Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   —   Obchod.Bejvávalo.cz   —   originální samolepky na stěnu Pieris.cz   —   efektní sdílení PDF souborů DraGIF.cz

Geologický cyklus: vznik, zvětrávání, eroze a transport hornin

autor: Jana Šoltésová
Povrch země se pomalu, ale neúprosně mění v cyklech dlouhých desítky milionů let

Na koloběhu hmot na povrchu planety se podílejí především vnější (exogenní) síly. V nitru planety jsou hmotné pohyby pod kontrolou vnitřních (endogenních) sil. Celý koloběh hmot začíná, ale také končí sopečnou činností.

Zvýšený tlak a teplota v hlubinách zemské kůry taví horniny a mění je ve žhavotekuté magma. To se protavuje k povrchu a po tektonických poruchách na něj proniká jako láva, která vytváří sopečná pohoří, lávové příkrovy i samostatné sopky. Tak vznikají magmatické horniny. Ty, i když jsou tvrdé, se působením teploty, větru, deště a mrazu rozpadají (zvětrávají) na drobné částice, jež jsou splavovány potoky a řekami jako sedimenty do údolí řek a poté do moří. Například v poslední 150 milionech let uložila řeka Mississippi 12 km mocnou vrstvu sedimentů na dno Mexického zálivu. Tlakem nadložních vrstev se podložní vrstvy zpevňují a mění na sedimentární horniny. Některé vrstvy se dostávají tak hluboko, že nadložní tlak a termální energie je mění na metamorfované (přeměněné) horniny.

Tam, kde se stýkají litosférické desky, mohou být horniny vyzdviženy a vyvrásní se v pohoří, která opět zvýšenou měrou podléhají zvětrávání. V místech subdukčních zón jsou strhávány sedimentární, metamorfované i sopečné horniny hluboko do zemské kůry, kde se v důsledku zvýšeného tlaku a teploty mění opět na magma, jež vlivem zemětřesení a tektoniky může vystoupit na zemský povrch a uzavřít tak koloběh hmot na zemském povrchu. Zvětrávání hornin probíhá třemi způsoby – chemicky, mechanicky a biologicky. Při chemickém zvětrávání jsou zejména v teplých oblastech horniny rozrušovány oxidací a chemickými látkami z dešťové vody a půdními kyselinami, přičemž dochází ke změně fyzikálních i chemických vlastností horniny. Při mechanickém zvětrávání jsou horniny roztříštěny po puklinách či trhlinách mrazem nebo rozdílným rozpínáním a smršťováním jejich jednotlivých minerálních součástí při změnách teploty. Při biologickém zvětrávání, které je někdy považováno za součást mechanického či chemického zvětrávání, jsou horniny narušovány kořeny rostlin nebo chemickými látkami vylučovanými zvířaty či rostlinami. Zvětraliny mohou být přenášeny ledem, větrem a vodou a dále opracovávány. Led, vítr a voda transportující zvětraliny dále narušují zemský povrch a vytvářejí další jemnější materiál, který je odnášen společně do nížin a moří. Smíšený proces zvětrávání hornin a odnosu jeho produktů se nazývá eroze.

Měření velikosti zemětřesení

Na Zemi se každoročně vyskytne asi milion zemětřesení. Mírou jejich velikosti je Richterova stupnice navržena v r. 1935 kalifornským seizmologem Charlesem Richterem. Stupnice je logaritmická – síla zemětřesení je vyjádřena bodem stupnice (tyto body se nazývají magnitudo), přičemž vzestup o jeden bod na stupnici znamená, že síla zemětřesení se zvětšila desetinásobně. Tedy například zemětřesení, jehož magnitudo je 8, je desetkrát silnější než zemětřesení, které má magnitudo 7, a stokrát silnější než zemětřesní, jehož magnitudo je 6.

Někerá velká zemětřesení 20. století

Oblast Magnitudo Přibližný počet obětí Rok
Čína 8,6 180 000 1920
USA (Aljaška) 8,5 178 1964
Chile 8,5 4 000 - 5 000 1960
Čína 8,3 200 000 1927
Japonsko 8,3 143 000 1923
USA (San Francisco) 8,3 700 1906
Čína 8,2 240 000 1976
Mexiko 8,1 12 200 1985
Arménie 8,0 25 000 1988
Irán 8,0 189 1977
Ekvádor 7,9 600 1979
Nový Zéland 7,9 225 1931
Filipíny 7,8 1 600 1990
Japonsko 7,8 250 1993
Irán 7,7 10 000 1990
Alžírsko 7,7 3 500 1980
Irán 7,7 15 000 1978
Peru 7,7 50 000 - 60 000 1970
Itálie 7,5 83 000 1908
Pákistán 7,5 20 000 - 60 000 1935
Indonésie 7,5 1 300 1992
Irán 7,4 12 000 1968
Itálie 7,2 3 000 1980
Japonsko 7,2 5 000 1995
USA (San Francisco) 6,9 67 1989

Citace:
Kol. Autorů, Všechno o Zemi – místopisný průvodce světem, Reader´s digest výběr, 2000





autor:
Jana Šoltésová
email: jennynka19@seznam.cz

datum vydání:
9. července 2007


 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.





Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.

© 2004 - 2021 PŘÍRODA.cz
ISSN 1801-2787

Magazín PŘÍRODA.cz je soukromý projekt, provozováný už od svého začátku v roce 2004 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.