Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   —   Obchod.Bejvávalo.cz   —   originální samolepky na stěnu Pieris.cz   —   efektní sdílení PDF souborů DraGIF.cz

Nebezpečí kouření

autor: Alena Rulfová
Ve vcelku nedávné době se na Přírodě objevil článek o nebezpečí kouření. Na diskusním fóru se v krátkém čase rozpoutala debata mezi kuřáky a nekuřáky, kteří se vzájemně osočovali a uváděli pro ně opodstatněné důvody svých stanovisek.

Jsem nekuřák, nejen proto že cigaretový kouř mi působí jakožto astmatikovi potíže, ale cigarety mi navíc ani nechutnají. Na již zmíněném diskusním fóru se objevila reakce, že nejlepším filtrem škodlivin jsou naše plíce. Pojďme se tedy podívat, jak moc dobrým filtrem pro nikotin naše plíce skutečně jsou.

Mezi kouřením cigaret a rakovinou plic existuje prokazatelný vztah. Devět z desíti nemocných plicní rakovinou jsou dle vědeckých průzkumů kuřáci. Desátý nemocný je většinou kuřák pasivní. Samozřejmě je nutné při řešení otázky úmrtnosti kuřáků na rakovinu plic brát v potaz také dědičný genotyp každého z nás, který má na rakovinné onemocnění nemalý vliv - pravděpodobně jeden z hlavních vlivů, buďto pozitivní nebo negativní. Ovšem genotyp nevykazující náchylnost k rakovinnému onemocnění není rozhodně dokonalou ochranou proti němu. Náš genotyp se totiž vzhledem k vnějším okolnostem mění v tzv. fenotyp, který po čase již nemusí poskytovat proti dehtovému kouři z cigaret ochranu téměř žádnou, a navíc každý z nás má prý ve svém těle zárodky rakovinotvorných buněk. To znamená, že není vůbec jisté, že máme-li zcela zdravé předky, kteří nikdy rakovinou plic neonemocněli, že ani my rakovinu plic nedostaneme.

Mnozí kuřáci se dále brání slovy: "Kouření zlepšuje psychickou koncentraci, paměť, a taky jsem slyšel(a), že chrání před Parkinsonovou a Alzheimerovou chorobou." Nedovolují si však přiznat fakt, že psychickou koncentraci lze prokazatelně zlepšit například procházkami v přírodě, bylinkovým čajem, nebo vyhýbáním se co stresovým situacím. Na paměť pomůže mimo jiné hlavně opakování si získaných znalostí, procvičování mozkových buněk jednoduchými cvičeními nejlépe formou vědomostních her nebo názorných ukázek třeba ve "spolupráci" s dětmi. Před Alzheimerovou chorobou je možné chránit se chůzí po tmě v domácnosti, čímž si opět procvičujeme paměť. Je rovněž dobré měnit čas od času polohu nábytku, a chůzi ve tmě opakovat, abychom se museli neustále přizpůsobovat novým změnám a naučili se s nimi počítat. Vůbec celkové procvičování paměti nám velice pomáhá nejen v současnosti ale také do budoucna, kdy ve stáří náš mozek neprokazuje tak činnou aktivitu. Jistě znáte množství lidí, kteří si i v 70 - 80 letech pamatují neskutečně mnoho věcí. Jen se jich zeptejte, co v mládí všechno dělali, co byli nuceni si zapamatovat.

Paměť obecně souvisí především s našimi momentálními zájmy a s emocemi s nimi spjatými. Neustále se zabývá selekcí informací, které během života získáváme. Přitom se bere v úvahu také to, jaký vztah mají veškeré informace k naší osobnosti a k naší zkušenosti.

Možné následky kouření podrobněji

Cigaretový kouř obsahuje asi 3000 látek plynného skupenství, ale i jemný prach, a ohromné množství částic velkých zhruba jen jednu tisícinu milimetru. V kouři jsou látky vyvolávající tzv. radikálové poškození, jako je čpavek a dusičnany, látky dusící naše buňky, jako je oxid uhelnatý a kyanidy. Ve formě jemných částic vdechují aktivní i pasivní kuřáci nikotin, rakovinotvorné fenoly a dehty - karcinogeny.

Radikálové poškození a Parkinsonova nemoc
Kouření přispívá k intenzivnější tvorbě volných radikálů. Poškození organizmu volnými radikály vyvolává celkové oslabení imunitního systému. Častěji se proto vyskytují typická infekční, plísňová a parazitární onemocnění. Průběh těchto onemocnění je navíc komplikovanější, často chronického charakteru. Jsou zpracovány studie, které dokazují, že nedostatek antioxidantů urychluje např. vznik šedého zákalu, důvodná podezření se objevují i u některých neurologických chorob (Parkinsonova choroba).

