Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   —   originální samolepky na stěnu Pieris.cz   —   efektní sdílení PDF souborů DraGIF.cz

Měnící se lesy a kůrovcové kalamity

autor: RNDr. Jiří Jakl
Zdravý český les má různorodou věkovou strukturu stromů a neroste v něm jenom jeden druh dřeviny - tím se liší od monokultury. Ve zdravém lese také probíhají přirozené vývojové cykly a nevyhýbají se mu ani klimatické změny. Významným aktérem je tu kůrovec u lesů či lesních kultur se smrkem, jiné choroby a škůdci v případě jiných dřevin a oslabení lesa. Rozlišme konkrétní případy a připomeňme úskalí špatného lesnického hospodaření v lesích.


Výroba elektřiny z uhlí a krušnohorské kůrovcové kalamity.

Monokultury i zdravé lesy oslabují imise a neodsířené elektrárny v Podkrušnohoří svého času udělaly z Krušných hor oblast srovnávanou s měsíční krajinou. Nešlo jen o "udušené stromy", ale kyselé deště narušily například mykorhizu, příjem vláhy a živin. Oslabené smrky zde ve velkém likvidoval kůrovec. Nemluvilo se o kůrovcových kalamitách, ale primárně o důsledku problémové výroby elektřiny z uhlí. Komunisté tehdy rozvíjeli jaderný program, v začátku 90. let se zásadně prosadilo odsíření uhelných elektráren, docházelo tu také k vývoji druhového složení dřevin a lesní porosty se vzpamatovaly.

Horské smrčiny versus šlechtické monokultury.

Jiný případ je Šumava. Ve vrcholových částech zde přirozeně rostou horské smrčiny a v nižších polohách na místech původních bučin byly nasázeny smrkové monokultury. Za nevhodné monokultury zde mohou hlavně Schwarzenbergové, kteří na Šumavě i díky kanálům káceli rychle a plošně, smrk se jim jevil jako ekonomicky výhodná dřevina pro rychlé zalesňování. Navíc šlechtou zavedený systém nevhodných monokultur se plošně udržel v českém lesnictví i v období Československa.

Vichřice se objevovaly na Šumavě i v minulosti a jsou součástí velkého cyklu lesa, kdy padají velké stromy, jejich torza vytvářejí stín, dřevo vytváří substrát pro semenáčky a přirozeně zde žije i kůrovec. Po orkánu Kyrill v roce 2007 a gradaci kůrovce lesníci strašili obnovou tisíce let ve vrcholových částech Šumavy bez kácení a umělého zalesňování, ale stačí si sem vyrazit a vidíme masivní zmlazení v rukách přírody. Naopak kde lesníci vytvořili holiny a odtěžili dřevo, tam vidíme problematické tuhé travní porosty a snahu větrů dostat se dále do okolního lesa (např. hřeben od Trojmezí po Plechý spadající klášteru Schlägl). V nižších polohách s původními bučinami a doubravami je vhodné pomoci přírodě sázením buku (mimochodem pomohly tomu i brigády Hnutí DUHA) a dalších původních dřevin. V listnatých lesích se kůrovec pochopitelně nešíří.

Hospodaření v hospodářských lesích.

V hospodářských smrkových lesích je nutné zasahovat proti kůrovci, protože zde má podobnou roli, jako nemoc. Dlouho to tak platilo a ekologové takový přístup chápou a podporují. Kůrovcový strom ve smrkovém lese je potřeba urychleně odstranit, svoji roli mají feromonové lapače i další chemie (na lapáky a odvážené dřevo). V Česku v posledních 30 letech došlo k posunu ve výsadbách původních listnáčů i v hospodářských lesích, ale ročně šlo o 0,8% plochy lesa. I kdyby se zde sázely lesy se zcela původním druhovým složením, naprostá většina hospodářských lesů dosud nemůže být ekologicky stabilních (druhová obměna realizovaná jen na třetině plochy lesů). V Česku tedy máme dosud velké plochy ekologicky nestabilních lesů (nezřídka spíše monokulturních) vzhledem k jejich druhové a věkové struktuře dané vývojem delším než století.

