Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   —   Obchod.Bejvávalo.cz   —   originální samolepky na stěnu Pieris.cz   —   efektní sdílení PDF souborů DraGIF.cz

Moskytovna

autor: Petra Nachtmanová
Usměvný příběh o tom, jak Majkovi a jeho přítelkyni došel repelent.

Rozproudil mi krev.
A sál mi klidnou duši.
Zabij ho, Majku!

Zajeli jsme do Široko daleko. Široko daleko byla vesnice, kde se od začátku vsi na konec táhlo nespočet rybníků různých rozměrů. Kolem rybníků sedělo nespočetně rybářů a kolem rybářů obletovalo tisíce ba i milióny komárů a jiných štípačů a krvesavců. Kolem rybářů a komárů jsem poletovala já. V jedné ruce repelent "Rychle" a ve druhé "Zabij nepřátele". "Promiňte, to by jinak nešlo. Musím proti havěti setrvačně bojovat, jinak se přemnoží," povídala jsem každému milovníkovi čekání na rybu a rozprašovala jim jedy kolem zasněných hlav.

Rybáři mě chtěli použít jako návnadu, ale já jim říkala, že už to Majk udělal dvakrát a nic se nechytlo. Jen jsem při první návnadě zamáčkla rybu mými sedmdesátidvěma kily. Ryba se o mě třela a já se chvěla. Cvakaly mi zuby a Majk se mnou musel na pohotovost, aby mě odstranili tetování z rybích šupin ve tvaru otevřené pusy bez zubů. Podruhé, když mě hodil jako návnadu jsem mu zlomila prut (s doživotní zárukou), protože mě špatně odhodil a já se opravdu chytla na háček.

Rybáři se rozčilovali jen do doby, než jsem spotřebovala naše zásoby - dva sprejové zabíječe. Pak se mi smáli a říkali "A máš to!". Já se také smála. Neuváženě. Majk se mnou musel jít na procházku do nedaleké Moskytovny, kde jistě budou mít něco proti komárům.

Krámek vypadal jako z jiné doby. Malý dřevěný s jednou malou výkladní skříní, kde byly vystavené všechny druhy jedů a sprejů proti hmyzu. Otevřeli jsme dveře a šli dovnitř. Zacinkal zvoneček nad námi. Kolem nás to divně bzučelo - komáři se tu rojili. Chtěla jsem jít pryč, ale přibližoval se k nám majitel pan Moskyt, a křičel na nás již z dáli. "Dobrý den vážení, co si přejete?" zeptal se uctivě. "Něco proti štípačům komářím a rychle prosím. Pět kusů," vyhrkla jsem na něho.

Pan Moskyt se mi ani trochu nelíbil. Měl plešku, byl obtloustlý a celý červený (kromě bílého trika a hnědých kraťas) Na hlavě mu seděli komáři, na rukou a na nohách taky. Červeň byla od štípanců. "Proč si to tu nenastříkáte? A necháte se štípat do krve?" ptala jsem se ho a mávala kolem sebe rukama, abych nějakého zabila vlastní silou. Byly tady přemnožení a dovolovali si víc než kdy jindy. Majk stál nad skleněným akváriem a bedlivě pozoroval, co bylo uvnitř. Miska s krví a kolem tisíce komárů. Někteří mrtví, větší část živých. Ten chlap snad choval komáry! Zauvažovala jsem a měla pravdu.

"Kdo by ubližoval zvířátkům paní? Kdo? Repelenty nevedu, mám je vystavené jako odstrašovací případy, jak jsou lidé bezohlední a zabíjejí život nevinných."

Nevinných? Ten chlap byl asi blázen. Začal nám vypravovat, jak komárům připravuje výhodné podmínky ke množení a žití. "Bohužel i tak jich hodně umírá přirozenou cestou. Mají krátký život. Kratší než člověčí," povzdychl si a povídal jednomu komárovi sedícímu na jeho bambulovitém nose "Viď drobečku?"

"Kratší jo, ale jsou v převaze," bránila jsem se a tahala Majka ven, protože už mě nebavilo poslouchat, jak pan Moskyt dokola opakuje, že jsou komáři nejspravedlivějšími tvory světa, protože si nevybírají a sajou krev všem. A že já je nemám zabíjet, protože můj další život může být v podobě komára a co bych dělala, kdyby mě hned po narození zabili?

Chtěla jsem se s ním dohadovat o tom, že nejsou spravedliví, protože Majka sajou míň než mě a sousedku vůbec (protože má tajné ochranné prostředky proti komárům a nechce mi je prozradit). Nakonec jsem jen řekla mé přesvědčení o tom, kým nebudu v mém příštím životě. "Já komár nebudu, protože já saju krev už teď!" Křikla jsem rozhodně a vytáhla Majka od akvária, kde neplavaly rybičky, ale plácali se komáři v krvi. A byla to pravda, jelikož saju již nyní krev, nemůžu se stát krvesavou hned v dalším životě, protože se sice opakuje historie v určitých intervalech, ale né abych sála dvakrát za sebou.

Ze Široko daleko jsme odjížděli za bouřlivého smíchu a provolávání rybářů "I komáři chtějí žít, paní...!" Já si v autě na uklidněnou předříkávala "I blázni chtějí žít" a vyškrtla jsem Široko daleko z turistické mapy.





autor:
Petra Nachtmanová
www stránky: http://www.petranachtmanova.cz

datum vydání:
12. srpna 2005


 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.





Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.

© 2004 - 2021 PŘÍRODA.cz
ISSN 1801-2787

Magazín PŘÍRODA.cz je soukromý projekt, provozováný už od svého začátku v roce 2004 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.