Proto je pro lidské tělo důležité neustále doplňovat hladinu antioxidantů, které zachycením volných radikálů zbavují organizmus rizika vážného poškození. Antioxidanty chrání organizmus před volnými radikály, což jsou látky, které se v těle tvoří při látkové přeměně, při obraně před bakteriemi a expozici ultrafialovým nebo ionizačním zářením.

Mimo kouření přispívají dále k tvorbě volných radikálů také alkohol, drogy a nepříznivé životní prostředí. Tyto faktory přispívají k nemocnosti a stárnutí skrze proces, kdy kyslík reaguje s jistými sloučeninami a vytváří volné radikály kyslíku. To přispívá k ucpávání tepen, produkci rakovinových buněk (Volné kyslíkové radikály mohou zaútočit na DNA, základní genetický materiál buněk, a donutit ji k mutacím, což je první krok na cestě k rakovině.), ničení kloubů a způsobují špatnou funkci nervového systému. Obhajoba kuřáků, že nikotin podporuje psychickou koncentraci je tak značně nedostatečná při představě, jakou paseku dělají cigarety v nervové soustavě celkově.

Volné radikály mění stavbu vazivové tkáně, a způsobují propojení bílkovinných řetězců v síť. Tato změna se označuje jako příčné síťování a vede k poruše pružnosti vaziva a ke vzniku vrásek. Změny vznikají i ve šlachách, které tuhnou, ale i ve svalech a cévách. Poněvadž vazivo spojuje tkáně, dochází i ke změnám ve vnitřních orgánech. Volné radikály však mohou způsobit i poruchy v množení buněk. Vzhledem k tomu, že se denně obnoví kolem 20 miliard buněk a vše probíhá v neměřitelných rychlostech, mohou se tak objevit i chybné buňky. Ty zcela odstraní jen dobře fungující imunitní systém.

Je prokázáno, že nikotin ničí ochrannou vrstvu buněk v cévách (intimu) a spolu s oxidačním stresem a vyšším krevním cholesterolem urychluje rozvoj kornatění cév - arterosklerózy. Nikotin zvyšuje také sklon krevních trombocytů ke shlukování se a tím podporuje vznik trombů - sraženin, vedoucích k embolii a následné smrti jedince.

V souvislosti s kouřením je známá také vleklá plicní obstrukce. Jedná se o omezení výměny vdechovaného a vydechovaného vzduchu, zúžení průsvitu trachejí, dušnost a plicní rozedmu. Osobně jsem poznala jednoho kuřáka, který rozedmou plic trpěl. Jednalo se o ženu ve věku asi 40 let, poněkud silnější, která podstoupila již několikátou operací za účelem nikoliv vyléčení, ale možnosti alespoň na pár (párem myslím opravdu dva, při troše štěstí tři) měsíců žít jakžtakž normálně. Tato žena musela být několik hodin denně i doma napojena na kyslíkový přístroj, aby vůbec mohla dýchat. Vlastnila tento přístroj osobně, a každý den trávila, a pravděpodobně ještě tráví v jeho přítomnosti. Vařila s ním, žehlila, uklízela - neustále napojena na životadárnou hadičku s dodávkou kyslíku. Strávila jsem s ní necelé dva týdny na nemocničním pokoji. Každý den si tato nemocná žena zpestřila několika cigaretami. Ač jsme ležely na plicním oddělení, vždy odpoledne se před budovou plicního oddělení scházel hlouček pacientů s krabičkou cigaret a zapalovačem v ruce. V případě, že jsem si chtěla posedět chvilku venku na lavičce na sluníčku, musela jsem zadržovat dech, a většinou jsem po pár minutách marný boj s pasivním kouřením vzdala, a odešla zpět na pokoj. Dokonce jsem viděla i několik kuřáků s cigaretou v ústech jen málo hodin před operací. Ano, cigarety jsou návyková droga. Domnívám se však, že vše je otázkou psychiky, a pokud má člověk silnou vůli, může přestat kouřit kdykoliv. Toto své tvrzení ovšem nemám téměř ničím podloženo. Kouření se také spolupodílí na rakovině žaludku.

Úmrtnost kuřáků stoupá s denním počtem vykouřených cigaret, počtem odkouřených let, s časným započetím tohoto zlozvyku v dětství a s množstvím nikotinu a dehtu v cigaretách.

