Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   •   obchod Bejvávalo.cz   •   magazín Příroda.cz   •   samolepky na stěnu Pieris.cz   •   plastikové modely Plastikáče.cz   •   převod PDF na GIF animace DraGIF.cz

 
 
 
 

Kniha Atlas šumavských savců

Čtvrtý titul z řady jedinečných atlasů šumavské přírody, jejichž autory jsou vždy renomovaní odborníci – tentokrát zoologové RNDr. Miloš Anděra, CSc. a prof. Ing. Jaroslav Červený, CSc.

Obálka knihy Atlas Šumavských savců - klikněte pro zobrazení detailuObálka knihy Atlas Šumavských savcůV Atlasu savců Šumavy naleznete popis, fotografie a mapky výskytu všech malých i velkých savců, kteří se v současné době na Šumavě vyskytují. Každý svazek díky příručnímu formátu dobře snese i přibalení do turistického batohu. Kniha obsahuje volně vyjímatelnou přílohu Savci české republiky – systematický přehled druhů.

EAN: 9788087101407
Vydavatel: Karmášek
Rok vydání: 2014
Počet stran: 216
ISBN:78-80-87101-40-7
Autor: Miloš Anděra, Jiří Gaisler
Vazba: vázaná

Ukázka z knihy:

KRTEK OBECNÝ

Ukázka z knihy Atlas šumavských savců - klikněte pro zobrazení detailuUkázka z knihy Atlas šumavských savců

(Talpa europaea) Europäische Maulwurf, Maulwurf – Common Mole, European Mole „Krtčí hrady“ dosahují mnohonásobně větší velikosti než normální krtiny.

Popis:
Má válcovité tělo s krátkým ocáskem i končetinami, z nichž přední s lopatovitě rozšířenou dlaní nápadně odstávají do stran. Hlava, zeširoka nasedající na trup, končí protáhlým rypáčkem s množstvím smyslových chlupů (další má nezvykle i na ocase). Boltce chybějí, zvukovody chrání kožní záhyb a drobné oči jsou ukryté v srsti. Kůže na těle je neobyčejně silná (0,4 mm) a krátká šedočerná až černá srst sametově jemná a hustá. Čas od času se mezi krtky objevují albíni. Chrup tvoří 44 bílých zubů s nápadně velkými horními špičáky. Samice mají 4 páry mléčných bradavek.

Rozměry:
Délka těla 120–170 mm, délka ocasu 20–40 mm, délka zadní tlapky 16–25 mm, hmotnost 65–120 g.

Rozšíření:
Obývá Eurasii od Velké Británie po západní Sibiř, v Evropě chybí v Irsku, Skandinávii a ve Středomoří. V ČR žije na celém území od nížin do hor.

Výskyt na Šumavě:
Běžný druh s víceméně celoplošným výskytem do nejvyšších poloh, na bavorské straně pohoří byly krtiny zjištěny až na vrcholové plošině Velkého Javoru (1400 m n. m.).

Stanoviště:
Přes podzemní způsob života je značně přizpůsobivý. Žije v lesích i v bezlesé krajině, v zahradách a parcích i v agrocenózách. Můžeme ho však zastihnout i v místech s omezenými možnostmi k budování podzemních chodeb, např. v kamenitých či balvanitých sutích. Jedině vysloveně písčitým a zamokřeným terénům s trvale vysokou hladinou spodní vody se vyhýbá (včetně rašelinišť). Zatímco na loukách žije 8–16 krtků/ha, v listnatých lesích je hustota populací sotva třetinová (3–6 ex./ha). Rok od roku se však početnost krtků mění.

Způsob života:
Zemní druh, který hrabe nory v hloubce 5–70 cm pod povrchem a zeminu vytlačuje na povrch v podobě krtin. Nejvíce krtin se objevuje zjara a na podzim, v létě se půdní zvířena už ukrývá hlouběji v půdě. Nedostatek kyslíku v podzemí vyrovnává větší velikostí plic (až 21,5 % hmotnosti těla např. oproti 9,5 % u rejska obecného). Je čilý ve dne i v noci a několikahodinová období aktivity střídá s odpočinkem v hnízdě. Jeden krtek obhospodařuje obvykle 30–50 mchodeb (uvádí se i 150 m), neustále jimi prochází a sbírá do nich napadanou potravu. Nemá rád průvan a poškozená místa se snaží hned opravit. Na vlhčích loukách či v jiném podmáčeném terénu si dělá hnízda nad úrovní země, kolem kterých navrší množství zeminy. Tak vznikají tzv. krtčí hrady chodbami v několika patrech nad sebou. Krtkové hodně běhají i po povrchu, zejména po vydatných deštích anebo když se mláďata rozsidlují do nových míst (400–700 m od hnízda). Krtek umí i dobře plavat. Dožívá se 3–6 let.

Potrava:
V zimě loví hlavně žížaly, v létě se jeho jídelníček stává pestřejší o larvy i dospělá stádia hmyzu (brouci, motýli, dvoukřídlí). Je neobyčejně žravý a denně spotřebuje 70–108 g potravy, což odpovídá 73–89 % hmotnosti těla. Na zimu si dělá zásobárny ze žížal a ponrav, které poraněním nervového centra pouze ochromí, takže zůstanou delší dobu naživu. V jedné zásobárně nahromadí i několik set žížal.

Rozmnožování:
Oproti jiným drobným savcům se množí krátce, od března do června mívá samice 2–9 mláďat (nejčastěji 2–4) jednou ročně. Doba březosti se pohybuje okolo 28 dní. Mladí krtkové váží po narození 3–4 g, prohlédnou ve stáří 3 týdnů a hnízdo opouštějí pátý týden po narození. I potom ještě nějaký čas žijí ve společnosti matky. Pohlavně dospívají po přezimování.

Pozorování v přírodě, pobytové stopy:
Jeho přítomnost nejsnáze zaznamenáme podle krtin s průměrem obvykle do 20–30 cm, zmíněné krtčí „hrady“ jsou při základu až metr široké a sahají do výšky 50 cm. Když krtek loví potravu na čerstvě osetých polích těsně pod povrchem země, zanechává po sobě 4–5 cm vysoký klikatý val vyhrnuté hlíny bez krtin až na vzdálenost několika metrů. Stopa krtka sice upoutá tím, že přední tlapky zanechávají pouze otisky drápů, ale šance ji spatřit v přírodě je mizivá. Naopak poměrně často lze najít kadavery usmrcených krtků na silnicích, zejména počátkem léta (červen–červenec), kdy se osamostatňují mláďata. Také bývá zastoupen ve vývržcích různých druhů sov (sova pálená, výr velký, puštík obecný, sýc rousný).

Status:
Běžný druh všude v ČR i v Pošumaví. SUŠICE PRACHATICE





Debata k článku 'Kniha Atlas šumavských savců'

Reklama

Tapety na plochu


tapeta Šembera

Vyhledávání


Reklama

Chcete nás podpořit?

Přidejte si na své stránky naši ikonu.
Příroda.cz - příroda, ekologie, životní prostředí, život
Návod naleznete zde.


© 2004 - 2019 PŘÍRODA.cz - registrace ISSN 1801-2787       další odkazy:
  • napište nám
  • vtipy o zvířatech
  • o nás

  • Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
    Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.   RSS kanál serveru www.Příroda.cz