Jestřábi při vyhledávání kořisti používají podobnou strategii jako lidé

Jestřáb lesní
Autor: Wikipedia

Jestřábi, orli a další dravci jak známo disponují velice ostrým zrakem, který jim umožňuje vypátrat kořist. Pokud je budete delší dobu pozorovat, zjistíte, že se u nich střídají okamžiky, kdy rychle pohybují hlavou či očima (čemuž se říká „saccade“) a okamžiky, kdy je jejich pohled fixován na určitý bod.

Suzanne Amador Kaneovou z Haverford College a Michaela Ochse z The College of New Jersey zajímalo, jaké je matematické rozdělení intervalů mezi „saccades“. Aby to zjistili, mimo jiné připevnili na jestřába jménem Shinta miniaturní kameru, která po čas lovu zaznamenávala pohyby jeho hlavy.

Ukázalo se, že rozhodně nejde o pohyby pravidelné a předvídatelné – ptáci své chování průběžně mění na základě informací o okolním prostředí. Jednotlivé „saccades“ od sebe tedy dělí časové úseky, jejichž délku ovlivňuje to, zda jestřáb detekoval potenciální oběť.

Výše popsaná stochastická rozhodovací strategie se velmi podobá té, kterou používají během procesu vyhledávání lidé. S trochou nadsázky tak lze tvrdit, že jestřábi „uvažují podobně jako my“.

Zdroj: Haverford College