Vezměme si za příklad třeba taková jablka. U nich spotřebitel vybírá hodně i podle vzhledu. Proč kupovat domácí jablka, když chemicky ošetřená a dotovaná z Unie vypadají lépe a jsou i levnější? Naše podvědomí a konečné rozhodnutí může také hodně ovlivnit reklama (známé 'akce' - cenové nabídky nejen supermarketů). Cena, vzhled a reklamní masáž prodávají zboží a nad domácími zemědělci se mávne rukou - prostě nedokáží konkurovat, je to jejich problém. Naše zemědělství se nevyplácí a z pohledu spotřebitele je zbytečné.

Zatímco se spotřebitel rozhoduje stále podle stejných kritérií, tím, kdo tu nakonec rozhoduje, je někdo úplně jiný. O ceně prostřednictvím dotací a celních nařízení rozhodují politici, o prodejnosti pak ekonomové. Tato vláda (moc) je realizována různými nařízeními a penězi (kapitálem). Osud brazilských pralesů a domácí krajiny je tak ve lhostejném světě zpečetěn. Je výhodné zničit prales pro produkci levného kuřecího masa? Stříkat jablka, aby lépe vypadala; byla zdravější? Dopravovat zbytečné tuny zboží často nešetrnou silniční dopravou, když místní produkce dokáže naše potřeby uspokojit také (a potažmo řeší i problém nezaměstnanosti). Proti osudu českého venkova a pralesů se obvykle ozve jen několik ochranářů. Často ale s přinejmenším podivným způsobem prezentace.

Je jen otázkou, do jaké míry je náš život naplněn, co je výsledkem snažení našich politiků a ekonomů. Život v demokracii nám naštěstí dává možnost volby, diskuse, vlastních zodpovědných rozhodnutí a možnost apelu na politiku našich vládců. Používejme rozum a ne lhostejnost.