Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   —   originální samolepky na stěnu Pieris.cz   —   efektní sdílení PDF souborů DraGIF.cz

Bobr evropský - Castor fiber

autor: Lenka Kadlíková
Po americké kapybaře je bobr druhý největší známý hlodavec světa.

třídasavci - Mammalia
řádhlodavci - Rodentia
čeleďbobrovití - Castoridae
rodbobr - Castor
druhBobr evropský - Castor fiber (Linnaeus, 1758)

Vzhled

Tento až 30kg vážící hlodavec je znám svým zavalitým tělem a plochým ocasem. Tělo má pokryté velmi hustou černohnědou srstí. Již méně známá je jeho schopnost uchopovat předměty. Má totiž, podobně jako lidoopi a někteří další hlodavci (křeček, sysel...), pátý částečně protistojný prst na předních končetinách. Náležitě toho využívá při stavbě svého obydlí. Díky plovacím blánám mezi prsty (především zadních) nohou a uzavíratelným nozdrám a uším je velmi dobře přizpůsoben životu ve vodě. Mimo to má i žlázu, jejíž výměšek slouží k impregnaci srsti.

Rozšíření

Po letech, kdy byl bobr na našem území takřka vyloven, se k nám v několika posledních letech začíná v hojnější míře vracet hned z několika směrů: od severu z Polska, od jihu z Rakouska, od západu z Bavorska a podél Labe. Potomky původních jedinců lze nalézt pouze na Labi. V ostatních případech se jedná o reintrodukci provedenou našimi ochránci přírody a ochránci přírody z okolních států, odkud se k nám bobr opět šíří.

První stopy navrátivšího se bobra byly u nás spatřeny v roce 1986 na řece Jihlavě, o dva roky později pak na Dyji. Od té doby se rozšířil především po řece Moravě. Tyto kolonie pocházejí z Dunaje. Z Německa se pak k nám dostala významná populace žijící na Labi. Dva páry byly také vysazeny na Odře.

Bobra lze vidět na říčních a lužních nivách po celé severní polokouli.

Způsob života a potrava

Mezi oblíbenou potravu bobra evropského patří mimo byliny především lýko a větvičky topolu a vrby. Nepohrdne však ani jinými dřevinami. Pokud se v blízkosti nachází kukuřičné či řepové pole, je dost dobře možné, že tam bobra najdeme, jak si pochutnává na úrodě těchto polí. V létě dává přednost bylinnému patru. Toto období také využívají pro nahromadění potravy na zimu.

Stromy mu však neslouží pouze k obživě. Pokud se bobr nachází na místě, kde si nemůže udělat útulný byteček v podzemí, dokáže strom pokácet a použít ho jako základ svého obydlí, které tvoří hráz na potoce či řece, kde se bobr rozhodl usídlit. Lze tedy říci, že ne vždy bobr staví hráz nebo hrad. To platí především o bobrech žijících na tocích s vysokými jílovitými břehy a hlubokou vodou. Ze svého obydlí vyrážejí hned po setmění a vracejí se až pozdě k ránu. Přes den odpočívají. Jejich "záškodnická" práce má však i kladný vliv na místní druhovou rozmanitost. V důsledku pokácení některých stromů dojde k prosvětlení území, které se pak stává vhodnějším pro mnohé druhy, zejména ptáků. Obecně jim vyhovují lokality s mírně tekoucí vodu a břehy porostlé měkkými dřevinami jako je vrba, olše, osika, bříza či topol.

Rozmnožování

U nás má bobr dobré podmínky pro rozmnožování. Je to dáno především tím, že kromě člověka zde nemá v podstatě žádného nepřítele. Po 107-mi denní březosti se samici rodí v květnu nebo v červnu 2-5 mláďat, která pak dva roky zůstávají v mateřské kolonii, která je tvořena rodiči a jejich různě starými mláďaty. Po té zakládají novou kolonii.

Ochrana

V minulosti (19. stol.) byl bobr loven a chován pro jeho vysoce kvalitní kožešinu a vysoce aromatické výměšky žlázy, které se uplatňovali v lékařství a kosmetice. To jsou hlavní příčiny snížení jeho stavu až na naprosté minimum, které žilo již jen v chovných kožešinových stanicích. V dnešní době existuje několik způsobů, jak eliminovat škody na dřevinách, které nejsou díky malému počtu jedinců nijak velké. I když je jeho stavy v posledních letech zvýšily, stále se jedná o kriticky ohrožený druh. Podle zákona tedy nelze s tímto druhem bez povolení nakládat - to platí i pro likvidaci jejich hrází a hradů. Na tento druh se však vztahuje možnost požádat stát o náhradu škody jím způsobené.

Jestliže jste ve vašem okolí spatřili bobry samotné, nebo stopy ukazující na jejich pobyt (okusy, hráze) a chcete pomoci odborníkům v pátrání po těchto krásných zvířatech, dejte o vašem nálezu vědět panu Šafaříkovi z Agentury ochrany přírody a krajiny.

český název bobr evropský
latinský název Castor fiber
hlavní znaky velký hlodavec s hnědočernou velmi hustou srstí a dlouhým plochým ocasem.
způsob života v rodinné kolonii
rozšíření ČR povodí Labe, Moravy, Odry a Dyje
rozšíření svět severní polokoule
potrava měkké dřeviny a byliny
doba březosti 107 dní
počet mláďat 2 - 5
ochrana kriticky ohrožený druh
zdroje:
www.severskelisty.cz
www.vesmir.cz
ekologie.euweb.cz
www.severskelisty.cz
www.iabc.cz

fotografie:
Rostislav Stach
Lubomír Kubica





autor:
Lenka Kadlíková
email: lenka@priroda.cz
www stránky: http://www.priroda.cz

datum vydání:
8. června 2005


 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.






Debata k článku Bobr evropský - Castor fiber


Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.

© 2004 - 2020 PŘÍRODA.cz
ISSN 1801-2787

Magazín PŘÍRODA.cz je soukromý projekt, provozováný už od svého začátku v roce 2004 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.

 



Naše další projekty: