Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   —   Obchod.Bejvávalo.cz   —   originální samolepky na stěnu Pieris.cz   —   efektní sdílení PDF souborů DraGIF.cz

Pit pony – zapomenutí čtyřnozí horníci

autor: Jaromír Vávra
Práce v dolech vždy byla a stále je velmi těžká a náročná. V dávné minulosti hluboko v dolech často pracovaly děti, a ještě nedávno i koně. Život koní v podzemí Vám dnes představíme.

S rozvojem průmyslové revoluce se rychle zvyšovala spotřeba a tedy i těžba uhlí. Klasické parní stroje nebylo pro nebezpečí výbuchu možné v podzemí použít, a proto byli k tahání vozíků pod zemí použiti koně.

První známé použití práce poníků, takzvaných 'Pit pony' v dolech je z Velké Británie v polovině 18. století, kdy postupně nahrazovali v tahání vozíků ženy a děti. První poník ve Francii začal pracovat v dolech v roce 1821 a v USA v roce 1805.

Pravděpodobně poslední poník "vyfáral" v roce 1999 taktéž ve Velké Británii. Poslední poník v USA ukončil svoji práci v roce 1971, v Německu v roce 1970, v Kanadě 1978, ve Francii v roce 1969.

Nejvíce poníků žilo pod zemí v Británii před první světovou válkou a to 70 000, ve Francii ve dvacátých letech jich pracovalo v dolech na 10.000. Potom začala technika, tedy elektrické lokomotivy a přepravní pásy, zvířata postupně vytlačovat.

Ve Velké Británii mohli jít poníci na práci v dole po výcviku ve věku čtyř let (ve Francii ve věku šesti let) a mohli zde pracovat teoreticky až do svých 20. let. Ovšem jejich průměrná 'životnost' při každodenní cca 8 hodinové pracovní době byla na začátku 20. století jen 3,5 roku.

Zvířata byla samozřejmě ustájena pod zemí a krmena kvalitním krmivem s vysokým podílem kukuřice. Zrno a seno však se přitahovaly krysy, které krmení znehodnocovaly.

Na práci v dolech mohli být použiti téměř všichni koně menšího vzrůstu, nicméně nejoblíbenější byl Shetlandský pony. Vybírala se jen silná a dobře rostlá zvířata s mohutně vyvinutým svalstvem a především silnýma nohama a pevnými kopyty. Koně každý den chodili mezi pražci a kolejemi a tím nohy i kopyta nesmírně trpěla.

Pro koně byla nejtěžší aklimatizace na nové prostředí, která trvala asi první dva až tři týdny a následný trénink. Protože se pracovní podmínky v dolech nachází na míle daleko od přirozeného prostředí koní, kteří nejsou stvořeni pro práci kilometr hluboko, pryč od slunce a vegetace, umíralo mnoho koní stresem už v prvních dnech.

I když si zvířata zvykla, tak se mnoha hodinové chození po kolejích a tahání vozíků, ve věčném prachu, hluku a křiku, podepisovalo na délce jejich života. Jen nemnozí koně se dožili 'důchodu' a bylo je pak nutno si opětovně zvykat na denní světlo.

Fotogalerie k článkuKoně v dolech - klikněte pro zobrazení detailuKoně v dolech - klikněte pro zobrazení detailuKoně v dolech - klikněte pro zobrazení detailuKoně v dolech - klikněte pro zobrazení detailuKoně v dolech - klikněte pro zobrazení detailuKoně v dolech - klikněte pro zobrazení detailu




autor:
datum vydání:
28. července 2017


 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.


Nákupem na Pieris.cz
podpoříte chod našeho serveru




Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.

© 2004 - 2022 PŘÍRODA.cz
ISSN 1801-2787

Magazín PŘÍRODA.cz je soukromý projekt, provozováný už od svého začátku v roce 2004 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.