Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   —   Obchod.Bejvávalo.cz   —   originální samolepky na stěnu Pieris.cz   —   efektní sdílení PDF souborů DraGIF.cz

Koliha velká- Numenius arquata

autor: Kolbabová
Kolihu poznáte podle dlouhého úzkého zobáku.

Třída: ptáci - Aves
Řád: dlouhokřídlí - Charadriiformes Huxley, 1867
Čeleď: slukovití - Scolopacidae Rafinesque, 1815
Rod: koliha - Numenius Brisson, 1760
Druh: koliha velká - Numenius arquata (Linnaeus, 1758)

Vzhled

Koliha je zhruba stejně velká jako čejka, tedy 55 cm. Rozpjatá křídla měří 80-100 cm. Její hnědé kropenaté peří funguje jako skvělé maskování. Jasným znakem, podle kterého kolihu bezpečně poznáte je dlouhý tenký zobák, ten mívá samice asi o 5 cm delší jak samec. Díky tomu mohou potravu hledat na stejném místě, každý totiž dosáhne do jiné hloubky a tak si navzájem nekonkurují. Jak samec, tak i samice potravu vyhledávají koncem zobáku, který je nejcitlivější.

Rozšíření

Vyskytuje se v celé Evropě a severní Asii. Její hnízdiště se rozprostírají od Irska po Sibiř, na jihu pak dosahují až k Balkánskému poloostrovu a ke Kaspickému moři. Přezimovat odlétá do západní a jižní Evropy, na sever Afriky a na jih Asie. Jediným místem u nás, kde se koliha vyskytuje se staly jihozápadní Čechy.

Způsob života a potrava

Místo k hnízdění vybírá samec, k místu patří i teritorium, které ostatním ptákům vyznačí nápadným letech a hlasitým voláním. Kolihy obvykle hnízdí v mokřadech, v poslední době i na loukách a pastvinách, občas se usadí na lesních mýtinách. Kolihy žijící u mořského pobřeží loví drobné mlže a plže a vytahují červy z hlubokého písku. Kolihy žijící ve vnitrozemí se živí hmyzem a jejich larvami, měkkýši a dokonce i malými žabkami. Na pastvinách rádi vybírají z trusu dobytka chrobáky a jejich larvy. Na tahu se kolihy sdružují do početných hejn, které přeletuje pouze v noci a tak je prozradí jen jejich hlasité volání.

Rozmnožování

Samec se pokouší zaujmout samici v období dubna až června leteckými manévry. Když se samice snese k zemi, samec kolem ní tak dlouho létá, dokud není k páření svolná. Do malého hnízda na zemi vystlaného trávou naklade samice 4 béžové, hnědě kropenaté vejce. Oba rodiče se po dobu 30 dnů v sezení střídají. Když jeden z partnerů zahřívá vejce, druhý nedaleko od hnízda hlídá, aby na hnízdo nezaútočili vrány a jestřábi.

Ochrana

Nejen u nás, ale v celé Evropy jsou velké problémy s ničením mokřad, které si kolihy vybírají k hnízdění. Jsou pak nuceny hnízdit na lukách a remízkách, kde čelí mnohým nebezpečím ze strany lidských činností.

Fotografie: Jiří Bohdal - www.natufoto.cz





autor:
Kolbabová
email: AmeliK@seznam.cz

datum vydání:
5. října 2006


 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.





Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.

© 2004 - 2021 PŘÍRODA.cz
ISSN 1801-2787

Magazín PŘÍRODA.cz je soukromý projekt, provozováný už od svého začátku v roce 2004 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.