Stránská skála – významná geologická lokalita s dlouhou historií

Pro výlet na Stránskou skálu nepotřebujete rozhodně žádnou speciální horolezeckou výbavu, ani nemusíte jet do odlehlých horských oblastí, leží totiž na území městské části Brno – Slatina. Od Hlavního nádraží se na Stránskou skálu dostanete za 12 minut tramvají číslo 10, která vás pěkně doveze na úpatí nevysokého kopce. Z počátku mírně příkrý výstup vás dovede na plošinu pod vrcholem a vy se zde můžete kochat výhledem na Brno. Před sebou budete mít po pravé ruce bývalý etážový vápencový lom Hády i s vysílačem, a panorama se bude uzavírat na levé stráně pohledem na hrad Špilberk a na známou katedrálu sv. Petra a Pavla, kterou znáte z desetikoruny.

V těchto místech se také budete mít možnost nejlépe seznámit s geologií daného místa. Jak již bylo řečeno skála je tvořená krinoidovými vápenci z období jury ze stupně oxfordu. Krinoidové vápence, které jsou převážně tvořeny zbytky těl mořských živočichy, česky zvaných lilijice, si můžete samozřejmě prohlédnout zblízka,. Při bližším pohledu si všimnete, že v šedavé hmotě vápence lze rozeznat bílé úlomky schránek nebo ulit. Tento vysokoprocentní vápenec se díky tomu těžil také jako dekorativní kámen, vidět jej můžete například na vnitřním nádvoří hradu Špilberk, kde je jím obložena kašna. Pokud budete stěny skalních výchozů Stránské skály prohlížet opravdu pozorně, můžete narazit také na zkamenělé zbytky různých plžů a mlžů.

Pokud se chcete při výletu na Stránskou skálu věnovat spíše botanice, než geologii, můžete tak učinit obdivováním na jaře zde hojně kvetoucích konikleců (Pulsatilla). Ve střední části Stránské skály byla popsána flóra stepních oblastí, pro kterou jsou právě koniklece příznačné. Kromě nich zde ale naleznete dalších 577 druhů rostlin. Z méně známých lučních květů zde můžete objevit na příklad zápalici žluťochovitou (Isopyrum thalictroides), jaterníky (Hepatica nobilis) anebo dymnivky (Corydalis cava).

Pokud budete v cestě pokračovat až na úplný vrchol Stránské skály, naskytne se vám zajímavý pohled. Zjistíte totiž, že na druhou stranu se kopec svažuje jen velmi pozvolna a díky tomu tvoří útvar, který se geograficky nazývá kvesta. Tohoto jevu měli využívat naši předkové, kteří na kvestu naháněli divoké koně a ti pak hynuli pádem na dno. Ovšem tyto teorie jsou pouhou domněnkou, protože se tyto praktiky nikdy nepodařilo zcela prokázat. Z vrcholu Stránské skály navíc můžete krásně obhlédnout také východní a jižní okraj geologických jednotek karpatské předhlubně a vídeňské pánve. Když se budete dívat jihovýchodním směrem, uvidíte Bílé Karpaty a Pálavu.

Stránsk8 skála se také pojí s moderními dějinami. Díky velice odolným vápencům zde byly v období před druhou světovou válkou a také v jejím průběhu budovány kryty a plánovalo s výstavbou podzemní továrny. Nakonec však ke konečné realizaci z důvodu ukončení války nedošlo a po druhé světové válce byly podzemní prostory využívány v omezené míře. V dnešní době patří podzemní kryty Zetoru Brno, zajímavostí je, že i když se dlouhou dobu vědělo, že tyto prostory využívají jako noclehárnu místní bezdomovci, nic nedělo. Ovšem místní telefonní linka, která tam byla po celou dobu zapojena a funkční, zaznamenala v jednu dobu velký nárůst telefonních hovorů na erotické linky, což Zetor donutilo k zabezpečení objektu, který je od té doby nepřístupný.

Stránská skála rozhodně stojí za navštívení a je to jeden z dobrých typů na výlet. V jarním období zde naleznete překrásnou stepní flóru, kterou rozhodně nemůžete obdivovat jen tak někde. Geologická stránka věci také není k zahození.

Zdroje:
Svoboda, J.: Stránská skála. Bohunický typ v brněnské kotlině. Praha, 1987.
Hoskovec, L.: Stránská skála – Národní přírodní památka. Přístupno: http://botany.cz/cs/stranska-skala/, dne 18.3.2013.