Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   •   obchod Bejvávalo.cz   •   magazín Příroda.cz   •   samolepky na stěnu Pieris.cz   •   plastikové modely Plastikáče.cz   •   převod PDF na GIF animace DraGIF.cz

 
 
 
 

Kniha Savci České republiky

Publikace poskytuje komplexní přehled savců České republiky jako výsledek více než půl století trvajícího faunisticko-ekologického monitoringu savců na území tohoto státu. Zahrnuje ucelený soubor nejnovějších poznatků z taxonomie, zoogeografie a ekologie, doplněný o základní informace týkající se problematiky ochrany druhů či jejich praktického významu.

Obálka knihy Savci ČR - klikněte pro zobrazení detailuObálka knihy Savci ČR Text pro každý z téměř 90 současných druhů zahrnuje vedle popisu a hlavních znaků také celkové rozšíření, výskyt v rámci ČR, informace o stanovištích, hrubý náčrt ekologie a bionomie, jakož i údaje týkající se početnosti a ochranářského statusu, připojeny jsou i nejdůležitější citace. Nedílnou součástí knihy jsou barevné fotografie (celkový vzhled, typický biotop), síťová mapa rozšíření v ČR a graf výskytu podle nadmořské výšky. Doprovodné kapitoly se zabývají obecnou charakteristikou savců, vývojem české fauny savců během posledního století, základními metodami sledování savců, jakož i vyhubenými druhy a nepůvodními druhy chovanými u nás v minulosti.

EAN: 9788020021854
Vydavatel: Academia
Rok vydání: 2012
Počet stran: 288
ISBN:978-80-200-2185-4
Autor: Miloš Anděra, Jiří Gaisler
Vazba: vázaná
Knihu lze koupit na www.academiaknihy.cz

Ukázka z knihy:

Rys ostrovid, Lynx lynx Linnaeus, 1758
čeleď: kočkovití (Felidae)

Popis: Statná kočkovitá šelma s vysokýma nohama a krátkým, jakoby uťatým ocasem. Zbarvení se mění individuálně i sezonně, základní rezavohnědý až šedožlutý odstín doplňují tmavé skvrny i pruh táhnoucí se středem hřbetu, břicho je světlé a konec ocasu naopak černý. Trojúhelníkovité ušní boltce zakončují tmavé štětičky prodloužených chlupů a na lících se někdy objevují licousy. Zimní srst je delší, hustší a často jen nevýrazně skvrnitá.

Rozměry: Délka těla 0,7–1,2 m, délka ocasu 17–24 cm, výška v kohoutku 0,5–0,7 m, délka zadní tlapky 20–28 cm, délka ucha 8–10 cm, hmotnost 14–36 kg.

Rozšíření: Původně obýval lesní pásma takřka celé Eurasie po Sibiř a hory jihovýchodní i střední Asie, současný areál je v důsledku pronásledování člověkem nesouvislý. V Evropě se původní populace dochovaly ve Fennoskandii, Rusku, Pobaltí, na severovýchodě Polska a dále v Karpatech, místy na Balkáně, na Kavkaze a snad též v Pyrenejích. Reintrodukcemi (repatriacemi) se podařilo výskyt obnovit v některých lesnatých a hornatých území západní a střední Evropy (např. Alpy, Jura, Vogézy, Bavorský les, Černý les či Harz).

Výskyt v ČR: Údaje o výskytu rysa do poloviny 20. století jsou mozaikovitě rozptýlené v rámci celého území. V Čechách je poslední zástřel doložen z r. 1835 (Táborsko), ale i poté se objevila řada zpráv až do r. 1894 (vesměs z jižních Čech, Šumavy a Českého lesa) a nejasný zůstává epizodní výskyt v Labských pískovcích ve 30. letech 20. století. Na Moravě a ve Slezsku se zatoulanci ze Slovenska objevovali ještě na přelomu 19. a 20. století zejména v Moravskoslezských Beskydech (např. Travný 1912, Ostravice 1913 a 1928, Staré Hamry 1914). Také po r. 1945 byl zpočátku výskyt rysa spojen s migrací ze Slovenska,později ho ovlivnily reintrodukce v Bavorském lese (1970–1972) a na Šumavě (1982–1989). Od té doby podléhalo jeho rozšíření dynamickým změnám – vedle dvou stěžejních regionů (Moravskoslezské Beskydy a okolí, Pošumaví) vznikaly a posléze dočasně či natrvalo zanikaly (pytláctví) menší populace v Hrubém Jeseníku, Labských pískovcích, Brdech či na Českomoravské vrchovině. V současnosti se výskyt rysa koncentruje do čtyř oblastí – na severovýchodní Moravě (Moravskoslezské Beskydy, Javorníky, Hostýnsko- vsetínská hornatina), v Hrubém Jeseníku a okolí, na jihozápadě Čech (Český les až Novohradské hory a Brdy, nejnověji i Slavkovský les a Doupovské hory) a v Děčínské vrchovině. Z uvedených míst se zatoulává do dalších okolních území (Lužické hory, Krkonoše, Třeboňsko, Křivoklátsko, Jihlavské vrchy aj.). Nadále je třeba počítat s tím, že aktuální obraz výskytu druhu se rok od roku mění.

