Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   •   obchod Bejvávalo.cz   •   magazín Příroda.cz   •   samolepky na stěnu Pieris.cz   •   plastikové modely Plastikáče.cz   •   převod PDF na GIF animace DraGIF.cz

 
 
 
 

Geneticky modifikované potraviny

S geneticky modifikovanými potravinami – zkráceně GMO, GM potraviny, nebo jen GM – se již dnes můžeme běžně setkat na pultech našich obchodů. Možná jste se také vy zarazili, když jste si na obalu výrobku přečetli, že se jedná o GM potravinu. Přemýšleli jste, jak máte s touto informací naložit…. Dát výrobek do nákupního košíku nebo jej raději vrátit do regálu? Co to vlastně GM potravina je? Jak vzniká? Je lepší či horší než ostatní? A co vliv genetického zemědělství na přírodu? Pokud i vám už někdy podobné otázky prolétly hlavou, vydejte se s námi za odpověďmi.

Kukuřice - klikněte pro zobrazení detailuKukuřice Nejprve si tedy objasněme, co to jsou geneticky modifikované potraviny. Jedná se o veškeré organismy sloužící jako potraviny, jejichž dědičná informace (DNA) byla změněna genetickou modifikací. Tím rozumíme cílený lidský zásah do dědičného materiálu takovým způsobem, kterého se nedosáhne přirozenou rekombinací - vnesení cizího dědičného materiálu do DNA organismu nebo naopak vynětí jeho části. Některých uměle prováděných zásahů lze dosáhnout i přirozenou cestou (například při šlechtění), genová manipulace však klasický postup zjednodušuje, zkracuje a zpřesňuje. Příprava geneticky modifikovaných organismů se tak dá rovněž chápat jako pouhé pokračování klasického způsobu šlechtění a plemenitby. Záleží na úhlu pohledu.

Není nutné zabývat se na tomto místě detaily samotných procesů, způsobů provedení existuje více. Za zmínku ale stojí, že každá změna je v genomu označena prostřednictvím markeru (značky - tou může být například odolnost proti konkrétnímu druhu antibiotik). Ačkoliv první experimenty s genetickou modifikací začaly již před přibližně třiceti lety, k významnějšímu uplatnění dochází až od poloviny 90 let minulého století. GM-potraviny jsou stále natolik specifické a nové, že kolem nich panuje řada otázek a neshod, které vědci z celého světa řeší na řadách konferencí. Dodnes však i nimi panují rozdílné názory. Zásadní rozpory v náhledu na GMO-potraviny jsou mezi státy Evropské Unie (včetně většiny států přidružených a kandidátských) a USA. USA spolu s Kanadou v současnosti produkují většinu veškeré světové produkce GM. Velké procentuální zastoupení GMO-plodin mají rovněž některé státy Jižní Ameriky a Čína. Ostatní země zaujaly postoj více obezřetný. Obzvláště Evropa, která je k otázkám ekologie tradičně mnohem citlivější než USA, pojala ke geneticky modifikovaným produktům nedůvěru.

Proč to všechno? Jaké mohou být přínosy a nevýhody GMO? Obě stránky spolu velice úzce souvisí… Genovou manipulací se mění přirozené vlastnosti organismů. Lze tak získat plodiny odolnější, chutnější, větší, výživnější… Potenciálně by touto cestou šlo zmírnit hladomory v zemích třetího světa… (Vraťte se pohledem o několik řádků výše – kdepak že se GMO plodiny pěstují nejvíce? Že by to byl jih Asie nebo subsaharská Afrika? Ouha… Před řešením nedostatku potravin v některých oblastech zatím převládají zájmy ekonomické…) Odolnější organismy získávají nepřirozenou konkurenční výhodu oproti ostatním druhům a zabírají areály, v nichž by se bez genetických zásahů neměly šanci uchytit. Nejobávanějším problémem je však šíření genetické inovace do volné přírody. Pole GMO potravin přece není izolované, dochází ke kontaminaci sousedních polí i přírodní vegetace. A co když se zkombinuje několik genetických modifikací dohromady? Počítali jsme skutečně s každou alternativou?

