Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   —   Obchod.Bejvávalo.cz   —   originální samolepky na stěnu Pieris.cz   —   efektní sdílení PDF souborů DraGIF.cz

V Americe byl objeven nový druh savce

autor: Jan Stehlík
O novém objevu informoval 15. srpna ve Washingtonu Kristofer Helgen, kurátor savců ve Smithsonian National Museum of Natural History. Jedná se o druh malé šelmy z čeledi medvídkovitých a rodu Bassaricyon, kterou její objevitel pojmenoval Bassaricyon neblina neboli „olinguito“ (ve španělštině název znamená doslova „malý olingo“).

Nové druhy hmyzu a obojživelníků jsou objevovány poměrně pravidelně, nové druhy savců však jen vzácně; posledním takovým byla šelma endemická k Madagaskaru, popsaná v roce 2010. V Americe se pak jedná o první objev zástupce šelem za více než tři desetiletí.

Červenohnědá, nikoliv šedá srst

Na svých předchozích expedicích přitom Helgen objevil desítky do té doby neznámých druhů savců, tento objev mu však podle jeho slov „vyrazil dech“. Spíše než objevovat nové druhy se totiž snažil podrobně zkoumat doposud známé zástupce rodu olingo. Jakmile však začal v roce 2003 se zkoumáním dochovaných muzejních exemplářů těchto stromových šelem, zjistil, že tak dobře prozkoumanou skupinou nejsou. Konkrétním zlomovým objevem byla stará červenohnědě osrstěná kůže nalezená ve sbírkách v Chicago Field Museum. Všechny doposud známé druhy mají totiž krátkou, šedou srst. O možnosti, že by se mohlo jednat o nový druh, svědčila i následně provedená analýza chrupu a lebky, Helgen se proto rozhodl pečlivě prozkoumat co nejvíce dochovaných exemplářů z celého světa. Z 18 různých muzejních sbírek a expertízy 95 % dochovaných exemplářů bylo nakonec objeveno hned několik desítek vzorků, které by mohly pocházet z nově objeveného druhu. Z jejich záznamů vyplynulo, že většina z nich byla shromážděna na počátku 20. století v severních Andách v nadmořské výšce 1500-3000 m, tedy mnohem výše, než žijí všechny známé druhy rodu. Helgen se tak rozhodl zkusit objevit živý exemplář, což se mu po dlouhých průzkumných výpravách po pralesích nakonec podařilo. Helgen navíc věří, že olinguito byl chován hned v několika zoologických zahradách v USA, a to v letech 1967 a 1976. Tehdy ho však považovali za jeho blízce příbuzného olinga a nemohli pochopit, proč se nerozmnožuje. "Objev olinguita nám ukazuje, že svět není dosud zcela prozkoumán, jeho nejzákladnější tajemství nejsou odhalena," dodává Helgen.

O druhu

Olinguito se živí převážně plody stromů, ale žere i hmyz. Stejně jako ostatní druhy rodu je aktivní převážně v noci a žije samotářsky, je však o něco menší. Dorůstá délky kolem 35 cm, ocas má dlouhý 13-17 cm a váží 900 g. Mívá pouze jedno mládě. Nepatří mezi bezprostředně ohrožené druhy, největší hrozbu pro něj však představuje odlesňování.

Zdroje: www.smithsonianmag.com
www.bbc.co.uk





autor:
Jan Stehlík

datum vydání:
19. srpna 2013


 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.





Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.

© 2004 - 2021 PŘÍRODA.cz
ISSN 1801-2787

Magazín PŘÍRODA.cz je soukromý projekt, provozováný už od svého začátku v roce 2004 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.