Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   —   Obchod.Bejvávalo.cz   —   originální samolepky na stěnu Pieris.cz   —   efektní sdílení PDF souborů DraGIF.cz

Výlet do Boubína

autor: Bc. Petr Týfa
Nedávno jste se mohli na těchto stránkách dočíst zajímavosti ohledně Boubínského pralesa od Olgy Čadilové. Já se dnes pokusím některé informace doplnit a nabídnout pár fotografií, které jsem na nedávné návštěvě Boubínského pralesa udělal.

Naše výletní cesta začala na parkovišti, které se nachází pod pralesem. Odtud jsme šli dále přes Idinu pilu asi 1,5 km k Boubínskému jezírku, kde je možno se vydat po několika okruzích. My jsme zvolili naučnou stezku o celkové délce přibližně 4km. Stezka má celkem 8 zastávek a na každé z nich je možné nalézt zajímavé informace o Šumavském pralese.

Například na jedné ze zastávek jsme se dočetli o nejmohutnějším stromu pralesa, který padl při vichřici v roce 1970. Jeho výška dosahovala 57,2 metrů a měl 440 let. Zajímavostí na tomto "Králi smrků" bylo zejména to, že jeho vychýlení od svislé osy činilo celých 11 metrů. Tento strom však nebyl v Boubíně ojedinělý. Již v roce 1866 uschl v pralese smrk starý 445 let o výšce 27,2 metrů s celkovým průměrem pařezu 137 cm.

Další zastávka nás informovala o lovení zvěře, které se v pralese v minulosti hojně rozmáhalo. Již v 18. století totiž zvěř, zejména jelení, černá a velké šelmy, působila velké škody. Poddaní tak museli budovat tzv. lovecké chodníky, kde se připravovaly nástrahy na vysokou zvěř. V roce 1902 byl zbudován i lovecký zámeček, ze kterého v dnešní době zbyly pouze základy. Stával při dnešní výstupové cestě k vrcholu Boubína. V 1. pol. 18 století byla všechna zvěř v Boubíně slovena, v roce 1878 však bylo vypuštěno 20 nových kusů. Jejich počet značně rostl a začal opět působit velké škody, zvláště okusování kůry mělo za následek vznikající hnilobu dřeva. Proto se přistoupilo k budování ohrad a plotů a dnes je v lesním masívu mezi Boubínem a Bobíkem pro chov jelení zvěře zřízena obora s téměř 2000 ha rozlohy.

Mezi hlavní dřeviny, které se v pralese vyskytují patří smrk ztepilý, pokrývající celkem cca 50% plochy, buk lesní, cca 40% a jedle bělokorá, cca 10%, občas můžeme nalézt i javor či jilm horský. Na rozkládajícím se dřevě padlých i živých stromů můžeme nalézt tzv. dřevokazné houby neboli choroše (viz. obrázek). Jsou typickým úkazem pralesních porostů.

Z rostlinstva můžeme na vlhčích místech hlavně podél potoků objevit jedlové smrčiny (devětsil bílý), v údolí pak typické smrčiny (podbělice alpská) a nejrozšířenější jsou jedlobukové smrčiny vyskytující se převážně na sušších svazích s bohatým výskytem bylin a kapradin (mařínka vonná či kyčelnice devítilistá).

Z drobné zvěře je zde největší výskyt ptáků: datlík tříprstý, který je nejmenší z řádu šplhavců, křivka obecná, jenž vytlouká semena ze šišek, kos horský či sýc rousný. Dále můžeme objevit dravého hmyzožravce rejska horského a hlodavce hrabošíka podzemního. Hojně se zde také nalézá velký plž, plzák lesní.

Naučná stezka začíná i končí u Boubínského jezírka (viz. obrázek). To leží v nadmořské výšce přibližně 920 metrů. Jezírko je napájeno Kaplickým potokem (viz. obrázek), jehož tok byl v minulosti upraven pro plavbu dřeva jako plavební kanál. Tak bylo možné ještě 12 let po II. světové válce plavit dřevo z boubínských lesů. Do Boubínského jezírka je vysazován pstruh obecný.

Tímto naše výprava do tohoto klenotu Šumavy skončila a nezbývá než popřát výletníkům hezčí počasí než jsme měli my.





autor:
Bc. Petr Týfa
email: drakx@seznam.cz

datum vydání:
11. září 2006


 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.





Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.

© 2004 - 2021 PŘÍRODA.cz
ISSN 1801-2787

Magazín PŘÍRODA.cz je soukromý projekt, provozováný už od svého začátku v roce 2004 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.