Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   —   originální samolepky na stěnu Pieris.cz   —   efektní sdílení PDF souborů DraGIF.cz

Určování a uchovávání rostlin

autor: RNDr. Jiří Jakl
Obvykle nás zajímá název rostlin nějak zajímavých a výjimečných nebo rostlin obtěžujících. Jedině se správným názvem lze dohledat potřebné informace v literatuře nebo získat informace od odborníků.


Určování rostlin - kde sehnat informace

Žijeme v době již dobře fungujících informačních servisů, internetu a máme k dispozici i pro neodborníky dobře stravitelné knižní publikace. Zdá se tedy, že materiálů jak zjistit co jsme to vlastně našli za kytku či strom nebo keř je spousta (a s názvem rostliny je to už pak jednoduché). Pokud se Vám však nepodaří v literatuře ani na internetu najít dostatek informací k určení vaší rostliny, máte možnost napsat do některé z internetových poraden. Jejich seznam můžete nalézt na botanika nikde Jistě Vám také poradí odborníci zainteresovaní do projektů nejrůznějších botanických internetových stránek (Rostliny nikde, Fotoherbář, Botanický herbář...), vaše dotazy mohou směřovat i na naše instituce (botanické ústavy a zahrady, muzea, vysoké školy) - vše nejdete odkazováno na rozcestníku Botanika nikde. V takových případech je nejlépe vyfotit detaily květů, plodů, listů, habitus rostliny a poznamenat v jakém prostředí (okraj lesa, louka) a kde rostlina geograficky roste. Přijít přímo s rostlinou na odborné pracoviště mimo hodiny pro veřejnost není ideální - nikdo nemusí mít čas, i když určení by nemělo zabrat víc než několik minut. Vstřícný postoj zajisté najdete také u členů nevládních organizací, zejména Českého svazu ochránců přírody.

Důvodem, proč chcete onu najitou rostlinu určit nemusí být výše zmíněná výjimečnost, či škodlivost, ale váš čistý zájem o botaniku. Botanici mají neustálou potřebu rostliny určovat a pojmenovávat. Dobrý botanik se dříve poznal podle toho, kolik rostlin byl schopen určit a popsat, kde která kytka roste a jak vlastně vypadá. Kvalita moderního botanika je dnes posuzována spíše podle jeho publikací v odborných časopisech a účasti na řešení nejrůznějších grantů (metodicky náročných projektů). Botanici, kteří ty 'kytky umí', jsou mezi námi naštěstí stále. Poznáte je podle toho, že jim dělá problémy určit druhy běžných rodů jako je pampeliška, ostružiník či kontryhel (třeba ostružiníků je u nás více než 100 a pampelišek dokonce přes 200 'malých' druhů, které běžný botanik neřeší). Setkat se s těmito botaniky můžete na různých exkurzích, rádi Vám řeknou 'pohádky' i o běžných rostlinách (a nepochybně také poznáte, co znamená 'botanické tempo').

Určovat rostliny se ale můžete naučit i sami pomocí dostupných klíčů. Pro začátek příliš nedoporučuji vyčerpávající vědecké publikace, ale běžné obrázkové publikace (třeba tyto). Získáte tak nejprve přehled o běžných druzích, pak je možno se pustit do 'špeků' a zapeklitostí. Prověřit své skutečné znalosti je možno na botanických exkurzích, poznávacích soutěžích (školní soutěže, akce ČSOP apod.), nebo v botanických zahradách, kde jsou rostliny opatřeny cedulkami.

Uchovávání rostlin

Herbář

Určenou rostlinu je vhodné si nějak uchovat pro možnost pozdějšího připomenutí, nebo pro přeurčení odborníky. Nejjednodušším způsobem uchování bylo vždy herbářování. Je to pro živé rostliny destrukční metoda, jejíž aplikaci vůbec nelze doporučit na rostliny chráněné zákonem (výjimkou je jedině případ vědeckého studia v zájmu ochrany vlastních druhů /taxonů/). Celou rostlinu přeneste domů v igelitovém pytlíku. Samozřejmě mám na mysli byliny. Strom nebo keř byste asi těžko nosili domů :-). Důležité je zachování květů, plodů, listů či kořenů. Vhodné jsou záznamy, kde jste rostlinu našli (louka tam a tam), jakou měla barvu květů či zda tvořila výběžky či trsy. Tyto informace jinak než ve formě poznámek zachovat v případě klasického herbářování nelze. Rostlinu rozprostřete do novin a poté lisujte v tvrdých deskách zatěžkanými třeba knihami. Pozor na plesnivění - noviny a rostliny je nutno překládat. Rostlina je suchá, pokud při kontaktu s vaším nehtem mírně zapraská. Herbářová kytka ('seno') je plochá a vybledlá či zčernalá, ale tvar listů, chlupatost, znaky na květech apod. jsou u ní zachovány. Pakliže vaše herbářové položky nemají dokumentační charakter (doklad růstu nějakého taxonu na nějaké lokalitě apod.), největším přínosem pro Vás bude, že díky opakovanému kontaktu s herbářovanou rostlinou se tuto rostlinu 'naučíte' a daný druh později bezpečně poznáte.

Podrobnější informace o určování a herbářování rostlin můžete najít v následující litaratuře:
- Peciar V. (2004); Jak si uděláme herbář In. Velká kniha rostlin, hornin, minerálů a zkamenělin: 274-286
- Hoffmannová E. (1984); Jak založit herbář; Mladá fronta
- Křísa B., Prášil K. (1994); Sběr, preparace a konzervace rostlinného materiálu; PřF UK v Praze

Fotografování
Mnohem atraktivnější metodou je dnes focení rostlin. O výhodách klasické a digitální fotografie již snad není třeba se rozepisovat. Výhodou vlastní fotografie proti herbáři je její skladnost a možnost např. záznamu barev (samozřejmě velmi záleží na použité fototechnice a jejím nastavení), nevýhodou cena a fakt, že nemusíme vždy zachytit všechny důležité detaily rostlin (můžete ale také vyfotit konkrétní lokalitu).

Jinak je samozřejmě možno si rostliny kreslit nebo scanovat (scanovat se dají třeba i šišky), kopírování na černobílé kopírce je k ničemu.

Mějte na paměti, že chráněné rostliny nelze trhat, vydávejte se je poznávat beze zbraně - s fotoaparátem. O šířících se invazních rostlinách by se ochránci přírody od Vás měli dozvědět co nejdříve, aby se s těmito rostlinami mohlo něco dělat. Lze se rovněž obrátit na referáty a odbory životního prostředí krajských či obecních úřadů, správ národních parků a chráněných krajinných oblastí, ministerstvo životního prostředí apod.





autor:
RNDr. Jiří Jakl
www stránky: http://ebotanika.net

datum vydání:
9. června 2005


 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.






Debata k článku Určování a uchovávání rostlin


Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.

© 2004 - 2020 PŘÍRODA.cz
ISSN 1801-2787

Magazín PŘÍRODA.cz je soukromý projekt, provozováný už od svého začátku v roce 2004 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.

 



Naše další projekty: