Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   —   originální samolepky na stěnu Pieris.cz   —   efektní sdílení PDF souborů DraGIF.cz

Mandloňovité - peckovité růžovité

autor: RNDr. Jiří Jakl
Mandloňovité jsou zvláštní čeledí (Amygdalaceae = Drupaceae) nebo podčeledí (Rosaceae subfam. Prunoideae) spadající pod růžovité.

Naše madloňovité nejsou až tak komplikovanou skupinou dřevin. Problém je snad především s vědeckým pojetím rodu slivoň (Prunus), do kterého jsou opět zařazovány i další rody. Nebudete mi snad nikdo zazlívat, že se budu držet užšího pojetí rodu Prunus (podle Květeny ČR).

Obecná charakteristika Opadavé nebo vzácně vždyzelené keře nebo stromy. Listy střídavé, řapíkaté, jednoduché, celistvé, s palisty nejčastěji opadavými. Květy pravidelné, kališních a korunních lístků zpravidla 5, tyčinek obvykle 10-20. Plod dužnatá nebo zasychavá peckovice s tvrdým, dřevnatým endokarpem. Asi 12 rodů se 450 druhy rozšířenými po celém světě, především však na severní polokouli.

Prunus (slivoň)
Slivoň trnitá neboli trnka (P. spinosa)
nízké, zpravidla hustě trnité keře, plody kulovité, modro(černo)fialové

Slivoň třešňová neboli myrobalán (P. cerasifera)
+ pův. ve střední Asii až na Balkánském poloostrově, pěstována jako podnož, letorosty a listy lysé

Slivoň obecná neboli 'špendlíky', 'mirabelky' (P. insititia)
+ pův. JZ Asie, žlutoplodé, letorosty a listy chlupaté

Slivoň domácí neboli švestka (P. domestica)
+ pův. na Kavkaze, letorosty lysé, listy jen naspodu chlupaté, pecky drsné

Cerasus (třešeň)
Třešeň ptačí (C. Avium)
květenství na bázi bez listenů, na řapíku při bázi čepele pár červených žláznatých bradavek, šupiny pupenů za květu nazpět ohnuté, češule v ústí zúžená

Třešeň višeň neboli višeň (C. vulgaris = Prunus cerasus)
+ pův. snad v JV Evropě, Malé Asii, Kavkaze, severním Íránu a Indii, čepel listů 5-12 cm dlouhá, keře nebo stromy vyšší než 1,5 m

Třešeň křovitá (C. fruticosa)
C2, čepele listů různě velké, na brachyblastech 2-3,5 cm dlouhé, na dlouhých větvích 3,5-5 cm dlouhé, keře do 1,5 m výšky

Třešeň japonská (C. Japonica)
+ pův. v Číně a Koreji, čepel listů na vrcholu dlouze zašpičatělá, na bázi slabě srdčitá, pecka na obou stranách špičatá

Padus (střemcha)
Střemcha obecná (P. avium = P. Racemosa)
zralé plody černé, češule uvnitř chlupatá, pecky na povrchu drsné Střemcha pozdní (P. serotina)
+ pův. v Severní Americe, listy naspodu chlupaté, kalich za plodu vytrvalý, kůra příjemně vonná

Střemcha viržinská (P. virginiana)
+ pův. Severní Amerika, listy naspodu lysé, kalich za plodu vytrvalý, kůra nepříjemně vonná

Střemcha ozdobná neboli sakura (P. serrulata)
+ pův. ve východní Asii, stopky květů 2-4 cm dlouhé, listeny ca 1 cm dlouhé, dlouze bíle chlupaté

Padellus (mahalebka)
Mahalebka obecná (P. mahaleb = Cerasus mahaleb)
přímá plodenství, květy v chocholičnatých hroznech, roste v teplejších územích

Laurocerasus (bobkovišeň)
Bobkovišeň lékařská (L. officinalis)
+ Často pěstovaná parková a zahradní dřevina s vždyzelenými listy.

Amygdalus (mandloň)
Mandloň obecná (A. communis = Prunus dulcis)
+ pův. od Malé Asie po Irán a Afganistán, listy žláznatě pilovité, řapík stejně dlouhý nebo delší než šířka čepele, pecka hladká až mělce rozbrázděná

Mandloň nízká (A. nana = Prunus tenella)
C1, čepel listů obvykle 2-6 x 0,5-2 cm, plod 1,5-2,2 cm dlouhý, pecka nepravidelně rýhovaná

Mandloň trojlaločná (A. triloba)
+ pěstována jako okrasný strom, má 3laločnaté, hrubě pilovité listy, je obvykle plnokvětá"

Armeniaca (meruňka)
Meruňka obecná (A. Vulgaris)
+ pův. ve střední Asii, čepel listů široce vejčitá až srdčitě vejčitá, ca 2x delší než řapík

Persica (broskvoň)
Broskvoň obecná (P. vulgaris)
+ pův. v Číně, čepel listů obvykle 7-15 x 2-4 cm, plod 4-8 cm v průměru, pecka hluboce rozbrázděná

+... v ČR nepůvodní taxon C1... kriticky ohrožené taxony C2... silně ohrožené taxony





autor:
RNDr. Jiří Jakl
www stránky: http://ebotanika.net

datum vydání:
30. ledna 2006


 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.






Debata k článku Mandloňovité - peckovité růžovité


Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.

© 2004 - 2020 PŘÍRODA.cz
ISSN 1801-2787

Magazín PŘÍRODA.cz je soukromý projekt, provozováný už od svého začátku v roce 2004 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.

 



Naše další projekty: