Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   —   Obchod.Bejvávalo.cz   —   originální samolepky na stěnu Pieris.cz   —   efektní sdílení PDF souborů DraGIF.cz

Jak pomoci ptákům na zahradě

autor: Jan Stehlík
Není to tak dávno, co jsem v jednom odborném časopise četl rozhovor s paní architektkou, která hned na začátku upozornila na to, čeho si všímám již delší dobu: spousta nových českých zahrad se stává velmi "sterilními", bez vyšších, hustších stromů a křovin a s několikrát do měsíce sekaným anglickým trávníkem - jinými slovy tedy místy, kde není příliš živo. Rozhodl jsem se proto sepsat vlastní zkušenosti s udržováním zahrady atraktivní pro ptáky a přiblížit tak fakt, že vytvoření takového prostředí není nic složitého.

Svou zahradu jsem si vždy představoval zčásti jako užitkovou s ovocnými stromy a zčásti jako okrasnou. A přesně takovou zahradu v současnosti vlastním. Jedná se o rozlehlejší pozemek na okraji chráněné krajinné oblasti, ze dvou stran ohraničený polem, z jedné strany zahradou a z další silnicí. Vždy po perném týdnu si zde jako vášnivý ornitolog náležitě užívám časně ranní a pozdně večerní posedávání a poslouchání zpěvů nejrůznějších ptačích druhů. Již několikrát jsem byl přitom tázán, jak to vlastně dělám, že mám na zahradě tak živo. Odpověď je jednoduchá: je třeba stanovit určitá pravidla, jejichž dodržování ptáky na zahradu přiláká a pokud možno i přiměje, aby zde zůstali nebo se sem vraceli. Zde je přehled nejefektivnějších z nich:

* sekat není třeba několikrát do měsíce, nikdy navíc ne na celé ploše - vždy přitom nechávat část pozemku neposečenou. Takto neudržovaná místa přilákají hmyz a tím i některé hmyzožravé ptáky.

* nelikvidovat staré, částečně nebo zcela mrtvé stromy; jejich měkké dřevo je ideální pro přilákání hmyzu a hlavně strakapoudů, kteří v nich vytvoří dutiny, zahnízdí a poté v dutině umožní hnízdění i jiným ptákům, hlavně sýkorám, brhlíkům nebo krutihlavům

* vyvěsit různé typy ptačích budek

* vybudovat na svém pozemku nesečené houštiny, tzn. pásy nebo skupiny hustých křovin nejlépe prorostlých bylinami, které k hnízdění preferují např. pěnice

* při výsadbě nových dřevin dbát na druhovou rozmanitost, tzn. pokud možno na své zahradě docílit zastoupení jak jehličnatých, tak listnatých stromů

* v zimě ptáky přikrmovat vhodnou stravou, např. slunečnicovými semeny, lojem či kusy tepelně ani jinak neupravovaného masa (pro strakapoudy a krkavcovité; více informací v našem starším článku.

Výskyt hmyzu můžete podpořit i tvorbou kompostu. Více ptačích druhů přiláká také vybudování mělkého jezírka se zarostlými břehy, které mohou využívat někteří mokřadní ptáci jako zastávku při tahu i většina hnízdících ptáků jako místo k pití a koupání.

V momentě, kdy zjistíte, že již ve vaší zahradě nějaký pták zahnízdil, je vždy třeba dbát na co nejmenší rušení! Vysoce nežádoucí je také sekání i jiné upravování nejbližšího okolí hnízda, vedoucí ke zbytečnému vyrušování hnízdících ptáků a odhalení hnízda predátorům. Během hnízdního období je vhodné také minimalizovat nebezpečí ze strany domácích mazlíčků, hlavně koček.

A jak je na tom má zahrada? Za 3 roky podrobnějšího monitorování jsem zde zaznamenal celkem 57 druhů ptáků, z toho 22 prokazatelně hnízdilo. Je však třeba poznamenat, že lokalitu navštěvuji většinou jen o víkendech, a to hlavně od jara do začátku zimy, druhy navštěvující zahradu jindy mně tak většinou unikají.

Hnízdily zde jak druhy běžnější (pěnkava obecná, sýkora koňadra a modřinka, pěnice černohlavá, hnědokřídlá a pokřovní, budníček menší, stehlík obecný, konopka obecná, sedmihlásek hajní, zvonek zelený), tak i některé vzácnější (hrdlička divoká, krutihlav obecný); z nehnízdících druhů pak stojí za zmínku např. krkavec velký, křepelka polní nebo jestřáb lesní.

Doufám, že jsem svým příspěvkem někoho motivoval a jsem si jist, že při dodržení většiny z výše zmíněných pravidel se na své zahradě budete moci z pozorování a objevování nových ptačích druhů těšit i vy.





autor:
Jan Stehlík

datum vydání:
26. června 2013


 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.


Nákupem na Pieris.cz
podpoříte chod našeho serveru




Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.

© 2004 - 2022 PŘÍRODA.cz
ISSN 1801-2787

Magazín PŘÍRODA.cz je soukromý projekt, provozováný už od svého začátku v roce 2004 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.