Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   —   Obchod.Bejvávalo.cz   —   originální samolepky na stěnu Pieris.cz   —   efektní sdílení PDF souborů DraGIF.cz

Jak naložit s dovolenou? Kde je nejlepší počasí?

autor: Ing. Dagmar Honsová
Chystáte se o prázdninách někam do zahraničí, nebo zůstanete v Čechách? Přesnou předpověď na celé prázdniny meteorologové bohužel nejsou schopni vydat, nicméně můžeme vám nabídnout přehled toho jak vypadá letní klima a co tedy můžete od počasí v červenci a srpnu nejspíše očekávat u nás i v Evropě.

V České republice a celé střední Evropě se uplatňují dva vlivy. Od západu je to vliv Atlantského oceánu přinášející většinou vlhčí a chladnější ráz počasí, naopak z východu k nám občas proniká tlaková výše, která způsobuje déletrvající období sucha a vysokých teplot. Právě časté střídání dominujícího vlivu má za následek relativně časté změny charakteru počasí u nás. Jen málokdy se stejný ráz počasí udrží déle než pět dní.

Dlouhodobá průměrná teplota vzduchu v ČR dosahuje v červenci 17,2°C a v srpnu 16,1°C, přitom na Moravě jsou průměrné teploty o něco vyšší a také délka slunečního svitu je větší než v Čechách. Je to proto, že na východ našeho území často zasahuje tlaková výše od východu, zatímco západní část naší republiky je častěji pod vlivem Atlantského oceánu.

Vůbec nejvyšší zaznamenaná teplota v České republice, 40,2°C, byla dosažena 27. července 1983 v Praze – Uhříněvsi. V paměti ještě určitě máme vysoké teploty ze 13. srpna 2003, kdy v Kopistech (u Mostu) se rtuť teploměru vyšplhala až na 39,5°C. Rok 2003 byl velmi teplý, například v Praze Klementinu vůbec nejteplejší za dobu pozorování a bylo přitom zaznamenáno nejvíce tropických dní (s teplotami přes 30°C) v jednom roce.

Červenec a srpen jsou v našich podmínkách, ačkoliv se nám to tak nemusí jevit, v průměru nejdeštivějším obdobím roku. Srážky sice nevypadávají každý den, ale pokud jsou zaznamenány, jde často o bouřky s nimiž pak bývají spojeny přívalové deště. V nich pak mohou celkové úhrny srážek dosáhnout relativně velmi vysokých hodnot, jako například 15. července 2002, kdy v Olešnici na Blanensku bylo zaznamenáno celkem 171 mm, které spadly za 2 hodiny. Na bouřku nejčastěji narazíte v horských oblastech (až 30 dní v roce), na ostatním území se většinou vyskytne 10 až 20 bouřkových dnů v roce.

Pokud se tedy chystáte do hor, dávejte vždy pozor, aby vás nějaká bouřka nezastihla nepřipravené uprostřed túry. Pokud preferujete dovolenou u vody, pak na některých našich populárních vodních nádržích musíte počítat s relativně nižšími teplotami vzduchu i vody než jsou celkové průměry uváděné například i v relacích o počasí. Bude se jednat o nádrže ve vyšších nadmořských výškách, tedy například Lipno či Pastviny, kde bude vždy pravděpodobně chladněji než na Slapech či Nechranicích. Právě Nechranice jsou díky otevřenosti okolní krajiny známé častým silným větrem, což by mohli ocenit především příznivci windsurfingu.

Podívejme se nyní do populárních turistických cílů v Evropě. Za mořem a krásným počasím se nejčastěji vydáváme do středomoří. Zde celkově v létě převládají vysoké teploty a na rozdíl od nás jsou zde letní měsíce většinou nejsušší v celém roce. Je tedy velmi pravděpodobné, že po většinu prázdnin zde bude jasná obloha a hřející sluneční paprsky.

Na Pyrenejském poloostrově většinou převládá teplé počasí až se 40-ti stupňovými horky, avšak na počátku léta může dojít k vpádům chladného vzduchu z blízkého Atlantského oceánu, které s sebou nesou bouřky s vydatnými lijáky. V červenci a srpnu zde průměrně prší jen jednou za měsíc a noční teploty neklesají pod 20 °C.

Francouzská riviéra a Itálie je Alpami chráněna před průniky chladného vzduchu od severu, nicméně i zde může dojít k nepříjemným projevům počasí například v podobě silného větru a s ním spojeného příboje. Také zde noční teploty zůstávají okolo příjemných 20°C, a podobnou teplotu tu mívá i moře. Denní teploty často šplhají nad 30°C.

Na vyprahlou krajinu prakticky zcela beze srážek a s teplotami dosahujícími až 40°C musíte počítat při návštěvě památek v Řecku, zvláště v jeho vnitrozemí. Denní maxima se tu pohybují nejčastěji mezi 30°C na severu a na některých ostrovech až po 33°C v rozžhavených Aténách.

Pokud vás zajímá teplota moře, tak ta obecně roste směrem od Gibraltaru k východu a vyšší bývá také v uzavřených zálivech. Východní středomoří se může pochlubit také výrazně slanější vodou v moři.

Na pobřeží Černého moře rovněž převládá v létě slunečné počasí, ale k vpádům studeného vzduchu od severu zde dochází poněkud častěji než ve Středomoří.

Ve všech zmíněných oblastech převládá většinou slunné počasí. Někde však může být poněkud nestabilní, jedná se o již zmiňované pobřeží Černého moře, ale například také Istrii. Na vrtochy počasí si pak musíte dát obzvláště pozor v horách.

Africké pobřeží středozemního moře je, co se charakteru podnebí týká velmi podobné tomu evropskému. Také zde se v létě srážky prakticky nevyskytují. Pokud se například v Tunisku vypravíte do vnitrozemí, musíte počítat s velmi vysokými teplotami v průběhu dne, ale poměrně citelným ochlazením přes noc. Na pobřeží vanou lehké větříky, které činní denní horka snesitelnějšími. Občas však i zde dochází k vpádům velmi teplého vzduchu od jihu.

Pokud jste vyznavači opravdu tropických veder, přijdete si na své v Egyptě, kde horký saharský vzduch přináší teploty pro našince až nesnesitelné - pokud se vydáte do oáz můžete se setkat s teplotami až k 50 °C přes den a naopak v noci teploty výrazně klesají.

Naopak pro příznivce příjemných teplot okolo 25°C je dobrým typem návštěva Kanárských ostrovů, na nichž se v době vrcholícího léta příznivě projevuje mírně ochlazující vliv okolního moře.





autor:
Ing. Dagmar Honsová
email: dagmar.honsova@seznam.cz

datum vydání:
27. června 2006


 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.





Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.

© 2004 - 2021 PŘÍRODA.cz
ISSN 1801-2787

Magazín PŘÍRODA.cz je soukromý projekt, provozováný už od svého začátku v roce 2004 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.