Vytápění uhlím či dřevem, aneb ne vždy to nejlevnější vyjde opravdu nejlevněji

autor: RNDr. Jiří Jakl
Začíná topná sezona a z řady domácích komínů vychází štiplavý kouř. Vyplatí se spalovat zapáchající severočeské uhlí?

Obsah síry i uhlíku v uhlí se různí. Síra má v uhlí vyšší energetický přínos, zároveň se ale přeměňuje na jedovaté a kyselinotvorné oxidy síry. Zvyšuje korozivnost kamen, přináší struskování, neodsířené kouře zapáchají (i přímo v bytech), vedou k dýchacím potížím a také ke vzniku kyselých dešťů. Vedle obsahu síry se u uhlí uvádí také obsah popela a vody, které ovlivňují vůbec spalitelnost uhlí. V podstatě dusí hoření a čím více uhlí obsahuje těchto příměsí, tím méně logicky obsahuje uhlíku a uhlovodíků, které skutečně hoří.

Řada lidí se při nákupech orientuje zejména cenou za určitou hmotnost paliva. Pokud mají hlouběji do peněženky a ani o kvalitě paliva více nepřemýšlejí, obsah síry, nebo ani výhřevnost moc neřeší. Když tyto údaje přepočítáme, dojdeme k zajímavým výsledkům. Nejprve několik srovnávacích údajů:

Most ořech 2: obsah popela 12 %, obsah síry 2,8 %, výhřevnost 20 MJ/kg, cena 270 Kč za q (100 kg), cena 135 Kč/GJ, 0,1400 síra/MJ

Bílina (Ledvice) - ořech 2: obsah popela 9,8 %, obsah síry 0,77 %, výhřevnost 17,6 MJ/kg, cena 298 (292-309) Kč/q, cena 169 Kč/GJ, 0,0438 síra/MJ

Bogatynia Polsko: obsah popela 7,9 %, obsah síry 0,4 %, výhřevnost 13,1 (12,8-13,3) MJ/kg, cena 249 Kč/q, cena 190 Kč/GJ, 0,0305 síra/MJ

černé uhlí ořech 2 Polsko Silesia: obsah popela do 12 %, obsah síry 0,75 (0,6-0,9) %, výhřevnost 26 MJ/kg, cena 449 Kč/q, cena 173 Kč/GJ, 0,0288 síra/MJ

koks ořech 2 OKD: obsah popela do 10,5 %, obsah síry do 0,7 %, výhřevnost 25,5 MJ/kg, cena 672 (599-719) Kč/q, cena 264 Kč/GJ, 0,0275 síra/MJ

brikety Union 3'': obsah popela 3,5 %, obsah síry 0,35 %, výhřevnost 19,8 MJ/kg, cena 484 (459-510) Kč/q, cena 244 Kč/GJ, 0,0177 síra/MJ

Pokud seřadíme paliva z uhlí přímo podle ceny uvolněné energie, nejlevnější je Mostecké uhlí (135 Kč/GJ). Zároveň má nejvyšší obsah síry v poměru uvolněné energii (0,1400 sýry/MJ), nejvíce zapáchá a působí škody i v kotlích. Ze srovnávaných hnědých uhlí má také nejvíce popela. Druhé nejlevnější vychází Bílinské uhlí, které ale vychází skoro stejně jako polské černé uhlí (169 versus 173 Kč/GJ). Toto černé uhlí ale na GJ energie uvolní o třetinu méně síry.

Zvláštní je polské hnědé uhlí Bogatynia. Na váhu v nabídce paliv vychází nejlevněji, ale při přepočtu na uvolněnou energii vychází dražší, než české hnědé uhlí, dokonce ale dražší než polské černé uhlí Silesia. Proti černému uhlí má stále ale vyšší sirnatost. Nejnižší sirnatost mají koks a uhelné brikety, vycházejí ale také nejdražší a vzduch při výrobě umí špinit i koksovny. Nic ovšem není jednoznačné, protože u některých druhů uhlí jsou různé rozsahy sirnatosti, vliv na cenu má také doprava na různě vzdálené prodejní sklady.

Ceny energie ze dřeva se blíží těm z uhlí. Výhřevnost palivového dřeva je 7,5 až 15,5 MJ/kg. Pokud je dřevo suché, má nejvyšší výhřevnost. Naopak vyšší vlhkost zhoršuje průběh hoření a promítá se také do většího výparného tepla. U briket ze dřeva se uvádí výhřevnost dokonce 18,8 MJ/kg. Krbové dřevo se dá nakoupit již kolem 200 Kč za 100 kg, tedy levněji než uhlí. Pokud má výhřevnost 15 MJ/kg, vychází cena uvolněného tepla již 133 Kč/GJ, tedy dokonce levněji, než z Mosteckého uhlí. Jednotka uvolněné energie ze dřeva je pochopitelně také levnější, než z uhelných briket a koksu.

Dřevo je prakticky bezsirné palivo (biopalivo) a jeho používáním se do atmosféry nedostávají nové emise oxidu uhličitého (dřevo stále dorůstá a váže oxid uhličitý vznikající jeho spalováním), ani množství popílku (jak se naopak uvolňuje z uhelného prachu). Nabídka dřeva na trhu je ovšem velice různorodá. Zajímavé mohou být i dřevní brikety, které se lisují z rozemletého dřevního odpadu (bez přidávání chemických pojiv) a energie z nich může vycházet levnější, než z některých nabídek špalků bukodubového dřeva.

Mnohdy se říká, že je problém s pálením plastů v domácích kotlích. Častěji ale může jít spíše o problém s pálením hnědého uhlí. Uhlí z dolu Bílina je prodáváno jako "nízko sirnaté", ve skutečnosti je ale jen méně sirnaté, než Mostecké uhlí. Ke spalování v domácích kotlích se hnědé uhlí nehodí. Zaslouží vyšší ekologické zdanění, protože vede k nemalým škodám na životním prostředí a přímo na zdraví lidí. Ideální je jeho úplné nahrazení, přičemž cenově dostupné je nahrazení dřevem. Kotlíkové dotace jsou dostupné zase jen pro kotle vyšších emisních tříd a majitelé by v nich neměli spalovat hnědé uhlí. Zajištění palivového dřeva může být zajímavou výzvou pro majitele lesů s nižší výměrou a jeho ceny mohou dále poklesnout.

Použité ceníky:
www.mpaliva.cz/
www.palivo-kaucky.cz
ridera.cz/provozovny/ostrava/
www.havelka.cz
www.fajman.cz
www.tzb-info.cz/ceny-paliv-a-energii



autor:
datum vydání:
10. listopadu 2015


Diskuze k článku „Vytápění uhlím či dřevem, aneb ne vždy to nejlevnější vyjde opravdu nejlevněji“



 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!