Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   —   Obchod.Bejvávalo.cz   —   originální samolepky na stěnu Pieris.cz   —   efektní sdílení PDF souborů DraGIF.cz

Rýchory - vzácná květena a "prales" díky pastvě

autor: Jan Ježek
Břehy potoka pokryté sejpy z těžby zdejšího zlata. Agrární valy z mezí a pastvin, které pohltil les. Zaniklá sudetská vesnice a nad ní začarovaný les. Kdysi se v něm pásly krávy, hrabalo listí na stelivo a těžilo každoročně dřevo. Zdejší pohádkově pokřivené kmeny stromů připomínají patagonské lesy s nothofagy. Tolkienovská krajina - Rýchorský prales, silný vítr a hustá mlha, z které se vynořují kmeny těch nejneuvěřitelnějších tvarů.

Rýchory jsou izolovaným hřebenem Krkonoš, který vybíhá daleko na východ až nad Žacléř. Největším lákadlem Rýchor je Dvorský les, který je též označován jako Rýchorský prales. I když se o pravý prales nejedná (ostatně ani slavný Žofínský a Boubínský prales nejsou pralesy), jde o jedno z nejatraktivnějších míst Krkonoš. Zdejší les rostoucí v nadmořské výšce kolem jednoho kilometru je proslavený zejména bizarně pokroucenými buky, jaké nikde jinde u nás nenajdeme.

Prales díky pastvě

V minulosti bylo pro Krkonoše typické velmi intenzivní budní hospodaření spojené s chovem obrovského množství skotu. Protože místní louky byly z větší části užívány hlavně na produkci sena pro dlouhé zimy, páslo se opravdu všude, kde to šlo. Tedy i v lese, pokud zrovna nešlo o smrkovou monokulturu. Na Rýchorách se tak ještě v devatenáctém století praktikovalo lesní pastevectví skotu, který na odrůstajících bucích okusoval mladé výhonky a deformoval je. Pokroucené kmeny pak byly těženy hlavně na palivové dřevo a Dvorský les byl tedy spíše jakousi intenzivně obhospodařovanou pařezinou. Při pařezinovém hospodaření jsou těženy kmeny stromů již po pár letech, aby se dřevo nemuselo štípat a z pravidelně obřezávaného kormusu pak obrážejí křivolaké výmladky. Až teprve po odsunu sudetských Němců začal les divočet a stromy odrůstat do výšky. Tyto stromy pak byly navíc vystaveny drsným klimatickým podmínkám a zdejší buky tak mají nezaměnitelný habitus typicky pokroucených kmenů vyrůstajících ze společného místa.

Botanické skvosty

Na bukový les pak na temenu hory navazuje velice hezká přírodní smrčina, která poblíž Rýchorské boudy přechází v krásné horské louky se smilkou a rozptýlenými smrky. Mezi botaniky jsou pak pojmem i dvě zdejší botanické rezervace – Rýchorská květnice a Sluneční stráň. Jedno z posledních míst u nás, kde ještě kvete sasanka narcisokvětá a hořeček ladní baltský. Sluneční stráň navíc slouží jako refugium pro chráněné rostliny přenášené při záchranných transferech a na jaře jsou zdejší fialové koberce prstnatců neopakovatelným zážitkem.

Turistické informace
GPS: N 50°39.60137', E 15°50.99453'
mapa
Ubytování a občerstvení: Rýchorská bouda

Turistické trasy:
Na Rýchory - na Rýchorskou boudu, se dostanete několika trasami, buď z Maršova (popsáno v článku níže), Svobody nad Úpou (ta je delší, ale mírnější) nebo Žacléře ta je podobně dlouhá jako ze Svobody, ale více do kopce. Lze jít i od pevnosti Stachelberk. Ze Žacléře vede na Rýchorskou boudu sice štěrková silnice, ale lokalita se nachází v 1 zóně Krnapu, takže nelze sem přijet bez povolení autem.

Fotogalerie k článkuZážitek z pohádkového lesa - Dvorský les - klikněte pro zobrazení detailuRýchorský prales – buky zkroucené do těch nejneobvyklejších tvarů - klikněte pro zobrazení detailuV Rýchorském pralese - klikněte pro zobrazení detailuOkraj Rýchorského pralesa - klikněte pro zobrazení detailuDvorský les - klikněte pro zobrazení detailuDvorský les - klikněte pro zobrazení detailuDvorský les - klikněte pro zobrazení detailuHořeček ladní - klikněte pro zobrazení detailuSasanka narcisokvětá - klikněte pro zobrazení detailuRýchorské louky - klikněte pro zobrazení detailu

Z Maršova na Rýchory a Rýchorskou naučnou stezkou





autor:
Jan Ježek
www stránky: www.bohemiaorientalis.cz

datum vydání:
11. března 2016


 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.





Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.

© 2004 - 2021 PŘÍRODA.cz
ISSN 1801-2787

Magazín PŘÍRODA.cz je soukromý projekt, provozováný už od svého začátku v roce 2004 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.