Územní ochrana přírody

autor: Alena Rulfová
Územní ochranu přírody dělíme dle zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny na územní ochranu obecnou a územní ochranu zvláštní.

Do obecné územní ochrany patří přírodní park a krajinný ráz, významný krajinný prvek, přechodně chráněná plocha a ÚSES - územní systém ekologické stability.

V dnešním článku a v článcích příštích si rozebereme jednotlivá chráněná území, která spadají do zvláštní územní ochrany.

Zvláště chráněná území zabírají v České republice 14-15% z celkové rozlohy.

Národní park

Prvním ze zvláště chráněných území, kterým se budu podrobněji věnovat, je národní park označován zkratkou NP. Národní parky můžeme nalézt u nás v ČR celkem 4. Patří sem NP Podyjí, NP České Švýcarsko, NP Šumava a Krkonošský národní park..

Podle zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny je národní park definován jako rozsáhlé území, jedinečné v národním či mezinárodním měřítku, jehož značnou část zaujímají přirozené nebo lidskou činností málo ovlivněné ekosystémy, v nichž rostliny, živočichové a neživá příroda mají mimořádný vědecký a výchovný význam.

Bohužel kvůli neusměrňovanému vývoji lidské společnosti se přirozené ekosystémy již v České republice nevyskytují. Národní parky jsou tedy tvořeny především ekosystémy, které jsou schopny i přes negativní působení člověka doposud si udržet svou vnitřní homeostázi.

Ochranné podmínky NP
Člověk si celkem brzy uvědomil vysokou hodnotu těchto území, a rozhodl se je chránit sám před sebou. Trvalo však dlouho, než byly ustanoveny vhodné ochranné podmínky, které by skutečně zajišťovaly udržení relativně dobrého stavu našich významných ekosystémů. Do nedávné doby zákon nevyhovujícím způsobem zaopatřoval ochranu životního prostředí celkově, nyní však je možné spatřit v legislativě ochrany životního prostředí jakýsi daný přirozený řád a snahu skutečně tato území bránit.

Ochranné podmínky jsou v národním parku určovány zpravidla vymezením tří základních zón ochrany, mohou být však i čtyři. V případě potřeby je možné tato území chránit ochranným pásmem vyhlášeným podél hranice národního parku. V první ochranné zóně - tzv. jaderné platí nejvyšší stupeň ochrany. Ochranné pásmo vyhlašuje příslušný orgán ochrany přírody, v případě národních parků je to ministerstvo životního prostředí. Není-li ochranné pásmo určeno, je jím území do vzdálenosti 50 m od hranic národního parku. Ochranné podmínky NP jsou dále určovány tzv. základními ochrannými podmínkami a bližšími podmínkami ochrany přírody. Ty jsou stanoveny v plánu péče NP, který sestavuje rada národního parku.

Základní ochranné podmínky
Základní ochranné podmínky představují jakési přírodní "desatero" národních parků. Je třeba tyto podmínky skutečně dodržovat, a v případě nesrovnalostí či nejistoty týkající se správnosti našeho jednání na území NP, se obrátit na správu národního parku. Ač, dle novelizace zákona povolení k většině činností na území NP musí udělit (z mého pohledu nepochopitelně) vláda, (Která ví jen málo o tom, co se na území daného národního parku skutečně děje, co je možné povolit a co naopak ne, neb tráví svůj pracovní čas v kancelářích daleko od přírody, zatímco správa národního parku přirozeně na území NP tráví veškerý svůj pracovní čas.) je opravdu lepší obrátit se s případnými dotazy na správu NP.

Na celém území NP je dle zákona zakázáno:
- hospodařit na pozemcích způsobem vyžadujícím intenzivní technologie
- zneškodňovat odpady, které mají původ mimo území NP, povoleno je zneškodňování pouze vybraných odpadů, vzniklých na území NP
- tábořit a rozdělávat ohně mimo místa vyhrazená
- vjíždět a setrvávat s motorovými vozidly a obytnými přívěsy mimo silnice a místní komunikace a místa vyhrazená, kromě vozidel orgánů státní správy, vozidel potřebných pro lesní a zemědělské hospodaření, obranu státu a ochranu státních hranic, požární ochrany, zdravotní a veterinární služby a vozidel vodohospodářských komunikací
- pořádat a organizovat hromadné veřejné akce a provozovat vodní sporty mimo místa vyhrazená
- provozovat horolezectví a létání na padácích a závěsných kluzácích a jezdit na kolech mimo místa vyhrazená zákonem, bližšími ochrannými podmínkami nebo návštěvním řádem NP
- sbírat rostliny kromě lesních plodů či odchytávat živočichy, není-li stanoveno jinak
- povolovat nebo umisťovat záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů
- zavádět intenzivní chovy dveře
- měnit stávající vodní režim pozemků (např. vysoušení mokřadů či rašelinišť nebo změny směru toku řek úpravou koryt řek aj.- pozn. autora)
- tavět nové dálnice, silnice, železnice, průmyslové stavby, sídelní útvary aj.
- provádět chemické posypy cest
- těžit nerosty, humolity a horniny kromě stavebního kamene a písku pro stavby na území NP
- pořádat vyhlídkové lety motorovými vzdušnými dopravními prostředky
- měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami ochrany NP

Na území první zóny NP je dále zakázáno:
- povolovat a umisťovat nové stavby
- vstupovat mimo cesty vyznačené, kromě vlastníků a nájemců pozemků
- měnit současnou skladbu a plochu kultur, nevyplívá-li změna z plánu péče NP
- hnojit, používat kejdu, silážní šťávy a ostatní tekuté odpady

Tyto činnosti mohou být však do určité míry povoleny, pokud VEŘEJNÝ ZÁJEM VÝRAZNĚ PŘEVYŠUJE ZÁJEM OCHRANY PŘÍRODY. S touto větou se setkávám při řešení otázek životního prostředí poměrně často. Může se nám zdát, že je mnohdy nemožné prosadit zájem ochrany přírody nad zájmem veřejným, jestliže již samotný zákon na ochranu přírody a krajiny obsahuje takové tvrzení, a umožňuje tedy výjimku z ochrany přírody. Ovšem nebýt této věty, věřím, že většina spíše ekonomicky smýšlejících lidí, orgánů, by se proti zákonu obhajujícímu pouze zájmy přírody postavila mocně a silně, a bylo poté mnohem těžší ubránit zájem přírody oproti zájmu jinému - tzv. veřejnému, a příroda by byla ničena mohutněji než kdy předtím. V dnešním světě je nemožné prosazovat vždy jen jeden zájem na úkor zájmu druhého. Vytvořili jsme si svět, kde peníze hrají velmi důležitou roli. Jistě nestojí na prvotním místě každého z nás, ale někteří lidé peníze upřednostňují téměř přede vším. Je proto nutné nalézt určitý kompromis, a tím jistě prosazení určitých výjimek je. Zdroj informací:
Úplné znění zákonů životního prostředí podle stavu k 23.6.2004



autor:
datum vydání:
8. listopadu 2004


Diskuze k článku „Územní ochrana přírody“



 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!