Myšice křovinná - Apodemus sylvaticus

Třída:	Savci - Mammalia
Řád:	hlodavci - Rodentia
Čeleď:	myšovití - Muridae
Rod:	Myšice- Apodemus
Druh:	Myšice křovinná - Apodemus sylvaticus

Myšice jsou totiž aktivní pouze v noci. Celý den prospí ve svém úkrytu a opouštějí ho teprve za soumraku, kdy začnou čile slídit a hledat si nějakou potravu.

Tento druh myšice je velmi přizpůsobivý a mimořádně plodný. Myšice jako první osídlují rekultivované oblasti. Myšice křovinná a její kamarádka myšice lesní (Apodemus flavicollis) jsou větší než myš domácí. Myšice lesní je na rozdíl od křovinné větší zhruba o jeden centimetr. Nejvzácnější je Myšice temnopásá (Apodemus agrarius) a Myšice malooká (Apodemus microps) je ze všech myšic nejmenší.

Vzhled

Délka myšice, myslím tím, tělo s hlavou je přibližně od 80 - 110 mm. Délka ocasu je o něco menší než tělo cca 70 - 105 mm, což bývá až 180 ocasních proužků. Tento malý drobný hlodavec váží pouhých 18 - 38 g. Zabarvení hřbetu je šedohnědé až hnědé s občasnými černými chloupky. Na bříšku se prolíná bělavá barva s šedivou. Na hrdle se nachází žlutá skvrna, která někdy chybí. Všechny myšice se vyznačují dlouhými ušními boltci. Jako většina hlodavců mají "velké" černé oči. Zadní tlapky myšice křovinné jsou velice dlouhé a umožňují jí při běhu skákat a kličkovat. Myšice křovinná zkoumá okolí tak, že se vztyčí na zadních nohách a větří kolem sebe. Čich myšice křovinné je natolik ostrý, že najde-li řádku čerstvě zasetých hrášků nebo fazolí, nemusí ji rozhrabávat celou, ale začne cíleně hrabat přímo nad každým zasetým semínkem. Nejbližší příbuznou je myšice lesní neboli žlutohrdlá, Apodemus flavicollis. Myšice křovinná přenáší nemoci jako je například tularemie, klíšťový zánět mozku a leptospirózu.

Rozšíření

Tato myšice se nevyhýbá otevřené krajině, jen když zde najde dostatek úkrytů před nepřáteli. Dále žije v lesích, na polích, v parcích, křovinatých stráních, ale také i v zahradách kolem domků. Ve městech se myšice křovinná vyskytuje například na železničních náspech nebo v houštinách, potkáme ji však i v samotných městských centrech. Jedinou oblastí, kde je myšice křovinná vzácnou, jsou vrcholky hor nad hranicí lesa, nicméně místy proniká tato přizpůsobivá myšice i sem. "Akční rádius", v němž se pohybuje, je zhruba 180 metrů. Pod zemí si vyhrabává systém chodeb, velkých zásobáren potravy, a menších ložnic a hnízdních komůrek. Často žije v propletenci podzemních chodeb několik dospělých jedinců. Jejich domov má vždy nejméně dva otevřené vchody, další jsou ucpané listím, trávou, hlínou a drobnými oblázky. Myšice křovinná se vyskytuje po celé Evropě, s výjimkou Skandinávie (zde žije jen na jihu) a Finska. Na východě zasahuje až na Altaj a do Himaláje.

Způsob života a potrava

Myšice křovinná je většinou vegetarián. Převážně se živí nejrůznějšími semeny, ořechy, pupeny, dužnatými plody, ale dokonce i houbami. Když ovšem není rostlinné potravy dostatek, požírá s oblibou různé plže, dešťovky a hmyz. Shromažďuje si velké množství potravy, hlavně semen a oříšků, aby měla dostatek zásob na zimu. Ve svém podzemním obydlí dovede zaplnit několik objemných zásobáren.

Nepřátelé

Myšice křovinná i další druhy myšic jsou důležitým zdrojem obživy pro celou řadu nočních živočichů, a mají proto v přírodě nezastupitelné místo. Mezi jejich hlavní nepřátele můžeme počítat lišku, lasici kolčavu, hranostaje nebo jezevce a domácí kočky. Pro většinu zahrádkářů i zemědělců je myšice lesní nevítaným hostem, ne-li přímo úhlavním nepřítelem. Je postrachem všech pěstitelů zeleniny, protože vyhrabává ze země zasetá semena, ohlodává cukrovou řepu a obilí obnažuje až ke kořínkům.

Rozmnožování

Období rozmnožování začíná u myšice v dubnu, kdy je již dostatek potravy, a trvá až do pozdního podzimu. V teplejších letech a při dostatku obživy se mohou myšice rozmnožit i během zimy. Samice přivádí svá mláďata na svět již necelé čtyři týdny po páření a může během jediného roku dosáhnout až čtyř vrhů, ovšem pravidlem bývají jen dva až tři vrhy. Hluboko pod zemí se v komůrce hnízda rodí 4 - 7 mláďat. Po porodu jsou holá a slepá, oči se jim otvírají až za 12 - 14 dní. Přibližně v témže věku doroste mláďatům srst na celém těle. Je zpočátku výrazně tmavší než u dospělých myšic. Ve stejné době se taky mláďatům prořezávají zuby. Početní stavy populací myšice nejsou stálé, ale kolísají v průběhu roku stejně tak jako během delších období. Myšice se totiž většinou dožívají nanejvýš tří až čtyř měsíců. Nejpočetnější bývají jejich populace brzy na podzim, nejmenší na počátku rozmnožovacího období. Mláďata myšice křovinné tráví první týdny svého života v hnízdě měkce vystlaném trávou, mechem a listím. Mladé myšice dovedou až do věku 24 dní vydávat pro lidské ucho neslyšitelné ultrazvukové signály. Ozývají se tak, když poklesne jejich tělesná teplota a chtějí proto přivolat matku, aby je zahřála.

Ochrana

Myšice křovinná se svým výskytem překrývá s myší domácí a zahradníci i zemědělci považují oba druhy za škůdce. Myšici křovinnou vzhledem k její množivosti a přizpůsobivosti rozhodně nemůžeme považovat za ohrožený druh.

Český název	Myšice křovinná
Latinský název	Apodemus sylvaticus
Pohlavní dospělost	V 8. týdnu
Doba březosti	21 - 26 dní
Rozšíření v ČR	lesích, na polích, v parcích, křovinatých stráních, zahrady
Rozšíření ve světě	Celá Evropa s výjimkou Skandinávie a Finska
Potrava	Semena, pupeny, ořechy, bobule, houby, ovoce, hmyz
Délka těla s hlavou	80 - 110 mm
Délka ocasu	70 - 105 mm
Délka života	1 rok, v zajetí až 4 roky
Hmotnost	18 - 36 g
Ochrana	Ne

Zdroj:
Kol. Autorů (2000): Encyklopedie zvířat 2000,IMP BV/international Masters Publisher s. r. o.,CZ-P-60-10-20-020

fotografie:www.biopix.com