Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   •   obchod Bejvávalo.cz   •   magazín Příroda.cz   •   samolepky na stěnu Pieris.cz   •   plastikové modely Plastikáče.cz   •   převod PDF na GIF animace DraGIF.cz

 
 
 
 

Jak se stavěla lanovka na Černou horu

Krkonošská lanovka z Janských Lázní na Černou horu je tradiční a oblíbené místo rodinných výletů. Zajímalo by Vás, jak samotná stavba v roce 1928 probíhala? Jak například vyřešit problém s přepravou 40 tunové cívky s lanem lanovky přes most na Úpě, když samotný most by pod takovou váhu neunesl?

Lanovka na Černou horu - klikněte pro zobrazení detailuLanovka na Černou horu, autor: Petr Kadlík, http://www.priroda.cz Nejlépe samotnou stavbu popíše pamětník. Předejme tedy "slovo" panu Janu Skarpíškovi, který stavbu lanovky detailně popsal v roce 1929 v časopise Širým světem:

Příchod k dolní stanici lanovky - klikněte pro zobrazení detailuPříchod k dolní stanici lanovky
Lanovka na Černou horu v roce 1928.
Lanové dráhy staly se oblíbeným dopravním prostředkem a tak i při projektu dráhy do Krkonoš zvolila podnikající firma Fr. Wiesner v Chrudimi jeden z jejich osvědčených typů. Lanovka vychází ze středu Janských Lázní, krásného místa, ležícího na jižním svahu Krkonoš, uprostřed jehličnatých lesů. V zimě jsou Janské Lázně střediskem zimních sportů, je tam několik sáňkovacích drah, lyžařský můstek a terén k lyžování vhodný. Ze stanice Svoboda n./Ú. jde autobusové spojení až k dolní stanici lanové dráhy. Šikmá délka lanovky jest 3100 m a po zdolání výšky 645 m končí na vrchole Černé hory ve výši 1300 m nad mořem. Jízda trvá 14 min.

Jízdní dráhu lanovky tvoří dvě nosná lana v horní stanici upevněná, která v trati spočívají na železných podpěrách a v dolní stanici jsou napjata závažími. Na každém nosném laně spočívá osmikolové pojízdné zařízení, na kterém jest kloubově zavěšena kabina vozu pro 30 cestujících. Oba vozy jsou spojeny lanem tažným, které v horní stanici jest převinuto přes pohonný buben, takže je-li jeden vůz po prvním laně tažen vzhůru, klesá druhý z horní stanice po laně druhém. Pohled na trať za montáže lanovky - klikněte pro zobrazení detailuPohled na trať za montáže lanovky
Lanovka na Černou horu v roce 1928.
Vůz se slídovými okny, zhotovený z hliníku a speciálních lehkých kovů, jest vybaven nejmodernějším zařízením. Je spojen telefonicky s oběma stanicemi, elektricky osvětlován, má brzdu ovladatelnou zevnitř vozu a mimoto automatickou brzdu, jež vstoupí okamžitě v činnost, přetrhne-li se tažné lano a vůz ihned zastaví. Po zjištění poruchy zapne horní stanice druhé pojistné tažné lano a vůz je tímto zatažen do stanice. Selhou-li všechna opatření a není-li možno uvésti vůz do pohybu, jest vyzbrojen zařízením spouštěcím, jímž v několika minutách se spustí cestující na zem. Pohon dráhy jest elektrický a Svaz východočeských elektráren, který dodává proud, vybudoval linku až na vrchol Černé Hory.

V červnu 1927 byl projekt lanové dráhy schválen, bylo vyměřeno pásmo, jímž má probíhati a vymýcen les. Na trati vystavěli naši vojáci pomocnou vojenskou lanovku, sloužící k dopravě materiálu, brzy putovaly do výše hromádky písku a cementu, cihly, dřevo a železo, cestovaly den za dnem, měsíc za měsícem, celý rok, nejdřív pro stavbu dráhy, nyní pro stavbu rozsáhlé, moderně vypravené Sokolské chaty, která bude českým sportovním střediskem. Ke sklonku léta byly vyhozeny první lopaty hlíny a firma Wayss a Freitag počala betonovati základy staničních budov a podpěr.

