Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   •   obchod Bejvávalo.cz   •   magazín Příroda.cz   •   samolepky na stěnu Pieris.cz   •   plastikové modely Plastikáče.cz   •   převod PDF na GIF animace DraGIF.cz

 
 
 
 

Kniha Vajíčka a larvy obojživelníků České republiky (Atlas)

Publikace se snaží podat ucelený a co nejpodrobnější přehled snůšek a larev všech našich druhů obojživelníků, doplněný rozsáhlou fotodokumentací a kresbami ústních disků pulců a vývojových fází ocasatých obojživelníků a žab.

Obal knihy Vajíčka a larvy obojživelníků ČR - klikněte pro zobrazení detailuObal knihy Vajíčka a larvy obojživelníků ČR Text v publikaci vychází zejména z vlastních zkušeností autorů, získaných během terénních výzkumů vývojových stadií obojživelníků na různých místech ČR, a také z dostupné zahraniční i české literatury. Součástí publikace jsou i podrobné klíče k určování snůšek a larev obojživelníků, dále jsou zde uveřejněny metody zkoumání snůšek a larev a metoda mapování obojživelníků podle larev. Publikace také navíc obsahuje základní informace o rozmnožování obojživelníků, o chování jejich larev, popisy jejich ontogenetických vývojových stadií a na závěr i přehledné tabulky s hlavními znaky snůšek a larev našich obojživelníků.

EAN: 9788020023995
Vydavatel: Academia
Rok vydání: 2015
Počet stran: 212
ISBN:978-80-200-2399-5
Autor: Jaromír Maštera, Vít Zavadil, Jan Dvořák
Vazba: vázaná
http://www.academiaknihy.cz/vajicka-a-larvy-obojzivelniku-cr.htmlKnihu lze koupit na www.academiaknihy.cz

Ukázka z knihy:  - klikněte pro zobrazení detailu

4. Poznámky k rozmnožování obojživelníků

4.1 Rozmnožování obojživelníků

4.1.1 Páření a oplození

Aktivní část svého života, tedy mimo období zimování, tráví všichni naši obojživelníci ve vodě a na souši (zjednodušeně, mnohdy totiž i souš tvoří mokřadní biotopy). Ve vodě se vyskytují dospělci v období rozmnožování (některé druhy i po celý rok) a dále pak snůšky a larvy. Na souši se vyskytuje většina juvenilních, subadultních a adultních jedinců mimo období rozmnožování (dospělý mlok žije v suchozemských biotopech prakticky trvale). K páření téměř všech našich druhů dochází v jarním a letním období roku ve vodním prostředí (Nöllert & Nöllert 1992). Mlok skvrnitý se páří většinou na podzim a mimo vodu. Je pro něj typický tzv. brachiální amplexus, při němž se samec podsouvá tělem pod samici a zespodu ji uchopuje předními končetinami za její přední končetiny (Peprný 1998, ThiesmeierGrossenbacher 2004).

Samci čolků provozují svatební tance. Samec se před samicí zjednodušeně řečeno různě předvádí, vlní ocasem a současně vypouští feromony, které jsou proudem vody přiháněny směrem k hlavě samice. Zároveň během tanců samci ukazují své nápadné zbarvení a tělní struktury (např. hřbetní hřebeny), které se jim vlivem hormonálních změn výrazně vyvíjejí právě v období páření (Baruš & Oliva 1992, Nöllert & Nöllert 1992).

Pro naše žáby je typické páření uchopením (amplexem), a to axilárním či inguinálním. Těmto amplexům často předcházejí, nebo je i provázejí, druhově charakteristické svolávací hlasy samců. Páření v axilárním amplexu probíhá u všech druhů našich skokanů, ropuch a u rosničky. Samec se při tomto amplexu přidržuje samice za jejími předními končetinami. Inguinální amplexus je charakteristický pro obě naše kuňky a blatnici. Samec se při něm přidržuje samice před jejími zadními končetinami (Nöllert & Nöllert 1992).

Oplození je u našich obojživelníků vnější (žáby) nebo vnitřní (mlok a čolci). Při vnějším oplození samci vypouštějí sperma na vajíčka, která právě opouštějí kloaku samice. Při vnitřním oplození samice sbírají samčí spermatofory (shluky, „balíčky“ spermatu) štěrbinou kloaky ze dna vodního tělesa (u čolků), resp. ze země (u mloka) (Nöllert & Nöllert 1992, Miaud & Muratet 2004).

4.1.2 Vajíčka a snůšky

Téměř všichni naši obojživelníci kladou vajíčka do vodního prostředí. Výjimku tvoří mlok skvrnitý, u něhož se vajíčka vyvíjejí v těle samice a ta pak klade do vody až larvy.
Vajíčka obojživelníků mají poměrně málo žloutku, který je rozdělen nerovnoměrně, a proto i rýhování vajíčka probíhá nerovnoměrně. Vlastní vajíčko je kryto třemi slizovými (rosolovitými) obaly. Silná rosolovitá vrstva, kterou jsou vajíčka obalena, má několik významů. Ochraňuje vajíčka před predátory a jinými vnějšími vlivy (např. plísněmi, UV zářením), je regulátorem osmotického tlaku a později (v případě pulců) slouží jako potrava. Rosolovité obaly jsou krátce po nakladení malé a nevýrazné, ale poměrně rychle, po několika hodinách, nabobtnávají a zvětšují se. Naše druhy čolků a žab se o nakladené snůšky nestarají a ponechávají je ve vodním prostředí svému osudu (Lác 1968, Nöllert & Nöllert 1992).

Vajíčka téměř všech našich druhů jsou svrchu tmavší než zespodu (kromě „velkých“ čolků, kteří mají vajíčka celá světlá). Tmavá horní část vajíčka obsahuje melanin, který vajíčka chrání před přímým slunečním zářením. Zároveň tmavá vrstva více absorbuje sluneční záření a vajíčka tak načerpávají sluneční teplo. Pokud se vajíčka ve vodním tělese nějakým vnějším zásahem otočí, jsou schopna se během poměrně krátké doby sama srovnat zpět tmavou stranou nahoru (Lác 1968, Nöllert & Nöllert 1992).





Debata k článku 'Kniha Vajíčka a larvy obojživelníků České republiky (Atlas)'

Reklama

Tapety na plochu


tapeta Mladá kopřiva

Vyhledávání


Reklama

Chcete nás podpořit?

Přidejte si na své stránky naši ikonu.
Příroda.cz - příroda, ekologie, životní prostředí, život
Návod naleznete zde.


© 2004 - 2019 PŘÍRODA.cz - registrace ISSN 1801-2787       další odkazy:
  • napište nám
  • vtipy o zvířatech
  • o nás

  • Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
    Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.   RSS kanál serveru www.Příroda.cz