Recenze knihy Atlas podnebí Česka

Atlas podnebí Česka, který byl vydán Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ) v koedici s Univerzitou Palackého v Olomouci, přináší přehledné a ojedinělé zpracování klimatologických prvků na našem území z období 1961-2000, tuto mezeru zaplnil. Atlas je psán tak, že je snadno pochopitelný pro laiky, ale může sloužit také jako školní pomůcka nebo pro odborníky z mnoha oborů – zemědělství, letectví, meteorologie, klimatologie atd. Atlas sestavoval několik let tým více jak 45 lidí v čele s RNDr. Radimem Tolaszem, PhD., náměstkem ředitele pro meteorologie a klimatologii ČHMÚ. Velkou výhodou atlasu je jeho dvoujazyčné pojetí. Na každé straně knihy najdete české i nekrácené anglické vysvětlení popisovaného meteorologického prvku či jevu, názvy grafů, tabulek a fotek.

Atlas je přehledně členěn do 11 oddílů vystihující klimatologické charakteristiky jako srážky, sníh, teplotu vzduchu, sluneční svit, sluneční záření, směr a rychlost větru, teplotu půdy, tlak vzduchu a vlhkost vzduchu. Čtenář se ale na téměř 240 stranách atlasu dozví také informace o nebezpečných atmosférických jevech (například bouřkách, mlze, přívalových nebo trvalých srážkách atd.), vybraných fenologických fázích našich nejznámějších obilovin nebo o klimatickém členění ČR. Každá ze zmiňovaných kapitol je doplněna přehlednými grafy, mapkami, tabulkami a fotografiemi. Velké plus vidím také v obrázcích mnohých přístrojů využívaných při měření jednotlivých meteorologických charakteristik, které laik jinak asi těžko uvidí.

Každá z kapitol vystihující jednotlivé meteorologické charakteristiky podrobně popisuje a přibližuje čtenářovi její výskyt. Tak například v kapitole Teplota vzduchu se dozvíme o průběhu průměrné roční teploty vzduchu na území Česka na vybraných měrných stanicích ČHMÚ, průměrné sezónní teploty, průměrné měsíční teploty, meziroční kolísání teploty vzduchu nebo teplotní trendy znázorněné barevnými škálami na mapkách. Ten, kdo má rád statistiku, si nejen v této kapitole přijde na své. Kdo by se nezačetl nebo nezadíval do textu či mapky, kde jsou spočítány a vyhodnoceny např. průměrná data nástupu průměrné denní teploty vzduchu vyšší jak 10 °C. Mimochodem, pro jižní Moravu je nástup datován k 20. dubnu zato na Šumavu 10. června. V atlasu samozřejmě nechybí seznam a charakteristika (nadmořská výška, souřadnice) použitých klimatologických, fenologických a srážkoměrných stanic na našem území.

Určitě by se dalo namítat, že některé mapy mohly být větší, někdo bude namítat, že použité barevné škály mohly být jiné. Podle mého názoru však svůj cíl, tedy přinést všechny potřebné informace o klimatu, atlas jako celek i jeho dílčí mapy, grafy a tabulky naprosto naplňují.

Až se budete chtít dozvědět něco o klimatu naší vlasti nebo jen tak strávit několik příjemných hodin s knihou, je Atlas podnebí Česka tou správnou volbou. S velkou pravděpodobností ho sice nenaleznete v knihkupectví, ale stačí navštívit nejbližší pobočku ČHMÚ, určitě se to vyplatí.