Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   •   obchod Bejvávalo.cz   •   magazín Příroda.cz   •   samolepky na stěnu Pieris.cz   •   plastikové modely Plastikáče.cz   •   převod PDF na GIF animace DraGIF.cz

 
 
 
 

Ekologie - životní moudrost

Co je to vlastně ekologie? Existuje několik různých, ale zároveň velmi podobných vysvětlení pojmu slova ekologie. Podle Ernesta Haeckela, který je považován za 'zakladatele' ekologie jako vědy, je ekologie nevětšinovou veřejností vnímána od 19. století jako nauka o vzájemných vztazích mezi organismy a jejich životním prostředím.

Co však znamená slovo ekologie pro běžného občana České republiky? Bohužel, velké množství mých známých si pod tímto slovem představuje pouze rádoby ekologické organizace vyvolávající mezi lidmi především paniku, z nichž nejznámější je pravděpodobně Greenpeace.

Jak jsem již zmínila v některém z předchozích článků, jsem studentkou Scholy humanitas v Litvínově, zaměřené na ochranu a obnovu životního prostředí. Dlouho jsem se o tom ostýchala zmínit, neb spousta lidí považuje ekology tak trochu za blázny, a v lepším případě se domnívá že úloha ekologa spočívá v přemisťování obojživelníků v rámci záchrany před stavbami a podobně.

V prvním ročníku studia na této škole jsme se spolužáky v hodině chemie s humorem přirovnávaly radikály některých prvků právě k ekologům, neb se stejně jako ekologové snadno vážou. Dnes mi tato metafora již tolik směšná nepřijde. Ekologie totiž rozhodně v přivazování se ke stromům určeným ke kácení nebo v něčem podobném nespočívá, kdo však tohle ví? Když se mě někdo zeptá: "A co vlastně na té vaší škole studujete?", jsem většinou na rozpacích. Povědět nevzdělané veřejnosti, která touží majoritně po snadno pochopitelné a stručné odpovědi jednou větou, o složitosti rekultivací a jiných sanačních prací, o možnostech zpracování odpadů, skleníkovém efektu, melioracích půd degradovaných v důsledku antropogenní činnosti, o těžkopádném využití obnovitelných zdrojů energie na našem území, půdních sondách, fenologických průzkumech, světovém programu GLOBE nebo sledování možností ozelenění zde v ČR, je vskutku jen těžko realizovatelné během jednoho jediného dne i týdne. A to jsem mnohé důležité problematiky vynechala i nyní. Koneckonců, o ekologii není lehké diskutovat ani se samotnými ekology.

Vyhledáme-li slovo ekologie v ekologickém slovníku, dozvíme se nejen, co ekologie je, ale rovněž také, že ekologii lze rozdělit do několika oblastí. Nehodlám vám však v tomto článku říkat, co slovo ekologie znamená v poučkách rozličných výkladových slovníků. To si koneckonců můžete nalézt sami. Co chci je prokázat, že je možné žít ekologičtěji, lidštěji, jen když se člověku ukáže jak na to.

Pro každého z nás znamená ekologie a ekologičtější přístup k životnímu prostředí něco jiného.

Erazim Kohák dne 21.2. 2001 na konferenci 'Tvář naší země, krajina domova' řekl, že člověk by chtěl žít lépe, ale nedokáže si už jiný život pořádně představit. A představivost že je základem lidského já. Souhlasím s ním. Vidíme kolem sebe svět moderního člověka, kde příroda tvoří jen jakousi krásnou mnohdy pouze víkendovou periferii našich životů. Nalézt ekologičtější cestu k životu je tak skutečně těžké.

Ač studuji ekologii již třetím rokem, a v uvozovkách vím, jak životnímu prostředí škodit co nejméně, sama nemohu prozatím žít tak, jak bych skutečně chtěla, neb právě nevzdělaná veřejnost včetně mých nejbližších mi v tom z velké části zabraňuje. I přesto se snažím o snižování ekologického dluhu přírodě, a to může každý z vás.

Někdy v minulých měsících vyšla zde na přírodě série mnou sepsaných článků o ekologičtějším přístupu k životu, zpracovaných díky brožuře nazvané 'Jak být rozumnějším spotřebitelem a vést přírodě přátelštější domácnost', kterou si můžete rovněž zdarma objednat na internetových stránkách ČSOP Vlašim. Chtěla bych na ně znovu upozornit, neb rady v nich obsažené jsou vcelku dobře stravitelné a nenutí člověka k žádným převratným změnám a zároveň umožňují zlepšení životní úrovně jak po stránce ekologické, tak ekonomické. Vykonávání hygieny bez zbytečného plýtvání vodou (potřebujeme snad, aby voda tekla po celou dobu, co si čistíme zuby, sprchujeme se nebo jinak myjeme?), mytí nádobí bez použití nadměrného množství čistícího prostředku a obrovské spotřeby vody a nekvalitních houbiček, praní prádla za využití minimálního množství elektrické energie, vaření za optimálních podmínek minimální spotřeby všech možných druhů energií, pečování o zahrádku v souladu s jejími zákony a zákony domácnosti a tak dále.

