Kniha Atlas šumavských savců
EAN: 9788087101407
Vydavatel: Karmášek
Rok vydání: 2014
Počet stran: 216
ISBN:78-80-87101-40-7
Autor: Miloš Anděra, Jiří Gaisler
Vazba: vázaná
Ukázka z knihy:
KRTEK OBECNÝ
(Talpa europaea) Europäische Maulwurf, Maulwurf – Common Mole, European Mole „Krtčí hrady“ dosahují mnohonásobně větší velikosti než normální krtiny.
Popis:
Má válcovité tělo s krátkým ocáskem i končetinami, z nichž přední s lopatovitě rozšířenou
dlaní nápadně odstávají do stran. Hlava, zeširoka nasedající na trup, končí protáhlým rypáčkem
s množstvím smyslových chlupů (další má nezvykle i na ocase). Boltce chybějí, zvukovody
chrání kožní záhyb a drobné oči jsou ukryté v srsti. Kůže na těle je neobyčejně silná (0,4 mm)
a krátká šedočerná až černá srst sametově jemná a hustá. Čas od času se mezi krtky objevují
albíni. Chrup tvoří 44 bílých zubů s nápadně velkými horními špičáky. Samice mají 4 páry
mléčných bradavek.
Rozměry:
Délka těla 120–170 mm, délka ocasu 20–40 mm, délka
zadní tlapky 16–25 mm, hmotnost 65–120 g.
Rozšíření:
Obývá Eurasii od Velké Británie po západní Sibiř,
v Evropě chybí v Irsku, Skandinávii a ve Středomoří.
V ČR žije na celém území od nížin do hor.
Výskyt na Šumavě:
Běžný druh s víceméně celoplošným výskytem
do nejvyšších poloh, na bavorské straně pohoří byly
krtiny zjištěny až na vrcholové plošině Velkého
Javoru (1400 m n. m.).
Stanoviště:
Přes podzemní způsob života je značně přizpůsobivý.
Žije v lesích i v bezlesé krajině, v zahradách a parcích
i v agrocenózách. Můžeme ho však zastihnout
i v místech s omezenými možnostmi k budování
podzemních chodeb, např. v kamenitých či balvanitých
sutích. Jedině vysloveně písčitým a zamokřeným
terénům s trvale vysokou hladinou spodní vody
se vyhýbá (včetně rašelinišť). Zatímco na loukách žije
8–16 krtků/ha, v listnatých lesích je hustota populací
sotva třetinová (3–6 ex./ha). Rok od roku se však
početnost krtků mění.
Způsob života:
Zemní druh, který hrabe nory v hloubce 5–70 cm
pod povrchem a zeminu vytlačuje na povrch v podobě
krtin. Nejvíce krtin se objevuje zjara a na podzim,
v létě se půdní zvířena už ukrývá hlouběji v půdě.
Nedostatek kyslíku v podzemí vyrovnává větší
velikostí plic (až 21,5 % hmotnosti těla např. oproti
9,5 % u rejska obecného). Je čilý ve dne i v noci
a několikahodinová období aktivity střídá s odpočinkem
v hnízdě. Jeden krtek obhospodařuje obvykle
30–50 mchodeb (uvádí se i 150 m), neustále jimi
prochází a sbírá do nich napadanou potravu. Nemá
rád průvan a poškozená místa se snaží hned opravit.
Na vlhčích loukách či v jiném podmáčeném terénu
si dělá hnízda nad úrovní země, kolem kterých navrší
množství zeminy. Tak vznikají tzv. krtčí hrady chodbami v několika patrech nad sebou. Krtkové
hodně běhají i po povrchu, zejména po vydatných
deštích anebo když se mláďata rozsidlují do nových
míst (400–700 m od hnízda). Krtek umí i dobře plavat.
Dožívá se 3–6 let.
Potrava:
V zimě loví hlavně žížaly, v létě se jeho jídelníček
stává pestřejší o larvy i dospělá stádia hmyzu (brouci,
motýli, dvoukřídlí). Je neobyčejně žravý a denně
spotřebuje 70–108 g potravy, což odpovídá 73–89 %
hmotnosti těla. Na zimu si dělá zásobárny ze žížal
a ponrav, které poraněním nervového centra pouze
ochromí, takže zůstanou delší dobu naživu. V jedné
zásobárně nahromadí i několik set žížal.
Rozmnožování:
Oproti jiným drobným savcům se množí krátce,
od března do června mívá samice 2–9 mláďat (nejčastěji
2–4) jednou ročně. Doba březosti se pohybuje
okolo 28 dní. Mladí krtkové váží po narození 3–4 g,
prohlédnou ve stáří 3 týdnů a hnízdo opouštějí
pátý týden po narození. I potom ještě nějaký čas žijí
ve společnosti matky. Pohlavně dospívají po přezimování.
Pozorování v přírodě, pobytové stopy:
Jeho přítomnost nejsnáze zaznamenáme podle krtin
s průměrem obvykle do 20–30 cm, zmíněné krtčí
„hrady“ jsou při základu až metr široké a sahají
do výšky 50 cm. Když krtek loví potravu na čerstvě
osetých polích těsně pod povrchem země, zanechává
po sobě 4–5 cm vysoký klikatý val vyhrnuté hlíny
bez krtin až na vzdálenost několika metrů. Stopa
krtka sice upoutá tím, že přední tlapky zanechávají
pouze otisky drápů, ale šance ji spatřit v přírodě je
mizivá. Naopak poměrně často lze najít kadavery
usmrcených krtků na silnicích, zejména počátkem
léta (červen–červenec), kdy se osamostatňují mláďata.
Také bývá zastoupen ve vývržcích různých
druhů sov (sova pálená, výr velký, puštík obecný,
sýc rousný).
Status:
Běžný druh všude v ČR i v Pošumaví.
SUŠICE
PRACHATICE
autor:
Diskuze k článku „Kniha Atlas šumavských savců“