Obrana proti negativnímu působení nikotinového kouře - zdroje antioxidantů

Samozřejmě je možné částečně se proti vzniku oxidantů v důsledku vdechování kouře cigaret a spolupůsobení jiných negativních vlivů chránit pomocí již výše zmíněných antioxidantů. Rozhodně však nezaručují 100% ochranu, zvláště pak ne aktivním kuřákům. Avšak ochrana proti negativům rozhodně není zbytečná pro nikoho.

Mezi antioxidanty řadíme: vitamín A, beta karoten, vitamíny E, C, B2, B 15, selen, germánium, měď a zinek. Mezi antioxidanty patří také některé bioflavonoidy, které chrání před oxidací nejen organizmus, ale i další antioxidanty jako vitamín C, beta-karoten aj. Vznik a škodlivé působení volných radikálů mohou omezit také některé enzymy a koenzymy - např. důležitý koenzym Q10 , proto i ten řadíme mezi antioxidanty.

Dalšími důležitými antioxidanty jsou glutathion, lutein, z bioflavonoidů to jsou např. kvercetin a lykopen. Některé bioflavonoidy působí synergicky s vitamínem C, chrání jej a prodlužují jeho účinek - i tím přispívají k antioxidačnímu efektu. Dobrým zdrojem bioflavonoidů jsou např. plody černého bezu - Sambucus nigra (nutno kombinovat s vitamínem C, kterého je v nich málo a jehož účinnost se tak zvýší) nebo bílá vrstva kůry citrusových plodů. Esenciální živina taurin obsažená v lidském mléku a v mléku jiných savců (v kravském však v malém množství s výjimkou období po narození telete) chrání membrány (a organely) před různými toxickými sloučeninami, m.j. i oxidanty. Squalin se někdy označuje jako mozkový nutrient a má významný antioxidační vliv. Získává se ze žraločích jater a je přítomný v oleji ze žraločích jater. Má ochranný vliv na ledviny a játra.

Mangan sice není řazen mezi antioxidanty, ale při jeho deficitu se zvyšuje množství superoxidových radikálů, působících poruchy membrán a tím strukturní abnormality buněčných organel. Dobrým zdrojem manganu je ananas.

Některé antioxidanty chrání oči před škodlivým vlivem ultrafialových paprsků - např. zmíněný lutein (kupř. přípravek Luthein firmy CF) a před vznikem šedého zákalu. Jako antioxidanty působí také některé adaptogeny, např. ze skupiny lignanů a adaptogenní rostliny, které je obsahují - např. klanopraška a guarana. Také aminokyselina L-cystein se doporučuje jako důležitý antioxidační prostředek a je složkou některých léčebných preparátů s tímto účinkem.

Nejlepší ochranu proti negativním vlivům včetně kouření nalezneme v přírodě. Mnoho se jich nachází v rostlinách, a v živočišných výrobcích.

Rostlinné a živočišné antioxidanty


Rostliny

Některé rostliny, resp. jejich části obsahují takové množství antioxidantů (co do množství a procent hmotnosti), že je můžeme považovat za rostlinné antioxidanty. Jsou to zejména sušené meruňky, zelený čaj, barevná cibule, dýně, cukrové i vodní melouny a mrkev.

Šampiónem mezi antioxidanty je česnek, ve kterém je přítomno nejméně patnáct různých antioxidantů. Česnek obsahuje také selen a germánium, stopové prvky s antioxidačním účinkem. Selen obsahují například také paraořechy.

Za rostlinný antioxidant se považuje i čínský čaj (pod jakýmkoliv názvem). Nejlepší účinky má prý v nefermentované podobě (zelený čaj). Firma California Fitness jej dokonce dodává práškovaný v tobolkách jako lék. Pozor je však třeba si dát na kofein obsažený v čaji, který působí relativně více toxicky než kofein obsažený v kávě a v určité míře škodí nejen lidem, kteří trpí nesnášenlivostí na kofein, ale i všem ostatním.

Za jediný bezpečný způsob přípravy čaje je možné považovat ten, při němž je kofein odstraněn. Nejjednodušší je metoda dvojího záparu: Čaj se spaří vodou s teplotou mezi 90 až 100 st. C, promíchá se a ihned scedí. První zápar se vylije a lístky se zalijí vroucí vodou, nádoba se zakryje, a po třech až pěti minutách se opět čaj scedí a nechá se zakrytý vychladnout na konzumní teplotu, nebo se přelije do dalších misek či šálků, ve kterých vychladne dříve než dojde k úniku aromatických látek.Většina cenných látek v čaji se uvolňuje pomaleji než kofein a přechází až do druhého záparu. Metoda druhého záparu je v některých oblastech Číny tradiční.