Mapování: Dynamický vývoj populace tují změny v pokrytí mapovací sítě. Z počátečních 8 obsazených čtverců v období 1945–1949 (tj. 1,2 % území ČR) byl v letech 1970–1979 zaznamenán (převážně nepravidelně) ve 29 čtvercích (4,3 %). Následující dekáda s reintrodukcemi (1980–1989) sice přinesla výraznější nárůst celkově osídlené plochy na 97 čtverců (14,3 %), avšak podíl trvalého výskytu byl nadále nízký (6 čtverců, 0,9 %). Teprve v 90. letech, kdy bylo dosaženo nejvyšší míry celkového rozšíření (256 čtverců, tj. 37,8 %), se výrazněji změnila i kvalita osídlení, neboť už téměř v pětině obsazených čtverců se zdržoval trvale (53 čtverců, 7,8 %). Po roce 2000 se podíl stálého výskytu ještě zvýšil na 64 čtverců (10,2 %), což je nejvíce za celé sledované období, přechodným výskytem je obsazeno celkem 210 čtverců (33,4 %).

Stanoviště a ekologie: Jako typický lesní druh dává přednost relativně přirozeným smíšeným lesům středních a vyšších poloh s bohatým podrostem a častými skalními útvary. Nevyhýbá se však ani kulturním smrčinám či zemědělsky využívané krajině s většími lesními celky. Zatímco k dočasnému výskytu mu postačuje lesnatost 30–50 %, pro stálé a rozmnožující se populace jsou vhodnější horské oblasti s více než 50% zalesněním. U nás sice sahá celkové rozpětí výskytu od 200 do 1300 m n. m., avšak tři čtvrtiny údajů pocházejí z poloh 400–800 m n. m. (průměr 626,5 m n. m.). Nejvýše situovaná pozorování pocházejí z hřebenových partií Šumavy (např. Poledník, Horní Ždánidla), Krkonoš (Kozí hřbety), Hrubého Jeseníku (např. Medvědí vrch, Malý Děd) i Moravskoslezských Beskyd (např. Kněhyně, Travný, Smrk). Rys je aktivní především za soumraku a v noci, při pochůzkách (až 25 km/noc) často využívá snadněji prostupný terén, jako lesní cesty, málo frekventované silnice, turistické stezky a v zimě i běžecké trasy. Velikost okrsků je dost variabilní a závisí na mnoha faktorech (nabídka potravy, prostředí, sociální vazby), běžně dosahuje rozlohy v desítkách až stovkách km2 (např. na Šumavě 400 km2 i více). Samci žijí samotářsky, pouze v období páření se drží obě pohlaví společně. Samice naopak tráví většinu života ve společnosti odrůstajících mláďat, o která pečuje téměř rok, než je naučí lovit. Potravu až ze 75 % tvoří středně velcí kopytníci a jejich mláďata (srnec, jelen, prase), jeden rys uloví ročně okolo 20–60 kusů kořisti. Na vyhlédnutý úlovek útočí ze zálohy nebo se k němu plíží. Dále loví zajíce, lišky, zdivočelé domácí kočky, různé ptáky, obojživelníky a hmyz, z hospodářských zvířat zvláště ovce. Nezanedbatelný podíl potravy tvoří hlodavci. Páření probíhá v únoru až březnu a v květnu samice rodí 2–4 mláďata. Pohlavní dospělosti dosahují samice po 21 měsících a samci o rok později, Nejvyšší zaznamenaný věk v přírodě je 14–17 let.

Početnost: Nejvyšší novodobé početnosti rysa bylo dosaženo v letech 1996–1998, kdy na celém území ČR žilo 100–150 jedinců, v současnosti se odhady pohybují v rozmezí 65–100 kusů. V mysliveckých statistikách uváděné počty jsou značně nadsazené (až 250 ks). V Pošumaví dosahuje celoroční průměrná hustota populace odhadem asi 1,6 ex./100 km2. Status: Původní druh, po úplném vyhubení v 18.–19. století opětovně osídlil naše území za přispění přirozené migrace (Slovensko) a úspěšných reintrodukcí (Bavorsko, Šumava). Řadí se k nejvíce sledovaným druhům našich šelem (rozšíření, vývoj početnosti, potravní ekologie, telemetrie aj). Paleontologické nálezy pocházejí ze středního až pozdního würmu (tj. posledního glaciálu).

Ochrana: Zvláště chráněný (silně ohrožený) druh, prokázané škody na domácích zvířatech hradí stát; v myslivecké legislativě veden jako druh zvěře, který nelze lovit; Čs ČR – druh ohrožený (EN), Čs IUCN – druh málo dotčený (LC); Směrnice o stanovištích č. 92/43/EEC (Přílohy II a IV), Nařízení komise ES č. 1332/2005 (příloha A), Bernská úmluva (Příloha III), CITES (Příloha II).

Literatura: Breitenmoser et al. (2000), Červený et al. (1996, 1999, 2002, 2006), Hemmer (1993b), Koubek & Červený (1996), Kratochvíl & Vala (1968), Wölfl (2001).





Debata k článku 'Kniha Savci České republiky'

Reklama

Tapety na plochu


tapeta Šembera

Vyhledávání


Reklama

Chcete nás podpořit?

Přidejte si na své stránky naši ikonu.
Příroda.cz - příroda, ekologie, životní prostředí, život
Návod naleznete zde.


© 2004 - 2019 PŘÍRODA.cz - registrace ISSN 1801-2787       další odkazy:
  • napište nám
  • vtipy o zvířatech
  • o nás

  • Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
    Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.   RSS kanál serveru www.Příroda.cz