni nemají ani možnost jinou. Vzdělání je pro ně branou do světa. Bude však trvat mnoho let, než se jim tato brána otevře nebo jen zpřístupní.

Pitná voda

Dalším z projektů organizace VARA je zavedení vrtů několika studen na nezávadnou pitnou vodu. Podařilo se vykopat již četné množství těchto studen a tak je několika (málo) rodinám umožněn přístup k pitné vodě. Ostatní rodiny, lidé, přístup k pitné vodě nemají. Je to způsobeno velkým suchem, které v Afghánistánu zničilo tisíce životů. David Šifra říká: Voda v Afghánistánu je nakažena spoustou nemocí. Afghánci to vědí, ale mají žízeň, a tak ji pijí. Zemřít žízní nebo na nemoc? V případě, že v Afghánistánu onemocníte, existuje pouze mizivá šance, že dojdete uzdravení. Na žízeň se však umírá bez výjimek.

Politická situace

Politická situace Afghánistánu se prý velmi podobá politické situaci v Somálsku. Země je rozdělena do regionů, v nichž vládnou lidé - něco jako velitelé, kteří mají obrovskou moc. Slouží pod nimi tisíce dalších lidí. Dohromady utváří síť, která poskytuje pracovní místa, zbraně, a možnost přežít. Schválně píši přežít, protože žít se v této zemi skutečně dá jen hodně těžko, a tak lidé v Afghánistánu hlavně přežívají. V nedávné době byl jeden z těchto velitelů svržen.

Proběhly zde v minulém týdnu volby a lidmi byl masově "zvolen" nový prezident Afghánistánu. Protože však v Afghánistánu nikdy neproběhlo něco jako sčítání obyvatel, uskutečnily se volby poněkud neuspořádaným způsobem. David Šifra poznamenal jen cosi v tom smyslu, že každý, kdo se voleb účastnil, musel napsat své jméno na jakousi tabuli, z níž mohlo být však jméno smazáno a napsáno na ni později znovu. Systém těchto voleb jsem tak příliš nepochopila. Ač byl jakoby zvolen nový prezident, konečné rozhodnutí vyplývající z voleb bude však prý známo až mnohem později. Jisté je ale už nyní, že lidé svého nově zvoleného prezidenta ze srdce milují již proto, že jim umožnil tak trochu začít ŽÍT a doufat v lepší budoucnost.

Co se týče přítomnosti Američanů v Afghánistánu v těchto dnech, tak ta je prozatím nutná. Doufejme ale, že jednoho dne tomu tak nebude, protože Afghánistán se stane natolik silnou zemí, aby se bez pomoci Američanů obešel.

Je boj a BOJ

Jedním z projektů VARY je také odzbrojování některých obyvatel - hlavně mužů, kteří do nedávné doby sloužili jako vojenská síla pod některým z velitelů. Je pro ně složité začlenit se do společnosti. Nikdy neměli víc než něco málo válečného oblečení, plátěný přístřešek jen pro nejnutnější situace, trochu jídla a různé zbraně.VARA poskytuje zdarma těmto lidem příležitost žít jinak. Dostávají malý domek, normální oblečení a zvířata, o něž se mohou starat. Tento projekt vyžaduje značnou trpělivost, konečně jako všechny projekty zaměřené na obnovu Afghánistánu. VARA se často setkává s nepochopením z různých stran. Na čtvrteční přednášce položila jedna postarší paní Davidu Šifrovi otázku, jak to může všechno zvládat, co mu dává sílu. S úsměvem odpověděl, že mu velmi pomáhají právě lidé jako ona.

V příštím článku se dozvíte více o afghánské rodině. Zhruba za měsíc by se měl David Šifra objevit v naší škole znovu s dopisy od studentů ze školy v Kandaháru. Doufám, že vám poté budu schopna prozradit něco z běžného života mladých lidí žijících v Afghánistánu. Ač žijeme v jednom společném světě, naše životy jsou velice rozdílné. My zde v ČR máme obrovské štěstí, že jdeme-li po ulici, nemusíme se neustále obávat útoků na náš život, že otočíme-li vodovodním kohoutkem, poteče z něj čistá voda, že při nemoci zajdeme k doktorovi a potřebné věci pro běžný normální život si lze snadno zakoupit v obchodě. Pro běžnost těchto dogmat na ně často zapomínáme a považujeme je za samozřejmost. Ony však samozřejmostí být nemusí. V posledních dnech jsem nezažila hezčí pocit, než když při loučení s afghánským ředitelem organizace VARA (bohužel v pátek odletěl zpět do Afghánistánu) mi upřímně poděkoval a položil si ruku na srdce. Přitom jsem neudělala nic víc, než že jsem projevila zájem a přátelství. Přátelské vztahy jsou důležitou součástí života každého lidského tvora, na to je třeba pamatovat.





autor:
Alena Rulfová
email: alena_rulfova@post.cz

datum vydání:
21. října 2004


 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.





Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.

© 2004 - 2021 PŘÍRODA.cz
ISSN 1801-2787

Magazín PŘÍRODA.cz je soukromý projekt, provozováný už od svého začátku v roce 2004 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.