Mapování savců žijících v české republice

Národní muzeum ve spolupráci s taxonomickým serverem www.biolib.cz rozjelo internetový projekt zaměřený na mapování zvířat žijících v české přírodě. Pro začátek se jedná o savce. Zapojit do mapování se můžete i vy.

n>Jelen sika
autor: Rostislav Stach, http://www.fotolovy.cz Jednou z možností, jak získat více tolik potřebných údajů se zapojení širší veřejnosti do mapování, k čemuž je webová síť ideálním prostředkem. V první etapě se zajímáme především o sledování výskytu našich savců. Z 87-88 našich druhů sice připadají téměř dvě třetiny na tzv. drobné savce - hraboše, myšice, myši, rejsky a netopýry (u nás jich bylo dosud zastiženo 24 druhů), kterým se většina lidí spíše asi vyhne, nicméně moderní technika přichází na pomoc i v tomto směru a zejména s pomocí detailních digitálních fotografií lze tyto živočichy často určit i na "dálku".

Síťové mapování našich savců probíhá intenzivněji zhruba od počátku 90. let 20. století a dostupné údaje - nejrůznější hlášení od pozorovatelů, náhodné nálezy, literární údaje i výsledky výzkumných projektů - se soustřeďují do faunistické databáze, kterou spravuje RNDr. Miloš Anděra, CSc. ze zoologického oddělení PM Národního muzea v Praze. Ke konci roku 2005 zahrnovala databáze přes 85 000 položek a na jejím základě jsou postupně připravovány jednotlivé díly Atlasu rozšíření savců v České republice, které s určitými časovými odstupy shrnují dosavadní výsledky mapování savců u nás. Z nich mimo jiné vyplývá, že v pokrytí našeho území údaji o výskytu savců ještě zůstávají jisté mezery a proto uvítáme, když se do mapování zapojíte i Vy.

Srnec obecný - klikněte pro zobrazení detailuSrnec obecný
autor: Rostislav Stach, http://www.fotolovy.cz
Obecně lze říci, že význam mají údaje o pozorování kteréhokoliv druhu savce kdekoli na území České republiky. I když se třeba zdá, že zaznamenávání výskytu zajíce polního či srnce obecného je zbytečné, protože žijí (skoro) všude, přivítáme informace o všech savcích - pomáhá nám to udržovat mapy rozšíření v aktuálním stavu a navíc se vytváří cenná databanka jako zdroj informací pro budoucí generace. Jako příklad si vezměme králíka divokého - zatímco před 40-50 let se skutečně vyskytoval téměř všude, dnes abychom ho skoro hledali lupou.

Bobr evropský - klikněte pro zobrazení detailuBobr evropský
autor: Rostislav Stach, http://www.fotolovy.cz
Na druhé straně jsou druhy, či skupiny druhů, o jejichž výskytu máme dosud velmi málo údajů, a proto jim přikládáme větší váhu. Jedná se zejména o znovu se objevujícího bobra evropského, naopak mizejícího sysla obecného, dále o křečka polního, myšku drobnou, všechny čtyři druhy našich plchů, myšici temnopásou a myšivku horskou (podobně zbarvení drobní hlodavci), dále se neztratí údaje o kterémkoli druhu šelmy, již zmíněném králíkovi divokém a z kopytníků nás zajímá zejména los a nepůvodní druhy jelenů (daněk, sika, jelenec běloocasý). Význam však např. má i zaznamenávání kadáverů ježků usmrcených na silnicích (např. fotografií), neboť u nás žijí dva druhy a jejich oblasti výskytu se částečně překrývají (podle fotografie bodlin lze oba druhy vcelku snadno rozlišit). Obdobně je tomu s veverkou obecnou, která se u nás vyskytuje v několika barevných varietách od černé a tmavě hnědé až po rezavou a jejich zastoupení rovněž vykazuje jisté geografické souvislosti.

Zvláštní pozornost si zaslouží netopýři. Díky osobitému způsobu života se střídáním období letní aktivity a zimního klidu patří jejich sledování (a současně také druhové určení) k nejobtížnějším aktivitám v rámci mapování. V jejich případě uvítáme zejména údaje o místech jejich trvalejšího výskytu (na půdách kostelů, škol apod., v chatách, za okenicemi či na jiných podobných místech) a pokud se tento výskyt nepodaří dostatečně zdokumentovat, předáme údaje k dalšímu sledování příslušným regionálním odborníkům.

Kromě konkrétních druhů je naše pozornost zaměřena i na určité regiony ČR, ze kterých v databázi nejsou téměř žádné údaje ani o těch nejběžnějších druzích. Jde zejména o nížinaté oblasti středních a východních Čech a střední i jižní Moravy ("nehostinné" prostředí zemědělsky obhospodařovaných nížin nepřitahuje dosud pozornost přírodovědců), názorně tuto situaci ukazují např. aktuální mapy výskytu rejska obecného či rejska malého na BioLibu; z těchto regionů uvítáme jakékoliv zprávy i o těch nejběžnějších druzích.

Vedle druhové a geografického hlediska se současně sledují i jiné okolnosti výskytu savců u nás, např. jak vysoko do hor jednotlivé druhy vystupují (proto mají svou cenu i záznamy o zdánlivě banálních pozorováních běžných druhů v horách) či na netypických stanovištích (zejména např. v městském prostředí).

Jak správně mapovat?

Vlk obecný - klikněte pro zobrazení detailuVlk obecný
autor: Rostislav Stach, http://www.fotolovy.cz
Pro účely mapování je samozřejmě nejdůležitější mít jistotu o jaký druh se jedná. Řadu našich drobnějších savců dokážou spolehlivě určit pouze odborníci. Měli byste se proto pokusit o detailní fotodokumentaci a při ní se zaměřit na určité speciální oblasti, zejména hlavu, uši a ocas (to platí zejména pro netopýry a hlodavce), kde lze většinou vidět rozlišovací znaky jednotlivých druhů. To se samozřejmě týká hlavně uhynulých (či raněných) exemplářů, zdravý jedinec by se asi takto pozorovat dobrovolně nen

Článek 'Mapování savců žijících v české republice' je rozdělen na více kapitol
«
  1. O mapování zvířat
  2. Která zvířata se mapují
  3. Jak mapovat
  4. Kompletní fotogalerie k článku
»





Debata k článku 'Mapování savců žijících v české republice'
vytisknout článek



Nejste si jisti významem některého odborného termínu v článku? Zkuste se poradit s naším slovníkem.

Reklama



Vyzkoušej své znalosti v našich testech


Poznávací test: "Ořech" a rostlina ze které pochází
Jaký ořech pochází z rostliny na obrázku?
možnost odpovědimožnost odpovědi
Dosavadní průměrná úspěšnost účastníků: 67%

Vyhledávání


Facebook

Tapety na plochu


tapeta Mladá kopřiva

Chcete nás podpořit?

Přidejte si na své stránky naši ikonu.
Příroda.cz - příroda, ekologie, životní prostředí, život
Návod naleznete zde.


© 2004 - 2017 PŘÍRODA.cz - registrace ISSN 1801-2787       další odkazy:
  • napište nám
  • vtipy o zvířatech
  • o nás

  • Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
    Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.   RSS kanál serveru www.Příroda.cz

    Naše další projekty:

    Zajímavé odkazy: Webhosting, Sousede.cz - Na Plachtě, Easy sharing PDF, Príma receptář, Naturway - přírodní cestou

    Chcete zde být také uvedeni? Kontaktujte nás.