Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   —   Obchod.Bejvávalo.cz   —   originální samolepky na stěnu Pieris.cz   —   efektní sdílení PDF souborů DraGIF.cz

Fotopříběh o holoubkovi

autor: Gabriela Uhrová
Bylo jednou jedno hnízdo z větviček spletené, a v něm ležela dvě malá bílá vajíčka. Nebyla to jen tak ledajaká vajíčka, byla to vajíčka našeho největšího holuba hřivnáče. Loni na stejném místě hnízdil možná stejný pár těchto holubů, ale nakonec se jim mladé vyvést nepodařilo. Letošní rok byl pro tento pár úspěšný a mě se poprvé podařilo sledovat zrození nového života téměř v přímém přenosu.

„Ahoj! Jsem takové malé neopeřené holoubátko a právě jsem se vyklubalo. Maminka mě spolu s dalším vajíčkem zahřívá svým tělem, abych nenastydlo. Když jsem přišlo na svět, byl zrovna víkend, ne že by na tom nějak záleželo. Zatím jen spím a spím a spím a užívám si maminčina tepla.

Vím, že zatím nejsem žádný krasavec, místo peří mám jen žluté chmýří, z hlavy mi trčí neforemný černý zobák a jsem taková malá neohrabaná koule, ale nebude trvat dlouho, a peří mi naroste také.

Po pár dnech už mi hnízdo začíná být malé, bráška se mi nevyklubal a tak mám alespoň hnízdo pro sebe. Maminka mi nechává dostatek prostoru a přilétá mě jen nakrmit. Po dvou týdnech už velikostí začínám dohánět dospěláky.

Jako mladý holoubek mám peří zatím jen šedohnědé, i když typický bílý pruh na okraji křídel už se mi rýsuje. Ještě to nějaký čas zabere, než se mé peří dobarví, zobák mi zčervená, a na krku se objeví charakteristický bílý proužek.

Je čtvrtek a dnes poprvé jsem si pořádně protáhl křídla. Napadlo mě totiž, že bych se trochu proletěl. Stačí jen roztáhnout křídla a šup! Vznést se do vzduchu není nic složitého, alespoň jsem si to myslel. Stihl jsem jen tak tak doletět na protější stříšku. Uff, teď si musím krapet odpočinout. A za chvíli zase hurá zpět.

Spletl jsem si ale balkon a přistál na tom vedlejším. Hovím si na okraji listím porostlého balkonu, ale není to tu moc pohodlné. Jsem vklíněn mezi kovové bodce, které sem umístili člověci jako prevenci proti náletům ptactva, především nás, holubů.

Dlouho to tu nevydržím. Jen naberu sílu a zase si protáhnu brka. Mezitím přilétá moje maminka. Z vedlejšího balkonu vychází člověčí samice a namíří na nás černou krabičkou, která vydává cvakavé zvuky. Koukám, co se děje, ale brzy zase zmizí.

Po chvíli se mi podaří vstát a vzlétnout. Mířím zpět na stříšku, která je jen pár metrů od balkonu, ale špatně jsem odhadl vzdálenost a padám k zemi. Auuuu!

Přistání na dlažbu není nic moc. Teď už se nazpět nahoru jen tak nedostanu. Budu muset nabrat hodně síly, než se mi to povede.

Sedím tu v koutku a odpočívám. Zase se na mě přišla podívat ta dvounohá samice. Co mi asi chce? Dělá cvak cvak krabičkou a zase odchází. Pak už je tu klid.

Je večer a pokouším se vzlétnout. Hurá, nakonec se mi to podaří a mám vyhráno!

Na svět se teď dívám z výšky. Dokonce jsem si našel stejně starého kamaráda a dolů na svět se díváme spolu.“





autor:
Gabriela Uhrová

datum vydání:
20. dubna 2015


 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.





Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.

© 2004 - 2021 PŘÍRODA.cz
ISSN 1801-2787

Magazín PŘÍRODA.cz je soukromý projekt, provozováný už od svého začátku v roce 2004 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.