Součástí antioxidačních preparátů bývá také červený šípek, acerola, bobule hlohu, listy stromu Gingo biloba - jinan dvoulaločný, brokolice a přírodní pomerančový olej (s obsahem d-limonenu, který spíše povzbuzuje vlastní tělesný metabolizmus, než že by působil jako antioxidant.)

Pepř, který dodává správný říz naší stravě, se odedávna používá v lidovém léčitelství zejména v Indii jako účinný lék proti jaterním chorobám. Obsahuje na dusík bohatý piperin, jenž je považován za aktivní látku. Játra, která zpracovávají a odbourávají všechny škodliviny, jež se dostávají do našeho těla často ve velkém množství, jsou rovněž vystavena jejich škodlivému účinku. V nemocných játrech se pak snižují vlastní zásoby glutathionu, jedné z nejdůležitějších látek našeho těla, chránící buňky před poškozením. Sníží-li se množství glutathionu, klesne i schopnost jater zneškodňovat produkty vznikající při odbourávání škodlivin.

Poškozením jater se uvolňuje velké množství volných radikálů z buněčných membrán a tyto agresivní kyslíkové sloučeniny dále zhoršují špatný stav jater. Současně vzrůstá v krvi obsah různých nežádoucích enzymů. Pokusy dokázaly, že piperin snižuje ztráty glutathionu, působí proti uvolňování volných radikálů a snižuje obsah enzymů v krvi

Částečky pepře uvízlé ve střevě mohou provokovat vznik nádorů. Proto je třeba používat pepř celý uzavřený třeba v plastovém sítku na čaj, nebo kořenit pepřovou tinkturou. V orientu se koření přesívá přes tkaninu, takže jsou jeho částečky velmi jemné a zřejmě se vstřebají (rozloží) rychleji, než mohou vyvolat vážnější podráždění nebo zánět. V čerstvém a zmrazeném ovoci a zelenině je více antioxidantů než v plodech konzervovaných a tepelně či jinak zpracovaných.

Při krátkém povaření se antioxidantů zachová více než při vaření dlouhodobém. Při přípravě v mikrovlnné troubě se jich zachová více, než při vaření ve vodě nebo páře. V celých plodech je jich více než ve šťávách. Ve výrobcích klesá jejich obsah zejména působením vzdušného kyslíku, slunečního světla, kovu (zejména rezavějícího železa). Obsah antioxidantů také závisí na stáří výrobku.

Živočichové
Také některé živočišné výrobky obsahují potřebné antioxidanty, ovšem jejich působení je poněkud složitější než u rostlin. Vyjmenujme si ale i přesto některé z nich. Maso a vnitřnosti (zejména srdce) a vaječný žloutek obsahují koenzym Q-10. Oleje a tuky s obsahem polynenasycených mastných kyselin sice chrání naši oběhovou soustavu a obsahují důležité antioxidanty (např. vitamín E), sami jsou však svými nenasycenými vazbami zdrojem volných radikálů a je třeba i s nimi šetřit a konzumovat je v malém množství. Zejména bychom na nich neměli smažit a konzumovat je přepálené a oxidované.

Pozor na chemizaci plodin
Důležité bioflavonoidy s antioxidačním účinkem obsahují citrusové plody (citrony a pomeranče), a to zejména ve slupce a dužině zbylé po vymačkání. U chemicky ošetřených plodů se však doporučuje svrchní (barevnou) vrstvu slupky odstranit.

Plody můžeme také detoxikovat, není však zaručeno, jaké množství rezidií (zbytků) toxických prvků zůstane v plodech obsaženo: Citrusové plody namočíme na půl hodiny do vody s přídavkem 10% kuchyňského octa (cca 8%-ní). Pak je umyjeme mýdlem pomocí kartáčku nebo houbičkou a opláchneme teplou vodou. Nápoje připravené z celých domácích (ekologicky vypěstovaných) plodů mají nesrovnatelně větší efekt pro zdraví, než nápoje ze syntetických složek, které mohou škodit nebo způsobit nedostatek některých živin.

Důležité bioflavonoidy a další látky obsahuje prášek ze sušených jadérek grapefruitu, který se však zatím používá spíše jako antiseptická, antimikrobiální látka. Dužina nebo šťáva červeného grapefruitu má silnější antioxidační účinek než u plodů žluté barvy.

Zdroje:
www.darius.cz





autor:
Alena Rulfová
email: alena_rulfova@post.cz

datum vydání:
3. května 2005


 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.





Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.

© 2004 - 2021 PŘÍRODA.cz
ISSN 1801-2787

Magazín PŘÍRODA.cz je soukromý projekt, provozováný už od svého začátku v roce 2004 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.