Kniha Savci České republiky

autor: Lenka Kadlíková
Publikace poskytuje komplexní přehled savců České republiky jako výsledek více než půl století trvajícího faunisticko-ekologického monitoringu savců na území tohoto státu. Zahrnuje ucelený soubor nejnovějších poznatků z taxonomie, zoogeografie a ekologie, doplněný o základní informace týkající se problematiky ochrany druhů či jejich praktického významu.

Text pro každý z téměř 90 současných druhů zahrnuje vedle popisu a hlavních znaků také celkové rozšíření, výskyt v rámci ČR, informace o stanovištích, hrubý náčrt ekologie a bionomie, jakož i údaje týkající se početnosti a ochranářského statusu, připojeny jsou i nejdůležitější citace. Nedílnou součástí knihy jsou barevné fotografie (celkový vzhled, typický biotop), síťová mapa rozšíření v ČR a graf výskytu podle nadmořské výšky. Doprovodné kapitoly se zabývají obecnou charakteristikou savců, vývojem české fauny savců během posledního století, základními metodami sledování savců, jakož i vyhubenými druhy a nepůvodními druhy chovanými u nás v minulosti.

EAN: 9788020021854
Vydavatel: Academia
Rok vydání: 2012
Počet stran: 288
ISBN:978-80-200-2185-4
Autor: Miloš Anděra, Jiří Gaisler
Vazba: vázaná
Knihu lze koupit na www.academiaknihy.cz

Ukázka z knihy:

Rys ostrovid, Lynx lynx Linnaeus, 1758
čeleď: kočkovití (Felidae)

Popis: Statná kočkovitá šelma s vysokýma nohama a krátkým, jakoby uťatým ocasem. Zbarvení se mění individuálně i sezonně, základní rezavohnědý až šedožlutý odstín doplňují tmavé skvrny i pruh táhnoucí se středem hřbetu, břicho je světlé a konec ocasu naopak černý. Trojúhelníkovité ušní boltce zakončují tmavé štětičky prodloužených chlupů a na lících se někdy objevují licousy. Zimní srst je delší, hustší a často jen nevýrazně skvrnitá.

Rozměry: Délka těla 0,7–1,2 m, délka ocasu 17–24 cm, výška v kohoutku 0,5–0,7 m, délka zadní tlapky 20–28 cm, délka ucha 8–10 cm, hmotnost 14–36 kg.

Rozšíření: Původně obýval lesní pásma takřka celé Eurasie po Sibiř a hory jihovýchodní i střední Asie, současný areál je v důsledku pronásledování člověkem nesouvislý. V Evropě se původní populace dochovaly ve Fennoskandii, Rusku, Pobaltí, na severovýchodě Polska a dále v Karpatech, místy na Balkáně, na Kavkaze a snad též v Pyrenejích. Reintrodukcemi (repatriacemi) se podařilo výskyt obnovit v některých lesnatých a hornatých území západní a střední Evropy (např. Alpy, Jura, Vogézy, Bavorský les, Černý les či Harz).

Výskyt v ČR: Údaje o výskytu rysa do poloviny 20. století jsou mozaikovitě rozptýlené v rámci celého území. V Čechách je poslední zástřel doložen z r. 1835 (Táborsko), ale i poté se objevila řada zpráv až do r. 1894 (vesměs z jižních Čech, Šumavy a Českého lesa) a nejasný zůstává epizodní výskyt v Labských pískovcích ve 30. letech 20. století. Na Moravě a ve Slezsku se zatoulanci ze Slovenska objevovali ještě na přelomu 19. a 20. století zejména v Moravskoslezských Beskydech (např. Travný 1912, Ostravice 1913 a 1928, Staré Hamry 1914). Také po r. 1945 byl zpočátku výskyt rysa spojen s migrací ze Slovenska,později ho ovlivnily reintrodukce v Bavorském lese (1970–1972) a na Šumavě (1982–1989). Od té doby podléhalo jeho rozšíření dynamickým změnám – vedle dvou stěžejních regionů (Moravskoslezské Beskydy a okolí, Pošumaví) vznikaly a posléze dočasně či natrvalo zanikaly (pytláctví) menší populace v Hrubém Jeseníku, Labských pískovcích, Brdech či na Českomoravské vrchovině. V současnosti se výskyt rysa koncentruje do čtyř oblastí – na severovýchodní Moravě (Moravskoslezské Beskydy, Javorníky, Hostýnsko- vsetínská hornatina), v Hrubém Jeseníku a okolí, na jihozápadě Čech (Český les až Novohradské hory a Brdy, nejnověji i Slavkovský les a Doupovské hory) a v Děčínské vrchovině. Z uvedených míst se zatoulává do dalších okolních území (Lužické hory, Krkonoše, Třeboňsko, Křivoklátsko, Jihlavské vrchy aj.). Nadále je třeba počítat s tím, že aktuální obraz výskytu druhu se rok od roku mění.

