Vychází podzimní číslo Naší přírody 5/20137

autor: Pavla Mládková

Celým říjnovým číslem Naší přírody se prolíná „ptačí“ tématika. Dozvíme se, že vrabci už nejsou tak hojně vyskytujícím se ptákem jako dříve, a také například to, co můžeme udělat pro ptačí ochranu. Nahlédneme pod kůru stromů, abychom s údivem zjistili, jak živo tam je, projdeme se poslední částí Litovelského Pomoraví, dozvíme se, jak od sebe rozeznat ropuchu, kuňku a skokana, prohlédneme si krásné fotky z jeleního namlouvání, které k podzimu nedomyslitelně patří. Průvodce nás vezme na výpravu do utajených zákoutí Šumavy, podíváme se i do pražského Vinořského parku. A protože houbařská sezóna ještě nekončí, připomeneme si základní znaky muchomůrky zelené a jí příbuzných jedovatých hub, na které bychom si měli dávat v lese pozor.

Mají vrabci naději?

Vrabec je ztělesněním docela obyčejného, nenápadného ptáka, jehož historie úzce souvisí s vývojem lidské civilizace. Pamětníci potvrdí, že ještě před třiceti lety vrabci švitořili a poskakovali téměř všude. Dnes ovšem jejich stavy poklesly natolik, že se kdysi zcela všední pták stal leckde pomalu raritou. Řeč je především o vrabci domácím, kterého v roce 2003 ornitologové dokonce vyhlásili ptákem roku, aby upozornili na jeho klesající počet.

Život pod kůrou

Stromy představují pro většinu lidí hlavně zdroj dřeva, popřípadě plodů, které na nich vyrostou. V lepším případě pak považují les za místo vhodné k rekreaci či sběru hub. Dá se tak říci, že zájem člověka o stromy je téměř ryze ekonomický a již dávno jsme si zvykli, že údaje o stromech jsou udávány hlavně v plnometrech a korunách. Pouze malá část populace – patří k ní zejména přírodovědci, básníci, malíři–krajináři a někteří lesníci – vidí ve stromech živé organismy, jejichž život je v mnohém dokonce zajímavější než ten náš lidský.

S průvodcem do divočiny Modravských plání

Jelení říje - klikněte pro zobrazení detailu

Jelení říje
Jeleni během říje nepřijímají téměř žádnou potravu, jen pijí vodu. Pokud má fotograf štěstí, může se mu podařit i tato nevšední fotka troubícího jelena (foto str. 28)

Národní park Šumava nabízí veřejnosti již šestým rokem možnost nahlédnout do utajených zákoutí šumavské krajiny. V rámci projektu Průvodci divočinou může omezený počet osob absolvovat vybranou celodenní výpravu do míst, kam nevedou turistické značky anebo je tam na základě platné legislativy přímo vstup zakázán. Novinkou roku 2013 jsou tři trasy směrované na rozlehlé území Modravských plání, které si díky své letité nepřístupnosti vysloužilo ze strany turistů přezdívku „zelená opona Šumavy“.

TIP na závěr: Prohlédněte si ukázkové vydání Naší přírody zcela zdarma!.

Obsah čísla 5/2013

Titulní strana časopisu Naše Příroda Podzim 2013

Mají vrabci naději? / Denisa Mikešová
Život pod kůrou / Hana a Vladimír Motyčkovi
Jelení říje očima fotografa přírody / Jaromír Zumr
Ohrožené žáby aneb Svět pozoruhodných bytostí / Alena Říhová
Litovelské Pomoraví - nejen lužní lesy II / Lukáš Kukal
S průvodcem do divočiny Modravských plání / Martin Janoška
Fotografové přírody: Martin Mecnarowski
Děti a příroda: Rostliny / Aleš Darebník, Sluňákov
Ornitologický park Josefovské louky / Denisa Mikešová
Ochrana ptáků před nárazy do skel / Petr Dobrý
Zážitková stezka Vinořským parkem / Jan Moravec
Jedlé dary přírody: Brusnice borůvka / Květa Šimková
Muchomůrka zelená, příbuzné druhy a možnosti záměny / Michal Mikšík

autor:

Pavla Mládková
web: šéfredaktorka časopisu Naše příroda

datum vydání:

21. října 2013

Diskuze k článku „Vychází podzimní číslo Naší přírody 5/20137“

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!

Další články na podobné téma
Kniha Po stezkách – o dlouhé cestě za nadějí	Naše divoké dědictví – kniha o uvědomění si postavení člověka k přírodě	Tiché jaro – kniha, která vám možná pomůže pochopit, proč jsme tam, kde jsme
zobrazit více článků...