„Éčka“ v potravinách mohou být i prospěšná, ale ...

autor: Martin Singr
Ať dnes člověk koupí jakoukoliv potravinu, aditivům, lidově zvaným "éčka" se snad už nevyhne. Potraviny s trochou té chemie mají sytější barvy i hustější konzistenci, jsou chutnější a déle vydrží. Ale je to správně?


Některá nevadí

U "éček" je to složité. Některé nevadí, třeba vitamíny, beta-karoten nebo mastné kyseliny, mající také svůj e-kód, jsou dokonce prospěšné, jiné nevadí, zjednodušeně řečeno ani neškodí, ale ani nijak zásadně nepomáhají lidskému organismu. Některé jsou ale škodlivé, respektive, jak říkají jejich zastánci, "neškodné pouze v bezpečném množství". A ty jsou všude - v uzeninách, mléčných výrobcích, sladkostech i jinde. Přitom vše, co člověk sní, jde do krevního oběhu...

Uspokojovat spotřebitele může, že látky přidané, které nejsou zdravotně nezávadné, se do potravin prostě přidávat nesmí. U těch ostatních nejde o nezávadnost, u těch povolených jde podle šéfa redakční rady časopisu Výživa a potraviny Ctibora Perlína spíše o množství látky, do kterých potravin látku přidávat a v kombinaci s jakými aditivy jí lze používat. "

Profesor Mašek blahé paměti, vynikající nutricionista, tvrdil, že ten, kdo se chce vyhnout všem alimentárním onemocněním, musí zvolit jedinou cestu, a to smrt hladem," říká s lehkou nadsázkou Perlín a pro vysvětlení dodává, když si dáte dobře vypečený chléb nebo kafíčko, tak riskujete otravu akrylamidem. Experti WHO, EFSA, toxikologové, chemici a další by prý s lidským zdravím nehazardovali. Hysterii kolem ´"éček" vidí jako souboj expertu s "lidovými" vědci, kteří se nezatěžují nějakým dokazováním svých tvrzení.

Je ale zbytečná jakási "éčková hysterie". Perlín připomíná, že i obyčejné rajče má minimálně 16 látek ze seznamu "éček" a celkové skóre "nebezpečnosti" je 32 červených kulí a patří tedy podle antiéčkařů k potravinám nejrizikovějším, říká Perlín a pokračuje: "Setkal jsem se s příhodou, jak starší dáma vychvalovala brambory z farmářského trhu, protože na rozdíl brambor s hypermarketu neobsahovaly její brambory žádná éčka. Přitom brambory jako plodina neobsahují žádná aditiva nikdy."

Konec konců i biopotraviny, které veřejnost trochu mylně vnímá jako něco mimořádně zdravého, rovněž obsahují éčka, říká Jan Valeška z PRO-BIO LIGY. Je jich pouze minimum, údajně jde o takové, které jsou nezbytné pro zpracování potravin...

Žádný příklad nebezpečné potraviny, která je na pultech a přímo "bije do očí" Perlín nevidí. Když už se něco stane, jedná se o chybu producenta. A dodejme, že vždy je z toho pořádná aféra, takže se o tom zákazník dozví.

Pozor u bonbonů

Právě sladkosti jsou zřejmě nejvíce nebezpečné. Proto, aby měly pro děti hezkou a lákavou - ač syntetickou - barvu, bývají často doslova nacpány chemií. Je s podivem, že se na pultech obchodů objevují i bonbony s éčky, která jsou pro děti škodlivá. A ještě více alarmující je, když jde dítě poprvé do školy a místo jablka nebo hrušky dostane cukr, přesněji řečeno lízátko, ve kterém jsou hned čtyři pro děti škodlivá aditiva (mj. E 104, E 110, E 124, E 132, E 320, E 422, E 471) a miniaturním písmem napsané složení.

Nejrůznější "éčka" mohou způsobovat alergie, astma, ekzémy nebo hyperaktivitu, ostatně stejně jako některé "nechemické" potraviny. Podívejte se na bonbony, které kupujete dětem a jestli jsou tam kódy E 102, E 124, E 110, E 122, E 104 nebo E 129, můžou jít rovnou do koše. Tím ale není seznam potenciálně nevhodých "éček" ani zdaleka vyčerpán, z dalších jmenujme třeba soli - E 220 až 228. "Jedná se o soli kyseliny siřičité, běžně používané od odhalení významu mikrobiologie při výrobě potravin," vysvětlil nám Perlín.

Když navíc děti kombinují cukroví s limonádami, které mají skvělou oranžovou, červenou nebo fialovou barvu jen díky chemii, jedná se o mimořádně silný chemický koktejl. A že značka znamená kvalitu není ani zdaleka pravda. I když na druhou stranu dva litry limonády za pět korun asi hovoří za vše...

Cukrovinkami ale vše nekončí. Třeba v tavených sýrech nebo v uzeninách jsou fosfáty, fosfátové soli jsou údajně i v mražených rybách, aby se mrazem nepotrhalo maso. Fosfáty najdeme i v pekařských nebo cukrářských výrobcích. V kolových nápojích je pro změnu kyselina fosforečná, která má na svědomí známou kolovou příchuť. Dusitany, jinými slovy soli, jsou i v uzeninách označovaných jako pro děti. Například šunku ale není možné vyrobit bez fosfátů. Jen se ze zvědavosti podívejte, máte-li v lednici "neškodný" vlašský salát nebo párečky, jakou sbírku "éček" do sebe dostanete. Není moc složité si s pomocí internetu najít, kolik z nich je údajně škodlivých.

Nastává obrat? Doufejme

Naštěstí si lidé začínají uvědomovat, že si spoustu problémů způsobují vlastně sami a čtou etikety. Výrobci proto musí ustupovat od chemie a používají alternativy. A ty jsou. Existují totiž přírodní barviva, ať už z mrkve, špenátu, řepy, papriky, nebo z borůvek. Jsou sice dražší, ale naprosto nezávadná. Jde to i bez lepku, bez alergenů a všech podobných náhražek.

Otázkou je, zda si budou zákazníci ochotni připlatit. Obvykle totiž jinak odpovídají v dotaznících týkajících se nákupních zvyklostí a jinak se chovají, když skutečně nakupují. I předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha říká, že Češi preferují především cenu a kvalita je až na druhém místě. Ale situace se prý malinko mění.

Zkrátka musí přijít impuls a ten musí dát zákazník. „Když dáte do výrobku skutečné ovoce a ne pouze aroma, je výrobek chutnější,“ říká například Martin Leibl z Ministerstva zemědělství. A přání všech zodpovědných rodičů se začíná stávat realitou - EU od roku 2010 přikázala dávat varování na obaly sladkostí obsahující nebezpečné látky a začátkem letošního roku firma Nestlé ve Velké Británii oznámila, že přestává při výrobě používat "éčka". V ČR již dříve změnily složení tyčinky Deli a Margot.




autor:
Martin Singr
email: singr.m@seznam.cz

datum vydání:
3. července 2012


 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.


Nákupem na Pieris.cz
podpoříte chod našeho serveru




Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.

© 2004 - 2022 PŘÍRODA.cz
ISSN 1801-2787

Magazín PŘÍRODA.cz je soukromý projekt, provozovaný už od svého začátku v roce 2004 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.