Mapování: Dynamický vývoj populace tují změny v pokrytí mapovací sítě. Z počátečních 8 obsazených čtverců v období 1945–1949 (tj. 1,2 % území ČR) byl v letech 1970–1979 zaznamenán (převážně nepravidelně) ve 29 čtvercích (4,3 %). Následující dekáda s reintrodukcemi (1980–1989) sice přinesla výraznější nárůst celkově osídlené plochy na 97 čtverců (14,3 %), avšak podíl trvalého výskytu byl nadále nízký (6 čtverců, 0,9 %). Teprve v 90. letech, kdy bylo dosaženo nejvyšší míry celkového rozšíření (256 čtverců, tj. 37,8 %), se výrazněji změnila i kvalita osídlení, neboť už téměř v pětině obsazených čtverců se zdržoval trvale (53 čtverců, 7,8 %). Po roce 2000 se podíl stálého výskytu ještě zvýšil na 64 čtverců (10,2 %), což je nejvíce za celé sledované období, přechodným výskytem je obsazeno celkem 210 čtverců (33,4 %).

Stanoviště a ekologie: Jako typický lesní druh dává přednost relativně přirozeným smíšeným lesům středních a vyšších poloh s bohatým podrostem a častými skalními útvary. Nevyhýbá se však ani kulturním smrčinám či zemědělsky využívané krajině s většími lesními celky. Zatímco k dočasnému výskytu mu postačuje lesnatost 30–50 %, pro stálé a rozmnožující se populace jsou vhodnější horské oblasti s více než 50% zalesněním. U nás sice sahá celkové rozpětí výskytu od 200 do 1300 m n. m., avšak tři čtvrtiny údajů pocházejí z poloh 400–800 m n. m. (průměr 626,5 m n. m.). Nejvýše situovaná pozorování pocházejí z hřebenových partií Šumavy (např. Poledník, Horní Ždánidla), Krkonoš (Kozí hřbety), Hrubého Jeseníku (např. Medvědí vrch, Malý Děd) i Moravskoslezských Beskyd (např. Kněhyně, Travný, Smrk). Rys je aktivní především za soumraku a v noci, při pochůzkách (až 25 km/noc) často využívá snadněji prostupný terén, jako lesní cesty, málo frekventované silnice, turistické stezky a v zimě i běžecké trasy. Velikost okrsků je dost variabilní a závisí na mnoha faktorech (nabídka potravy, prostředí, sociální vazby), běžně dosahuje rozlohy v desítkách až stovkách km2 (např. na Šumavě 400 km2 i více). Samci žijí samotářsky, pouze v období páření se drží obě pohlaví společně. Samice naopak tráví většinu života ve společnosti odrůstajících mláďat, o která pečuje téměř rok, než je naučí lovit. Potravu až ze 75 % tvoří středně velcí kopytníci a jejich mláďata (srnec, jelen, prase), jeden rys uloví ročně okolo 20–60 kusů kořisti. Na vyhlédnutý úlovek útočí ze zálohy nebo se k němu plíží. Dále loví zajíce, lišky, zdivočelé domácí kočky, různé ptáky, obojživelníky a hmyz, z hospodářských zvířat zvláště ovce. Nezanedbatelný podíl potravy tvoří hlodavci. Páření probíhá v únoru až březnu a v květnu samice rodí 2–4 mláďata. Pohlavní dospělosti dosahují samice po 21 měsících a samci o rok později, Nejvyšší zaznamenaný věk v přírodě je 14–17 let.

Početnost: Nejvyšší novodobé početnosti rysa bylo dosaženo v letech 1996–1998, kdy na celém území ČR žilo 100–150 jedinců, v současnosti se odhady pohybují v rozmezí 65–100 kusů. V mysliveckých statistikách uváděné počty jsou značně nadsazené (až 250 ks). V Pošumaví dosahuje celoroční průměrná hustota populace odhadem asi 1,6 ex./100 km2. Status: Původní druh, po úplném vyhubení v 18.–19. století opětovně osídlil naše území za přispění přirozené migrace (Slovensko) a úspěšných reintrodukcí (Bavorsko, Šumava). Řadí se k nejvíce sledovaným druhům našich šelem (rozšíření, vývoj početnosti, potravní ekologie, telemetrie aj). Paleontologické nálezy pocházejí ze středního až pozdního würmu (tj. posledního glaciálu).

Ochrana: Zvláště chráněný (silně ohrožený) druh, prokázané škody na domácích zvířatech hradí stát; v myslivecké legislativě veden jako druh zvěře, který nelze lovit; Čs ČR – druh ohrožený (EN), Čs IUCN – druh málo dotčený (LC); Směrnice o stanovištích č. 92/43/EEC (Přílohy II a IV), Nařízení komise ES č. 1332/2005 (příloha A), Bernská úmluva (Příloha III), CITES (Příloha II).

Literatura: Breitenmoser et al. (2000), Červený et al. (1996, 1999, 2002, 2006), Hemmer (1993b), Koubek & Červený (1996), Kratochvíl & Vala (1968), Wölfl (2001).




autor:
Lenka Kadlíková
email: lenka@priroda.cz
www stránky: http://www.priroda.cz

datum vydání:
17. prosince 2012


 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.


Nákupem na Pieris.cz
podpoříte chod našeho serveru




Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.

© 2004 - 2022 PŘÍRODA.cz
ISSN 1801-2787

Magazín PŘÍRODA.cz je soukromý projekt, provozovaný už od svého začátku v roce 2004 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.