Co však v článcích nenaleznete je problematika odpadků ležících na zemi mimo odpadkové koše. Bohužel kolem nich většinou procházíme bez povšimnutí. Myslím, že bychom neměli. Když každý z nás denně sesbírá například v lese - ano v lese, i zde je mnoho nepořádku - deset kousků jakéhokoliv odpadu, nebo se v parku na chvíli pozastaví, aby sesbíral obaly od oplatek nebo plastové lahve povalující se kolem a vyhodí je do nejbližšího kontejneru, koše atd., nejenže pomůže přírodě od toxického těžko se rozkládajícího odpadu se kterým si sama neporadí, ale také dá dobrý příklad mnohým lidem, jež se na něj při úklidu dívají, docílí přijatelnějšího stavu prostředí, v němž se pohybují naše děti i my sami a může na sebe být pouze hrdý. Samozřejmě je nutné zachovávat při tomto neobvyklém úklidu veškerá pravidla hygieny.

Mám ráda procházky přírodou a kupodivu i městem. Sledování lidí a přírody dohromady umožňuje poznání především sebe samé. Patříme neoddělitelně k sobě - my lidé a příroda, a ač se mi tato věta po neustále se vracejících nedávných vzpomínkových obrazech odpadků ležících v blízkosti horských potoků, odpočívadel naučných stezek a vymlácených naučných tabulí bytostně příčí, vím, že to tak je a že je to dobře.

Stát se jedincem zodpovědným za své chování není snadné, ale proč to nezkusit? Jak podotkl A. de Saint Exüpery v polemice jedné z kapitol své knihy Citadela: "Každá změna velice bolí.", zároveň také napsal "Důležitá je pouze cesta.". Tyto dvě věty se nekompromisně prolínají. Neměl na mysli cestu životem, tu si každý z nás ujde "bez větší" námahy, ale cestu k lepšímu já - zmoudření a uvědomění si vlastních možností, moci a síly, jíž se spousta z nás s úspěchem vyhýbá, protože vůbec jednoduchá není.

Cesta k ekologickému zmoudření nespočívá pouze v naříkání si na špatnou kvalitu informovanosti o kvalitních podmínkách způsobu ekologického žití a nemožnosti něco změnit (nedostatečná informovanost zde samozřejmě je, jenomže čekat, než se něco samo zlepší je poněkud zdlouhavé a pohodlné, nemyslíte?), a spoléhání se na fakta uvedená v médiích nebo případně od někoho odposlechnutá, ale hlavně v samostatném vyhledávání jakoby skrytých informací a souvislostí.

Ekologie je vskutku složitá věda, a u nás je její rozvoj, jak říkají mnozí lidé, jež se o ni zajímají, teprve v počátcích. Možná by se daly příchod ekologie do povědomí lidí v České republice a narůstaní zájmu o ni, nazvat dokonce přicházející Revolucí v pásmu noosféry. Věřím, že stav životního prostředí se začne postupem času zlepšovat, pokud spojíme hlavy a srdce dohromady. Nezůstávejme proto lhostejní k ničemu, co se děje kolem nás a zasahuje do dějů přírody, a pokusme se vytvořit jakousi ohromnou logicky, reálně a opodstatněně smýšlející ekologicky a ekonomicky stabilní zemi. Prozatím tomu tak rozhodně není, jak smutně ukazují nejen medializované poněkud omezené spoty Greenpeace, ale především naše okolí samotné. Avšak změnit se to dá.





Debata k článku 'Ekologie - životní moudrost'

Reklama

Tapety na plochu


tapeta Žirafa

Vyhledávání


Reklama

Chcete nás podpořit?

Přidejte si na své stránky naši ikonu.
Příroda.cz - příroda, ekologie, životní prostředí, život
Návod naleznete zde.


© 2004 - 2019 PŘÍRODA.cz - registrace ISSN 1801-2787       další odkazy:
  • napište nám
  • vtipy o zvířatech
  • o nás

  • Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
    Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.   RSS kanál serveru www.Příroda.cz