Migrace ryb

Pstruzi, lososi a sleďovité ryby placky táhnou proti proudu řek, aby nakladli jikry. Tuňáci, štiky a barakudy se v zimě stěhují na jih do teplejších vod a na jaře se vracejí na sever. Tresky, makrely a sardinky na zimu opouštějí chladná moře při pobřeží a vydávají se do teplejších hlubších vod. Opusťme nyní takové exotické druhy jako je třeba právě zmíněná barakuda a podívejme se na migraci našich zástupců vodní fauny.

Pokud chceme pochopit souvislosti organismu a prostředí, musíme si rozdělit ryby do čtyř hlavních ekologických skupin: na ryby mořské, sladkovodní, tažné a na ryby brakických vod. Pro vysvětlenou- brakické vody jsou ty, kde se mísí slaná voda se sladkou. Tedy ústí řek do moří a oceánů.

K migraci ryb může docházet nejen v rámci výše uvedených jednotlivých skupin, ale i uvnitř nich. Obecně pojmem migrace označujeme jako aktivní nebo pasivní přesuny ryb z jednoho místa na druhé.

Ryby se přemísťují tam, kde nacházejí vhodnější podmínky pro nastupující životní období. Podle toho rozeznáváme migrace výtěrové, potravní a migrace na přezimování. Začátek migrace souvisí jak s vnitřními příčinami jako je kondice ryb, tak s vnějšími podmínkami jako je teplota vody, stav vody atd. Některé druhy podnikají tah individuálně , jiné v obrovských hejnech. Z hlediska fauny ČR nás bude zajímat migrace dvou skupin ryb. Sladkovodních a tažných.

Sladkovodní

ryby prožívají celý svůj život v potocích, řekách a jezerech. Podle toho kde žijí , dělí se na ryby vod tekoucích ( lososovité) nebo vod stojatých (síhovité a některé kaprovité). Mezi nimi je mnoho druhů, které mohou žít jak ve vodě stojaté, tak v tekoucí vodě a přizpůsobují se oběma typům prostředí.

Všechny u nás žijící ryby bývají obvykle usídleny ve čtyřech základních pásmech tekoucích vod, nazvaných rybí pásma.

Nejhořejší úseky rychlých, studených horských toků nazýváme pásmem pstruhovým . Už podle názvu je zřejmé, že zde nacházíme pstruhy - pstruha obecného potočního, pstruha duhového atd. Dále např. vranky - vranka obecná.

Pásmo lipanové, zahrnující hlubší vody s mírnějším tokem vody. Kromě lipana- např. lipana podhorního , zde žijí ještě tloušti, mníci, hrouzci a další druhy.

Pásmo parmové, zde najdeme především parmy, plotice a štiky.

Posledním pásmem charakteristickým především pomalým tokem s hlubokými tůněmi je pásmo cejnové. Tady najdeme vedle cejna velkého cejnka malého, kapra, karase, lína, sumce a další druhy.

S mnohými druhy ryb se však můžeme setkat ve dvou i více pásmech. Příkladem může být tloušť, který během roku proniká jak do pstruhového, tak cejnového pásma. Stejně tak v době rozmnožování nebo v horkém létě se mohou jednotlivé druhy ryb dostat ze stojatého pásma cejnového do proudných úseků pásma parmového. V tomto případě hovoříme o aktivní migraci.

V případě přenosu ryb nebo násady člověkem, event. při živelných pohromách (povodních, kdy se druhy žijící v horních tocích dostanou do nižších pásem, hovoříme o pasivní migraci.

Tažné

ryby se stěhují buď z moří do řek, nebo opačně ze sladkých vod do moře. Do první skupiny patří některé druhy ryb lososovitých, které žijí v moři a na výtěr se stěhují vysoko proti tokům řek.

Bohužel poválečná stavba přehrad, jezů a zdymadel přerušila tyto staleté a přirozené tahy lososovitých. Teprve v posledních letech se uvědomělejší politici snaží hledat řešení této situace. Tedy při tahu z moře do řek (ryby lososovité a jeseterovité) hovoříme o migraci anadromní.

V opačném případě, při tahu ze sladkých vod k výtěru do moře, hovoříme o migraci katadromní. Klasickým příkladem tohoto rybího druhu je úhoř říční, který žije ve sladkých vodách, ale k jeho výtěru dochází v Sargasovém moři.

Rybí migrace se všude pečlivě sledují a zkoumají. Na různé části rybího těla se zavěšují značky z nerezavějících kovů nebo jiných materiálů. Na značce je uvedeno pořadové číslo a další údaje. A tak věřte, že když na dovolené v Polsku vylovíte z Baltu tresku se značkou "SVO 173", jedná se o tresku označenou ve Švédsku. V podmínkách ČR jsme bohužel trochu pozadu. Sledujeme výskyt rysa, losa, medvěda..., ale obyvatelé našich vod zůstávají poněkud v zapomnění.

Použitá literatura:
J. Hanzák a kolektiv. Světem zvířat IV díl - Pláštěnci, bezlebeční, ryby, obojživelníci a plazi. Albatros, Praha 1976
S.Hrabě. Klíč našich ryb, obojživelníků a plazů. SPN Praha 1973
J.Mihálik. Naše ryby. SZN Praha 1986
P. Farb. Ecology. Time Inc. USA 1974
ABCŚ OF NATURE. Inc. Pleasantville , New York 1990