Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   —   Obchod.Bejvávalo.cz   —   originální samolepky na stěnu Pieris.cz   —   efektní sdílení PDF souborů DraGIF.cz

Travertiny

autor: Jan Šimon
Lidé, kteří mají rádi přírodu, čas od času podnikají výlety, při nichž ponejvíce pozorují živočichy a rostliny, takže živou přírodu. Ale málo kdo si všímá té přírody neživé, přitom je nasnadě si uvědomit, že bez ní by žádný život nevznikl.

Proto se Vám pokusím nastínit pár zajímavostí z hornin, které nás všude obklopují, protože, jak řekl jeden docent z naší university: "Horniny jsou jediným solidním základem našeho světa"

Jednoho dne jsem podnikl výlet do okolí Berounky, krajiny zajímavé v mnoha ohledech. Z Loděnice jsem vystoupal strmý kopec, prošel jsem okolo prastaré sopky, která se zde tyčila někdy v prvohorách (spodní silur-složeno převážně z diabasů). Dále jsem pokračoval stoupáním přes pásmo tufitických břidlic. Pak, na úpatí v zatáčce, jsem "vydloubl" trilobita a pokračoval jsem dále pásmem vápenců (též prvohorních). Pak jsem se různými oklikami dostal do obce Svatý Jan pod Skalou, kde mě zaujal velice morfologicky zajímavý útvar.

Jednalo se o tzv."zkamenělé listí", jakoby obalené bílou hmotou. Tomuto útvaru říkáme travertin, někdy též ne zcela přesně pěnovec.

Oč jde?
Jedná se o různě zpevněnou, pórovitou horninu karbonátového složení, tudíž ji lze pozorovat tam, kde je mocný sled usazených vápencových sedimentů. Ke vzniku travertinů je zapotřebí dále tekoucí voda a působení rostlin. Rostlinstvo odnímá vodě oxid uhličitý, který vyvolává cementační proces, opětné vysrážení karbonátu. Uhličitany se vysrážejí právě na listech, které dokumentují flóru i faunu, jež zde panovala před tisíci lety. Travertiny se leckde těží jako dekorační kámen, či se po úpravě používají jako substrát pro některé masožravé rostliny.

Právě tento útvar lze shlédnout v obci Svatý Jan pod Skalou, poblíž Berouna. Zde se jedná o sladkovodní akumulaci studených pramenů. Místní pěnovce zde nabývají holocenního stáří (cca 2700-8000 let). Dále přítomnost travertinů dokládá, že v okolní lokalitě by se eventuelně mohly nacházet krasové jevy (které ke svému vzniku také potřebují vodu).(Nedaleké Koněpruské jeskyně).

Tato lokalita se kromě jiného pyšní jistou pověstí o bájném poutníku Ivanovi, který právě kdysi obýval jednu z travertinových jeskyní. Na tomto místě byl založen kostel a později benediktský klášter, jehož návštěva je neméně zajímavá. Nad travertinovou skálou se vznáší výr velký (Bubo bubo). Další zajímavostí zde je přítomnost vzácného korýše, bezkrunýřky slepé (Bathynella natans), která byla poprvé objevena v pražských studních v 19.stol a vyvolala biologický rozruch.

Proto by se toto místo mohlo stát cílem Vašeho výletu a po shlédnutí travertinů se můžete osvěžit v nedaleké hospodě.

Dalším místem, kde je možné travertiny pozorovat jsou Tuchořice v severozápadních Čechách, mezi Louny a Žatcem. Zde jsou několik metrů mocné sedimenty sladkovodních vápenců. A pokud travertiny nenajdete, nevadí, okem geologa je každá hornina něčím zajímavá.

Ubytování střední Čechy





autor:
Jan Šimon
email: mendess@seznam.cz

datum vydání:
23. srpna 2006


 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.





Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.

© 2004 - 2021 PŘÍRODA.cz
ISSN 1801-2787

Magazín PŘÍRODA.cz je soukromý projekt, provozováný už od svého začátku v roce 2004 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.