České Budějovice už rok sbírají starý textil

V Českých Budějovicích funguje služba separovaného sběru textilu od 8. dubna 2013. V rámci pilotního projektu, který měl ověřit úspěšnost záměru, bylo instalováno dvacet kontejnerů v jednotlivých čtvrtích města. Obavy, že o nabízenou službu snad nebude dostatečný zájem, se ukázaly jako liché. „Během několika dnů byly nádoby doslova přeplněné,“ říká Ing. Šárka Brýmová, z tisková mluvčí společnosti .A.S.A. Česká republika. „Proto v současnosti pracujeme na rozšíření počtu nádob o dalších 26 kusů. Celkem by tedy mělo v budoucnu v Českých Budějovicích být 46 nádob na textil.“ Ani toto číslo prý ale není definitivní, a společnost hodlá i nadále vybírat další vhodné lokality pro umístění nádob.

Trochu nepatřičně možná zní otázka, proč vlastně třídit další složku domácího odpadu, a nosit oblečení někam „dál“. „Jednoduše proto, aby se z oblečení po nějakém čase nestal jen obyčejný odpad,“ vysvětluje Brýmová. „ A aby jej bylo možné i nadále nějak využívat, recyklovat.“ I když se to prý nezdá, většina shromážděného použitého oblečení a textilních výrobků může i nadále bez problémů plnit svoji funkci. Zbylé části slouží po recyklaci jako pomůcky pro úklid nebo také jako zdroj energie. „Pochopitelně ne všechen odevzdaný textil se dá recyklovat,“ připomíná Brýmová. „Ten znehodnocený je určen k likvidaci. Jenže množství odpadu, které je určeno k likvidaci, se nám daří neustále snižovat. A tím vším pomáháme ekologii.“

Oděvy nejsou na jedno použití

Výhodu takové služby – a to snížení množství netříděného tuhého komunálního odpadu – si uvědomí všichni, kdo při jarním úklidu neplní starým a obnošeným šatstvem popelnice, ale speciálně určené kontejnery. Otázka, nad kterou se ale nezamyslí každý, protentokrát zní: „Co se děje s odloženým textilem dál?“

„Oblečení sesbírané v rámci měst a obcí v ČR společností. A.S.A je skladováno v prostorách společnosti a následně transportováno do recyklačního závodu, kde se dále manuálně třídí,“ popisuje Brýmová. Přibližně polovina z celkového množství sebraného oblečeni je určena na „prodej z druhé ruky“, v secondhandech, a také pro vývoz do zemí třetího světa. „Ze zbylého podílu se vyrábějí absorbenty, izolační desky, čalounění, matrace a podobně,“ dodává Brýmová. „Další nakládání s textilem podléhá smlouvám s jednotlivými odběrateli, kteří v našem případě sídlí v Polsku, Rakousku, Maďarsku a Itálii, kam se vytříděné oděvy vyváží.“

Společnost .A.S.A. hradí z peněz získaných z prodeje použitého textilu náklady spojené se sběrem a přepravou, dále přispívá na charitativní účely. „Nákup nádob na textil, svoz textilu a předání k dalšímu využití poskytuje společnost. .A.S.A. České Budějovice městu zdarma,“ říká Brýmová, která dodává, „Od roku 2012 spolupracuje se společností ADRA, která za každou vybranou tunu textilu získává finanční příspěvek na financování svých aktivit.“

Pestrá směs i možnosti využití

Ruční přetřídění sesbíraného materiálu je nezbytností, protože „textil“ v kontejnerech tvoří velice pestrou směsku nejrůznějších oděvních surovin. Narazíme tu na bavlnu, kůži i len, hned vedle hedvábí, a umělých vláken – polyesteru, polyetylénu a polyamidu. Když k tomuto mixu připočítáme ještě obuv, deky a povlečení, získáváme skutečný textilní koktejl, se kterým by si standardní mechanická třídící linka neporadila.

„Ekonomickou hodnotu staršího kusu textilu určuje jednak jeho využitelnost v rámci původní funkce, (tedy stále nositelné oblečení), a následně, v menší míře,  použitelnost jednotlivých komponent (vláken) při materiálové či energetické recyklaci,“ vysvětluje Brýmová.

Jak tedy připravit staré a obnošené šatstvo na cestu do světa? Do kontejnerů je možné vkládat v pytlích nebo v igelitových taškách vyřazené čisté a suché oblečení (oděvy, bytový textil, boty v párech, doplňky k oblečení, hračky). A co do kontejneru nepatří? Krejčovský odpad, špinavé, roztrhané, nepoužitelné oblečení, koberce nebo matrace.