S prvními pracemi přicházejí však první překážky. — Ze základů je nutno vyčerpávati vodu, po krátkém podzimu hlásí se drsná zima, přichází sníh, mráz a led. Za krutých, dvacetistupňových mrazů, vysoko v horách, chránění poněkud před sněhem a větrem stěnami z dřeva a chvoje, pracují lidé kolem železných košů, roztápěných koksem, musí rozmrzávati vodu a ohřívati písek i prostory určené k vybetonování. Dolní stanice lanovky v Janských Lázních - klikněte pro zobrazení detailuDolní stanice lanovky v Janských Lázních
Lanovka na Černou horu v roce 1928.

Záhy se však sníh, který byl překážkou, promění v pomocníka. Příliš těžké součásti železné konstrukce, které by pomocná lanovka neunesla, jsou nakládány na saně, tyto připjaty dlouhým lanem k lanovce a brzy běží traversa za traversou do bílého vrchu. Na určeném místě je zmontována a za 14 dní leží na sněhu vysoká železná podpěra, připravena k vyzdvihnutí na vybetonovaný již základ. Bez lešení, pomocí dvou stožárů, kladkostroji je zdvihána na lanech jedna podpěra po druhé, až konečně po těžké námaze tkví koncem dubna všech devět, až 36 m vysokých podpěr v předepsané dráze.

Ve Vestfálsku v Hammu byla za tím zhotovena, vyzkoušena a odeslána obě ocelová nosná lana, průměru 45 mm, každé v celku pletené, asi 3250 m dlouhé. Lano bylo dopraveno na zvláštním voze německých drah do Svobody n./Ú. a nastává nyní nová obtížná práce: dopraviti lano o váze asi 40 tun, navinuté na cívce, k dolní stanici v Janských Lázních. Cívka jest odtažena na dvou kolech, zvláště k dopravě vyrobených, až k mostu přes Úpu. Ale most jest příliš slabý na tak těžké břímě a pod mostem pění se po jaru rozvodněná Úpa; na nějaké vyztužení mostu zespodu není ani pomyšlení. Vozy na trati - klikněte pro zobrazení detailuVozy na trati
Lanovka na Černou horu v roce 1928.
Byla tedy postavena na druhé straně mostu druhá cívka, tři kilometry lana převinuty přes most s jedné cívky na druhou, tato nasazena na kola a zvolna dvěma vojenskými auty po plechem chráněné silnici tažena do Janských Lázní. Čtyři plné dny trvala cesta, kterou normálně urazí auto za 10 minut. Mezitím co je budováno zařízení dolní i horní stanice, je dopraveno do Janských Lázní i druhé lano, a obě pomocí navijedel tažnými lany po dlouhé, měsíc trvající práci jsou rozvinuta až k horní stanici a tam zakotvena. Během posledních dvou měsíců jsou vyzdvižena na podpěry, napiata, zavěšeny kabiny, připevněna lana tažná, konečně vykonány poslední práce a 31. srpna odpoledne jede první vůz po nové trati. Ještě zkoušky, nutná úřední jednání, povolení a slavnostní zahájení provozu 31. října.

Veliké, moderní, technicky dokonalé dopravní dílo je skončeno. Československá dráha vybudovaná českou firmou řadí se důstojně k drahám cizím. Klidně a tiše vznášejí se ve výši bílé vozy nad krásnou krkonošskou přírodou, sníh je nezasype, vodní příval jim neublíží. V zimě, v létě bude tu jistě čilý ruch turistický i lyžařský.

Tak až na Černou horu vyrazíte na výlet příště, tak se zkuste při jízdě lanovkou nebo při chůzi pod ní na všechny obtíže s její stavbou vzpomenout :-)

Digitalizovaná verze historického článku byla převzata ze serveru Bejvávalo.cz.





Debata k článku 'Jak se stavěla lanovka na Černou horu'

Reklama

Tapety na plochu


tapeta Siesta

Vyhledávání


Reklama

Chcete nás podpořit?

Přidejte si na své stránky naši ikonu.
Příroda.cz - příroda, ekologie, životní prostředí, život
Návod naleznete zde.


© 2004 - 2019 PŘÍRODA.cz - registrace ISSN 1801-2787       další odkazy:
  • napište nám
  • vtipy o zvířatech
  • o nás

  • Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
    Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.   RSS kanál serveru www.Příroda.cz