Klaus Ammann, ředitel botanické zahrady, zdůrazňuje, že odhad ekologického rizika se nesmí omezovat jen na GMO, ale na každou odrůdu. Odmítá genetickou modifikaci zužovat jen na genetické inženýrství. Všechny kulturní odrůdy jsou geneticky modifikované (v tomto případě šlechtěné) a mnohé z nich cizí pro konkrétní ekosystém, v němž jsou pěstovány. Avšak přímý zásah do genetického materiálu nabízí v porovnání s běžnými šlechtitelskými postupy mnohem širší spektrum potenciálně možných změn a to v mnohonásobně kratší době. Přejete si modrá rajčata, krychlové meruňky či zelí chutnající po bůčku? Teoreticky je možné cokoliv. Možná si právě ťukáte na čelo, proč by někdo vymýšlel takové nesmysly, ale stejně jako všude okolo i zde je hnací silou poptávka trhu a s ní spojený tok peněz. Vzpomeňme si na akvarijní rybičky se světélkujícím nápisem „I love you“…

Výsledky dosavadních výzkumů uvádějí, že modifikované a kontrolní plodiny podávají naprosto srovnatelné výsledky ve všech fyziologických parametrech, což ovšem nedokazuje, že modifikace nezpůsobují žádné nežádoucí změny. Je však vůbec možné předložit důkaz o neexistenci jakékoliv odlišnosti? Pochopitelně ne, potvrdit můžeme jen nalezení rozdílu – v opačném případě zodpovědný vědec alespoň zdůrazní slovíčko „prozatím“. Vždyť doposud nevíme ani zdaleka vše o fungování ekosystémů, šíření DNA napříč příbuznými taxonomickými skupinami a generacemi ani o fungování našich vlastních těl. Jak tedy můžeme tvrdit, že jsou GMO potraviny bezpečné? Již několikrát proběhla ve vědeckých kruzích „aférka“, když se dříve zaručeně zdravá potravinová aditiva ukázala jako škodlivá, léky jako neúčinné (a to v lepším případě)…

Někteří vědci varují v souvislosti s geneticky modifikovanými organismy před vznikem nových bakteriálních škůdců, kteří by se primárně zaměřili na GMO, ale sekundárně mohli napadat i plodiny GM-prosté. Již byly zdokumentovány negativní vlivy na krysy krmené GMO - zpomalení vývoje, vážné poškození imunitního systému, abnormality ve svalovém a kostním systému… Rovněž se zjistilo, že jistý druh GM-kukuřice vylučuje toxin, který zabíjí škůdce, a proto je spotřeba pesticidů výrazně nižší. (Hurá! Nebo ne…?) Co však tento toxin provede v lidském těle? A co se stane s přirozeným potravním řetězcem, když jeden škůdce vyhyne?

Třicetiletá historie oboru, který tak radikálně zasahuje do přírody, není příliš dlouhá. Během této doby vyrostla teprve jediná lidská generace, která měla možnost živit se GMO potravinami od útlého věku. Můžeme za takto kratičký časový úsek hodnotit bezpečnost celého nového zemědělského odvětví? Čas nám jednou poví, zda se GMO ukáže jako dar z nebes nebo z toho opačného konce. Možná se jednou pochybnostem budeme smát. Doufejme. A možná se budeme tlouct o hlavy. Ale budeme to ještě stále my? Jak moc za tu dobu změníme svět kolem sebe? A jak moc změníme ten uvnitř nás samotných? Geneticky modifikované potraviny v sobě ukrývají obrovský potenciál, mohla by tudy vést cesta k řešení nejednoho globálního problému. My lidé již dokážeme měnit genetický materiál sebe i ostatních organismů. Máme však na to právo, nebo se chováme jako tříleté dítě, které našlo v kuchyni mámin nůž na maso?

GM potraviny už čekají na pultech našich obchodů, s největší pravděpodobností jste je už i vy ochutnali. Podle současných výzkumů jsou zcela bezpečné. Ale zodpovědnost za vlastní rozhodnutí - to, zda je zakoupíte či ne, zůstává na vás.





Debata k článku 'Geneticky modifikované potraviny'

Reklama

Tapety na plochu


tapeta \

Vyhledávání


Reklama

Chcete nás podpořit?

Přidejte si na své stránky naši ikonu.
Příroda.cz - příroda, ekologie, životní prostředí, život
Návod naleznete zde.


© 2004 - 2020 PŘÍRODA.cz - registrace ISSN 1801-2787       další odkazy:
  • napište nám
  • vtipy o zvířatech
  • o nás

  • Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
    Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.   RSS kanál serveru www.Příroda.cz