Plch velký - Glis glis

V noci plch velký čile a neslyšně pobíhá ve větvích stromů a keřů jako nějaký noční skřítek. Na zimu upadá do tvrdého a dlouhého spánku. Jeho spánek trvá sedm měsíců a v chladných oblastech dokonce téměř osm.

Třída	Savci - Mammalia
Řád	hlodavci - Rodentia
Čeleď	plchovití - Gliridae
Rod	Plch - Glis
Druh	Plch velký -Glis glis

Vzhled

Plch velký připomíná veverku dlouhým a huňatým ocasem s dlouhými chlupy, velkýma zadníma nohama pro skákání ve větvích a často polovzpřímenou pozicí těla. Při uchopení se pokožka ocasu snadno stáhne a obnažený zbytek ocasu zaschne a odpadne. Ocas je dlouhý téměř stejně jako tělo. Jeho jemná, hustá srst je hnědá nebo stříbřitě šedá s tmavými očními skvrnami, spodní část těla je bílá.

Plch má krátké, zaoblené uši, rezavě zbarvený čumáček a veliké oči, které jsou lemované černým kroužkem. Jeho nohy díky ostrým drápkům a polštářkům drsných chlupů na chodidlech jsou ideální pro šplhání.

Dalším podobným živočichem je plch zahradní. Ten je ale menší a pestřejší, přes oči se mu táhne výrazná černá páska. I tento hlodavec žije ve větvích stromů.

Plch velký byl chován ve starém Římě, na podzim silně vykrmován a podáván pak jako jídlo při hlavním chodu. Chovali je a živili v dřevěných bednách, takzvaných gliráriích (od latin. názvu Glis). Když se přiblížil nějaký svátek, přemístili plchy do hliněných nádob, kde je pak dokrmovali žaludy a jedlými kaštany, aby více ztloustli. Ale ještě dnes se v některých venkovských oblastech Slovenska najdou lidé, kterým plší pečínka chutná..

Rozšíření

Plch velký je rozšířen ve velké části střední, východní a jižní Evropy a na Blízkém východě. Od roku 1902 vysazen v Anglii. U nás je rozšířen ostrůvkovitě nejspíše po celém území. Můžeme ho nalézt i v podhorských oblastech, kde místy vystupuje až do nadmořské výšky 1000 m.

Způsob života a potrava

Plch velký je původním obyvatelem přirozených listnatých lesů. Potkáme ho však i v pěstovaných lesích nebo na zahradách (za předpokladu, že zde nalezne stromy, které tvoří husté koruny). Potravu si plši hledají v noci, nejčastěji v hustých křovinách a na nižších stromech. Hbitě přitom šplhají a poskakují po větvích. Pokud jim jejich nalezená pochoutka upadne na zem, bez okolků pro ni s roztaženýma nohama a s vodorovně s tělem napnutým ocasem seskočí dolů, aniž by se jim něco stalo. Tito hlodavci se zpravidla nevzdalují z okolí svého hnízda, do něhož se každé ráno vracejí. Hnízdo si plši vystýlají rozkousanými listy a větvičkami. Budují si je nejčastěji v dutině stromu, v rozsedlině mezi kameny, pod střešními taškami nebo v opuštěných ptačích budkách. Většinou zajdeme několik plších hnízd blízko sebe.

Není lehké plcha velkého spatřit. Žije totiž pouze nočním životem. Nejspíše ho překvapíme tehdy, když se rozhodne prozkoumat nějaký přístřešek v horách, například dřevěný lesní srub, nebo altán v parku pod korunami jírovců, dubů, buků a habrů. Někdy nás probudí šramocením ve spíži. Neklamnou známkou toho, že se plch velký usadil v ptačí budce, jsou hromádky jeho trusu na její stříšce. Dalšími stopami, které nás upozorní na přítomnost plcha, jsou proužky ohlodané kůry na větvích a ukousané pupeny a větvičky. Na podzim se plši často vkrádají do sklepů, kde jsou na lískách uložená jablka. Chceme-li si plcha prohlédnout zblízka, zavěsíme v létě na větev zavařovací sklenici s trochou marmelády na dně. Druhý den ale musíme plcha vypustit na svobodu!

Plch velký se živí téměř výlučně rostlinnou stravou, jen zřídka požírá i hmyz, ptačí vajíčka nebo dokonce ptáčata. Od konce léta si plch začíná vytvářet tukové zásoby, aby přečkal zimu. Tehdy občas "přepadává" spíže, kůlny a sklepy plné jablek a dalších dobrot. Před zimním spánkem se jeho hmotnost oproti začátku léta téměř zdvojnásobuje.

Jen tak pro zajímavost, jeden chovatel uvádí, že tři plchové velcí zkonzumovali během deseti týdnů následující množství potravy: 272 třešní, 92 hrušek, 64 jablek, 25 vinných hroznů, 12 meruněk, 58 švestek, 526 bobulí angreštu, a několik stovek dýňových semínek.

Rozmnožování

K páření dochází u plchů velkých obvykle během léta. Samice každoročně absolvuje jede porod. Páření ovšem předcházejí hlučné námluvy, při nichž samec honí samici a vydává přitom kvičivé a pištivé zvuky. V pozdním létě samice porodí čtyři až šest mláďat. Pro porod si však vybuduje zvláštní hnízdo, které je vystavěné z mechu a listí, je velké a dobře ukryté. Toto hnízdo nejčastěji umístí do dutiny stromu. Novorozeňata plchů velkých jsou holá, slepá a ve všem naprosto odkázána na mateřskou péči. Matka o ně nejspíše pečuje ještě mnoho týdnů. Když mláďata odrostou, usadí se asi kilometr daleko od rodného hnízda.

Ochrana

Plch velký se v Evropě vyskytuje hojněji jen místy, jeho rozšíření je spíše ostrůvkovité. Pro jeho ochranu by bylo třeba zastavit kácení vykotlaných starých listnatých stromů a likvidaci křovin, jako jsou ostružníky, šípky nebo trnky.

Český název	Plch velký
Latinský název	Glis glis
Pohlavní dospělost	po 1. zimě
Doba březosti	30 -32 dní
Počet mláďat	Většinou 4 - 6
Hmotnost	60 - 160 g
Délka těla s hlavou	13 - 20 cm
Délka ocasu	11 - 17 cm
Potrava	především pupeny, ořechy, listy, ovoce, ale i hmyz, ptačí vejce a mláďata
Příbuzné druhy	V Evropě: plch zahradní, plch lesní, plšík lískový

Zdroj:
Kol. Autorů (2000); Encyklopedie zvířat - 2. svazek;- IMP BV/international Masters Publishers s. r. o.; CZ-P-60-10-20-046, Karta 181