Sucha zásadně mění situaci nejen v hospodářských lesích. Strom totiž ke svému růstu potřebuje určitý přísun vody a dlouhodobě nemůže žít v suchém prostředí. Stromy se nevyskytují na pouštích a poměrně málo ve stepích. V suchých oblastech nejde podobně ani pěstovat plodiny vyžadující více vody. Lesy, jak je známe u nás, se vyvíjely za většího přísunu vláhy. Sušší rok na tom nic nemění, opakující se suché roky již ale například výrazně oslabují smrky a ty pak nejsou schopné zatáhnout přímé napadení kůrovcem pryskyřicí. V plošných monokulturách vystavených suchu je toto zásadní problém a kůrovcové kalamity jsou nevyhnutelné. Čeká nás větší debata, zda a kde mohou lesy získat podobu bližší dokonce až stepím (tak jako v dávné minulosti a v teplých oblastech u nás i v současnosti) a jak k tomu přistoupit. Lesy patrně čeká zásadní proměna, ať člověk chce nebo nechce.

Odstranění veškerého dřeva nesmyslným přístupem řady lesníků.

Dosud jsou snahy v hospodářských lesích dostat kůrovce pod kontrolu kácením a využitím dřeva. Jelikož je domácí trh nasycený, vozí se to dřevo také rovnou do Číny nebo se vymýšlí masivní spálení v elektrárnách a teplárnách. Střízlivost by v tomto byla lepší. Pokud torza suchých stromů zmizí a odveze se maximum dřeva, dojde zde k zásadnímu ochuzení lesních půd o organickou složku. Víme, jak vypadají tuhé travní porosty s minimem dřevin na Šumavě, kdy se k tomuto na řadě míst dobrali lesníci vzdor varování ekologů a dokonce i platné legislativě pro chráněná území.

Podle mého názoru by v případě hospodářských lesů mělo probíhat aktivní potlačování kůrovce. Zároveň je nutné se smířit, že lidské síly při dlouhodobém klimatickém výkyvu v podobě sucha na potlačení kůrovcových kalamit prostě nestačí (jde o velké plochy, aktuálně problémy také s dostatkem pracovních sil a jde o proces v rukách mocné přírody). Pokud se budeme snažit hlavně využít maximum dřeva s jeho odvozem, naděláme tak více škody, než užitku.

Obnova lesa.

Za své může vzít i domnění, že když tu budeme maximalisticky sázet nový les, že tu poroste les jako před tím. V sušším klimatu prostě přirozeně poroste les řidší a má schopnost se přirozeně obnovovat, pokud má na čem. Rozpadající se dřevo starých stromů je dobrý substrát a může tu růst přirozeně dost semenáčků i bez umělých výsadeb. Samozřejmě za předpokladu, že je nesežere přemožená lesní zvěř. K té je potřeba upřít pozornost stejně jako k suchu. Jsme tu nejspíše na hraně obrovské ekologické katastrofy způsobené nevhodným pěstováním a využíváním lesů, kdy tu ledaskde mohou být nakonec i jen holiny s tuhými travními porosty. Nebo alespoň nějaké lesy, mimochodem i bez nadměrného plýtvání veřejnými prostředky a bez zbytečného ničení silnic při vození toho všeho dřeva k lodím a elektrárnám. Přirozené procesy ukazují i v případě rozpadu původních lesních monokultur schopnost vývoje k vitálnímu lesu. Je v něm ale zprvu například více břízy a stojí to maximálně ušlý zisk za dřevo, kterého je na trhu stejně přebytek.




autor:
RNDr. Jiří Jakl
www stránky: http://ebotanika.net

datum vydání:
22. září 2019


 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.






Debata k článku Měnící se lesy a kůrovcové kalamity


Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.

© 2004 - 2020 PŘÍRODA.cz
ISSN 1801-2787

Magazín PŘÍRODA.cz je soukromý projekt, provozováný už od svého začátku v roce 2004 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.

 



Naše další projekty: