Nártoun celebeský, Autor: Wikipedia

Nártouni budí zasloužený zájem biologů, protože jejich fyziologie, anatomie i stravovací návyky jsou poměrně unikátní. Mnozí se domnívají, že představují samostatnou skupinu, která se před miliony let oddělila od společného předka opic a lidoopů. Mají podobné zuby a čelisti jako poloopice (Strepsirrhini), ale podle očí a nosu byste je zařadili spíše k vyšším primátům (Haplorrhini), mezi něž patříme i my.

Genetici z University of Washington se tento taxonomický oříšek pokusili rozlousknout tím, že prozkoumali jejich genom – a dospěli k závěru, že správně je možnost B).

Vědci porovnali transpozony nártounů s transpozony komb, kotulů a lidí a zjistili, že se nejvíce podobají těm lidským a kotulím.

Inkriminovaná analýza rovněž odhalila 192 genů, které se u nártounů měnily výrazně odlišným tempem, než u jiných primátů. Právě tyto genetické rozdíly podle odborníků mohou být zodpovědné za již zmíněné velké oči nebo extrémně dlouhý nárt – tedy fyzické znaky, které jsou v rámci Haplorrhini jedinečné.

A aby toho nebylo málo, studium těchto genů by teoreticky mohlo přispět k lepšímu pochopení některých lidských onemocnění – což by samozřejmě bylo skvělé.

Zdroj: Nature Communications