Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   —   Obchod.Bejvávalo.cz   —   originální samolepky na stěnu Pieris.cz   —   efektní sdílení PDF souborů DraGIF.cz

Vychází jarní číslo Naší přírody 02/2013

autor: Pavla Mládková
V dubnovém čísle Naší přírody nás manželé Soukupovi ze záchranné stanice pro veverky seznámí s tradovanými mýty, které jsou často spojovány s těmito milými savci, a uvedou mnohé omyly na pravou míru. Na jaře samozřejmě nesmí chybět vycházka do rozkvetlého lužního lesa, podrobně se seznámíme s čeledí nosatcovitých brouků, zamyslíme se nad problematikou fragmentované krajiny a navštívíme jihomoravský Velký Hornek, slovenské Strážovské vrchy a další zajímavá místa. Nechybí ani čtyři strany hádanek a kvízů, tentokrát o našich pavoucích.


Opravník obecně oblíbených omylů o veverkách

Veverka patří k nejoblíbenějším tvorům české fauny a asi by se nenašel nikdo, kdo by ji na první pohled nepoznal. O to kurióznější je, že právě o tolik populární „opičce našich lesů“ koluje takové množství zavádějících informací … Když jsme tedy dostali z redakce Naší přírody nabídku napsat o veverkách článek, napadlo nás vytvořit jakýsi „opravník“ obecně oblíbených omylů o veverkách. Tedy sepsat nejrozšířenější pověry, které se veverek týkají, a uvést je do souladu s realitou.

Přes vápencové homole Strážovských vrchů

Kdo jednou navštíví Strážovské vrchy, má chuť se tam vracet pořád. Tyto hory plné úchvatných krajinných scenérií totiž nelze poznat, natožpak prochodit během jedné návštěvy. Zásluhu na tom má pozoruhodný a v Západních Karpatech jinde nevídaný reliéf, rozbitý do mozaiky vzájemně izolovaných horských hřbetů a hlubokých sníženin, nad nimiž vystupují vápencové homole nejvyšších kopců. Dva z nich se dokonce řadí mezi pomyslnou desítku nejkrásnějších slovenských vrcholů.

Slíďák tatarský – moravská tarantule

Ačkoli některé druhy zvířat můžeme na určitém území pozorovat řadu let ve víceméně neměnné početnosti, u jiných se setkáme s nápadným ubýváním či až s úplným vymizením. Aniž by to svou neblahou činností v krajině musel nutně způsobit člověk. Ze zoogeografického hlediska jde o tzv. restrikci areálu, často střídanou expanzí. Tak se u nás projevil i slíďák tatarský, jeden z největších a nejhezčích pavouků nejen Evropy, ale celého západního palearktu.

Obsah čísla 02/2013

Přehlížená babočka / Zdeněk Hanč

Brouci, kteří na nás dělají dlouhý nos / H. a V. Motyčkovi

Opravník obecně oblíbených omylů o veverkách / K. a P. Soukupovi

Slíďák tatarský – moravská tarantule / Mladen Kaděra

Pobytové znaky vydry / Jozef Májsky

Proč se vyhýbat bolševníkům? / Oleg Ditrich, Lucia Baránková

Litovelské Pomoraví – hanácké luhy / Lukáš Kukal

Fotografové přírody: Pavel Krásenský

Fotosoutěž Houbařský rok – vyhodnocení

Děti a příroda: Pavouci / Pavla Mládková, Sluňákov

Program misePlus / Aleš Darebník

Na samém začátku Lužických hor / Dana Součková, Tomáš Prokeš

Přes vápencové homole Strážovských vrchů / Martin Janoška

Velký Hornek: Ostrůvek pokladů Moravského krasu / Jaroslav Monte Kvasnica

Jedlé dary přírody: Lípa / Květa Šimková

Jak fragmentace krajiny ovlivňuje život zvířat / Petr Suvorov

Jeviště života jménem krajina – co můžeme udělat pro náš rodný kraj? / Tomáš Vávra

Natura v zeleném aneb proč revitalizovat bývalé vojenské prostory? / Lenka Vokasová

Zaměnitelné houby: Ucháč obecný, Smrž obecný / Michal Mikšík





autor:
Pavla Mládková
www stránky: http://www.nasepriroda.cz

datum vydání:
19. dubna 2013


 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.





Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.

© 2004 - 2021 PŘÍRODA.cz
ISSN 1801-2787

Magazín PŘÍRODA.cz je soukromý projekt, provozováný už od svého začátku v roce 2004 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.